Řecko-perské války: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 43:
Po dobytí Eretrie překročili Peršané v září 490 př. n. l. mořskou úžinu mezi Euboiou a pevninským Řeckem a na radu [[Hippias (tyran)|Hippia]], někdejšího athénského tyrana, jenž nalezl u Dáreia azyl, se vylodili v [[Attika|Attice]] poblíž osady [[Marathón]]. Zde se mělo odehrát první významné střetnutí mezi Řeky a Peršany. Bitevní pole tvořila horami obklopená, kamenitá a bažinatá rovina, nepříliš vhodná pro perské jezdectvo. Peršané disponovali kolem 10 000 jezdců a několika desítkami tisíc pěších lučištníků. Celkový počet jejich vojska odhadují moderní prameny na 20 000 až 60 000 mužů. Bezprostředně ohrožení Athéňané vyslali běžce [[Feidippidés|Feidippida]] do Sparty se žádostí o pomoc. Z důvodu probíhající náboženské slavnosti však Sparťané museli pozdržet svůj odchod do Attiky. O této věci se zmiňuje Platón v Zákonech(698e; překlad F.N.): "a ačkoliv všude posílali poselstva, nikdo jim nechtěl jít na pomoc kromě Lakedaimoňanů(Sparťanů); tito však pro válku s Messénou, kterou tehdy vedli, a snad i pro nějakou jinou překážku - nevíme totiž, co z vypravování je pravda - přišli o jeden den později po bitvě u Marathónu". V nadcházející [[Bitva u Marathonu|bitvě u Marathónu]] se tak nakonec Athéňané mohli spolehnout pouze na podporu [[Boiótie|boiótského]] města [[Plataje]], s nímž Athény uzavřely spojenectví již na konci [[6. století př. n. l.]]
 
Řečtí velitelé vytáhli v čele zhruba 9000 athénských a 1000 platajských [[hoplít]]ů vstříc invazním silám nepřítele u Marathónu a utábořili se na okolních kopcích. Polovina z deseti athénských [[stratég]]ů, kteří se každý den střídali ve velení, se vyslovovala proti svedení bitvy, protože Peršané byli ve značné početní převaze. Zbývajících pět stratégů, mezi nimi i [[Miltiadés]], se ale zasazovalo o okamžité střetnutí. Nerozhodnost velitelů přímo souvisela s politickým soupeřením v Athénách, v nichž měli Peršané četné příznivce převážně v řadách [[aristokracie]]. Po několikadenním váhání Athéňanů přesvědčil Miltiadés, jenž byl dobře obeznámen se slabinami perského vojska a byl si vědom, že v boji muže proti muži má ukázněný a dobře vycvičený řecký hoplít nad lehce oděným perským vojákem převahu, vrchního velitele Kallimacha k zahájení útoku. Miltiadés nechal rozestavit [[Falanga|falangu]], přičemž na pravé křídlo umístil nejzdatnější athénské hoplíty, zatímco levé křídlo svěřil oddílu Platajských. V důsledku převahy Peršanů a šířky údolí postrádala řecká linie patřičnou hloubku. Jelikož Miltiadés počítal s eventuálním obklíčením Píčavých křídel jízdou, zvětšil jejich tloušťku na úkor středu sestavy.
 
[[Soubor:Phalanx1.png|thumb|left|upright=1.35|Útok řecké falangy]]