Krteň: Porovnání verzí

Přidáno 1 858 bajtů ,  před 6 lety
doplňky
(opraven popis fotky a odstranění redundantních popisů)
(doplňky)
 
== Historie ==
Ves byla již v raném středověku součástí zdejší husté sítě osad.<ref name="Dragoun" />
[[Popelka Biliánová]] píše, že podle pověstí i zápisů zde bývalo slovanské božiště v posvátném háji. Název vsi podle ní svědčí o tom, že zde byl oslavován [[Krt]] neboli [[Krodo]], slovanský bůh blahobytu a bohatství. Podle Biliánové zde jistě už od pohanských dob bývalo menší hradiště, z nějž se ve středověku stal [[kostelec]]. Lidová etymologie spojuje název místa s [[krtina|krtčí hromádkou]], kterou zdejší kopec může připomínat.<ref>Popelka Biliánová: ''Ořech a Krteň'', Národní listy roč. 73, č. 171, str. 4</ref>
 
Kostel je zmiňovaný jako [[farní kostel]] v roce [[1352]]. Ves je zmiňována v roce [[1434]] jako majetek [[český král|českých králů]], kteří byli i patrony zdejšího kostela. V [[husitství|husitských]] dobách stala se Krteň stala majetkem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítské kapituly]], která v roce [[1667]] připojila Krteň k [[Chrášťany|Chrášťanům]] a v té době patrně zanikla i zdejší [[fara]]. V době po třicetileté válce pravděpodobně zanikla i celá ves.<ref name="Dragoun">Zdeněk Dragoun: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13</ref> Z osady zůstal do dnešních dob jen osamělý kostelík s dosud používaným hřbitovem na vyvýšeném místě (záznam v ústředním seznamu památek MonumNet však hřbitov ve výčtu parcel označuje jako bývalý).
 
Pozůstatky vsi (případně i knížecího dvora) by se mohly nacházet pod zemí v okolí kostelíka. Archeologický průzkum nebyl dosud proveden.<ref name="Dragoun" />
 
== Kostel sv. Jana a Pavla ==
Kostel byl postaven v pozdně [[románský sloh|románském slohu]] v 2. čtvrtině [[13. století|13. století]] s pravoúhlým [[Kněžiště|presbytářem]] a průčelní čtverhrannou [[věž]]í.
 
Kostel je zmiňovaný jako [[farní kostel]] v roce [[1352]] v dokumentu týkajícím se sazby papežského desátku. Z úředních knih pražského arcibiskupství je známa kompletní řada dvanácti zdejších farářů v letech 1358–1422.<ref name="Dragoun" /> Není však známo, zda je zasvěcení dvěma světcům původní, nebo zda vzniklo dodatečným rozšířením zasvěcení.<ref name="Dragoun" />
Roku [[1575]] byl rozšířen o [[boční loď]], roku [[1699]] o [[sakristie|sakristii]], v letech [[1732]]–[[1734]] byla zvýšena jeho věž. Roku [[1890]] byl kostel přestavěn novorománsky podle návrhu [[A. Živný|A. Živného]]. Potom byla klenba nahrazena [[kazetový strop|kazetovým stropem]], severní loď zvýšena a věž přestavěna.
 
Roku [[1575]] byl rozšířen o [[boční loď]] na severní straně, roku [[1699]] o [[sakristie|sakristii]] na severním boku presbytáře, v letech [[1732]]–[[1734]] byla zvýšena jeho věž. Roku [[1890]] bylbyly kostelpřístavby přestavěnpřizpůsobeny novorománskydo novorománského stylu podle návrhu [[A. Živný|A. Živného]]. PotomKlenba byla klenba nahrazena [[kazetový strop|kazetovým stropem]], severní loď zvýšena a věž přestavěna.
V [[kněžiště|kněžišti]] se zachovalo [[románské okno]] a na východní stěně uvnitř pozdně románské [[nástěnná malba|nástěnné malby]] z konce 13. století. Představují ''Křest Kristův'', ''Obětování v chrámě'', ''Josefův sen'', ''Církevní učitelku'' a symboly [[evangelista|evangelistů]]. Malby byly restaurovány v roce [[1952]]. Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní [[oltář]] s obrazem od J. Heřmana z roku [[1890]]. Kostel býval součástí feudálního dvorce a dodnes tvoří působivou dominantu krajiny.
 
V [[kněžiště|kněžišti]] se zachovalo [[románské okno]] a na východní stěně uvnitř pozdně románské [[nástěnná malba|nástěnné malby]] z konce 13. století. Představují ''Křest Kristův'', ''Obětování v chrámě'', ''Josefův sen'', ''Církevní učitelku'' a symboly [[evangelista|evangelistů]]. Malby byly restaurovány v roce [[1952]]. Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní [[oltář]] s obrazem od J. Heřmana z roku [[1890]]. Kostel býval součástí feudálního dvorce a dodnes tvoří působivou dominantu krajiny.
 
[[Soubor:Kostel-Krten.jpg|thumb|Kostel svatých Jana a Pavla se hřbitovem]]
 
== Legendy ==
[[Popelka Biliánová]] píše, že podle pověstí i zápisů zde bývalo slovanské božiště v posvátném háji. Název vsi podle ní svědčí o tom, že zde byl oslavován [[Krt]] neboli [[Krodo]], slovanský bůh blahobytu a bohatství. Podle Biliánové zde jistě už od pohanských dob bývalo menší hradiště, z nějž se ve středověku stal [[kostelec]]. Lidová etymologie spojuje název místa s [[krtina|krtčí hromádkou]], kterou zdejší kopec může připomínat.<ref>Popelka Biliánová: ''Ořech a Krteň'', Národní listy roč. 73, č. 171, str. 4. {{Wikizdroje|dílo=Ořech a Krteň}}</ref> Podle Zdeňka Dragouna však původ a historie kostelíka nenasvědčují představám o jeho vzniku na pohanském kultovním místě. Archeologické výzkumy v okolí však dokládají, že tato oblast byla osídlená již od pravěku.<ref name="Dragoun" />
 
Podle pověsti zde pobývala královna Eliška, manželka Karla IV., při svých cestách na Karlštejn a zpět. Existuje hypotéza, že zdejší dvorec byl využíván při cestách českých panovníků na Karlštejnsko, a to již dlouho před založením Karlštejna.<ref name="Dragoun" />
 
== Reference ==
== Literatura ==
* František Holec: ''Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy'', Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148
* Zdeněk Dragoun: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13
* {{Wikizdroje|dílo=Ořech a Krteň}}
 
== Fotografie ==