Hrabáč kapský: Porovnání verzí

Odebráno 11 bajtů ,  před 7 lety
m
typo
m (bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB)
m (typo)
| popis mapy = rozšíření hrabáče
}}
'''Hrabáč''' (''Orycteropus afer'') je středně velký [[Savci|savec]] původem z [[Afrika|Afriky]]. Ve starší české literatuře, například v cestopisech [[Emil Holub|Emila Holuba]] nebo starších vydáních [[Alfred Brehm|Brehmova Života zvířat]] je nazýván ''kuťoš'' (od slovesa kutat) nebo ''takaru'', což je domorodý název pocházející z oblasti [[Etiopie]]. [[Angličtina|Anglické]] jméno ''Aardvark'' [a:dva:k] pochází z [[Afrikánština|afrikánštiny]] a znamená „(pod)zemní sele“, jelikož původní osidlovatelé z [[Evropa|Evropy]] ho považovali za zvíře podobné [[Prase domácí|praseti]] (ačkoliv hrabáči nejsou s prasaty příbuzní). Ve [[Východní Afrika|východní Africe]] je znám pod svahilským jménem ''Kukukifiku''.
 
Hrabáč je poslední přežívající druh z řádu hrabáčů (''Tubulidentata'') a jeho jediné čeledi [[hrabáčovití|hrabáčovitých]]. Hrabáč byl původně řazen do [[Řád (biologie)|řádu]] [[Chudozubí|chudozubých]], a to pro svou vnější podobnost s [[mravenečník velký|mravenečníkem]]. Výzkum však prokázal, že si tato zvířata příbuzná nejsou a podobnosti v jejich stavbě těla jsou výsledkem [[Konvergence (evoluce)|konvergentní evoluce]] v důsledku adaptace na stejný typ potravy - [[Termiti|termity]]. Z podobných důvodů má hrabáč společné rysy s [[Vačnatci|vačnatými]] [[bandikuti|bandikuty]]. Nejbližší příbuzní hrabáče jsou vyhynulé rody ''[[Leptorycteropus]]'' a ''[[Myorycteropus]]'', nejbližší žijící příbuzní jsou zároveň [[chobotnatci]], [[sirény]] a [[damani]].
Hrabáč je zavalitě stavěný savec, dosahující hmotnosti až 60&nbsp;kg, délky těla 110–130&nbsp;cm a délky ocasu 70&nbsp;cm. Mohutné tělo hrabáče je téměř lysé, pouze na hřbetě ho pokrývají řídké štětiny. Zbarvení je béžové, na břiše a hlavě až narůžovělé. Končetiny s mohutnými drápy jsou sloupovité, zadní delší než přední, silný, málo pohyblivý ocas, podobný klokanímu, zvířeti umožňuje, aby se postavilo na zadní nohy. Hlava hrabáče je protáhlá a její přední část se podobá prasečímu rypáku. Oči jsou malé, naproti tomu boltce dlouhé a blanité, tvarově podobné zaječím. Ve spánku je zvíře skládá podél hlavy.<br /> Nejtypičtějším znakem hrabáče je zcela ojedinělá stavba chrupu, během vývoje došlo k regresivnímu vývoji chrupu jako i některých zástupců [[chudozubí|chudozubých]] a [[luskouni|luskounů]] (proto chybné zařazení). Chrup hypselodontního typu, stále dorůstají a jsou bezkořenné. <br />
Varlata mají samci uložena v břišní dutině, podobně jako [[Slonovití|sloni]], nemají šourek.<br />
Na předních končetinách došlo k redukci prstů na 4, zadní končetiny jsou pětiprsté.<br />
 
== Rozšíření ==
 
== Potrava ==
Hrabáč se v přírodě živí především mravenci a termity, jejichž hnízda rozhrabává silnými drápy a vyplašený hmyz pak nalepuje dlouhým jazykem. V zajetí je složení krmení individuální, skládá se z mnoha komponentů, s vysokým obsahem bílkovin. (mleté vařené hovězí maso, žloutky, mléko, banány...)<br />
 
== Rozmnožování ==
735

editací