Sýkora modřinka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Commons z Wikidat; kosmetické úpravy
Doplnění článku
Řádek 2:
| barva= pink
| jméno= Sýkora modřinka
| obrázek= Parus caeruleus1ParusCaeruleus.jpg
| šířka obrázku= 260px245px
| popis obrázku= Sýkora modřinka
| status= LC
Řádek 19:
| podřazené taxony=
''Parus caeruleus''
| mapa rozšíření=CyanistesCaeruleusDistribution.png
|popis mapy= Rozšíření sýkory modřinky (zeleně)
}}
'''Sýkora modřinka''' (''Cyanistes caeruleus'') je drobnýmalý [[sýkorovití|sýkorovitý]] [[pěvci|pěvec]] široce rozšířený v mírné a subarktické [[Evropa|Evropě]] a [[Západní Asie|západní Asii]].
== Taxonomie ==
 
Sýkoru modřinku poprvé popsal [[Carl Linné]] v roce [[1758]] v díle ''[[Systema Naturae]]'' pod vědeckým názvem ''Parus caerulaus''.<ref>(Latinsky) Linné, C. (1758). ''Systema naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis''. Tomus I. Editio decima, reformata.. Holmiae. (Laurentii Salvii)., 190. “P. remigibus caerulescentibus : primoribus margine exteriore albis, fronte alba, vertice caeruleo.”</ref> Tvoří [[superspecies]] se [[sýkora azurová|sýkorou azurovou]] (''Cyanistes cyanus'') a [[sýkora kanárská|sýkorou kanárskou]] (''C. teneriffae''). Rozlišuje se celkem 11 poddruhů, z nichž se v Evropě vyskytuje prvních 7:<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref><ref name=goslerclement>Gosler, A. & Clement P. (2007): Family Paridae (Tits and Chickadees). ''In'': del Hoyo, J.; Elliott, A. & Christie, D. A. (eds): ''Handbook of Birds of the World (Vol.12: Picathartes to Tits and Chickadees)''. Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 84-96553-42-6</ref>
* ''C. c. obscurus'' (Prazák, 1894) – Britské ostrovy
* ''C. c. caeruleus'' (Linnaeus, 1758) – většina kontinentální Evropy
* ''C. c. ogliastrae'' (E. J. O. Hartert, 1905) – jih Pyrenejského poloostrova, Korsika a Sardinie
* ''C. c. balearicus'' (Jordans, 1913) – Malorca
* ''C. caeruleusc. calamensis'' -(Parrot, 1908) – Řecko.
* ''C. c. satunini'' Zarudny, 1908 – Krym, Kavkaz a území od východního Turecka po Írán
* ''C. c. orientalis'' Zarudny & Loudon, 1905 – jih evropské části Ruska
* ''C. caeruleusc. raddei'' -(Zarudny, 1908) – severní [[Írán]].
* ''C. c. persicus'' (Blanford, 1873) – severozápadní Írán
* ''C. c. ultramarinus'' (Bonaparte, 1841) – severozápadní Afrika od [[Maroko|Maroka]] východně po [[Tunisko]]
* ''C. caeruleusc. cyrenaicae'' -(E. J. O. Hartert, 1922) – [[Libye]].
Někteří autoři poslední 2 severoafrické poddruhy označují za samostatný druh ''Cyanistes ultramarinus''.
== Popis ==
 
Řádek 28 ⟶ 43:
* Hmotnost: 11 g
 
Menší než [[sýkora koňadra]], s malou kulatou hlavou vmáčklou mezi ramena (působí dojmem, jakoby neměla krk). Nejvýraznějšími znaky, kterými se liší od všech ostatních středoevropských druhů sýkor, jsou modré temeno a černý proužek přes oko. Hlava je jinak bílá, hřbet a kostřec olivově zelený a křídla modrá s úzkou bílou páskou. Spodina je žlutá s úzkým šedočerným středovým pruhem, ocas modrý bez bílého zbarvení. Nohy jsou tmavě modrošedé, oči hnědé. Obě pohlaví jsou zbarvena podobně, samice však bývá o něco matnější. Mladý pták má matnou čepičku a žluté tváře. Je velmi aktivní, na [[strom]]ech se pohybuje kodrcavými poskoky podobně jako [[šoupálkovití]], při hledání potravy často visí hlavou dolů. Létá pomalu a vlnkovitě.
Jejím specifickým znakem, který ji odlišuje od podobné [[sýkora koňadra|sýkory koňadry]], je modré temeno [[hlava (anatomie)|hlavy]] a tmavý pruh přes oči a spodní stranu hrdla. Čelo a líce má bílé, zátylek, [[křídlo (biologie)|křídla]] a ocasní pera modrá, hřbet je nažloutle zelený, břišní strana těla je sírově žlutá s úzkým černým proužkem, končetiny modravě šedé a barva očí tmavě hnědá. Mladé sýkory jsou nejprve šedé se světle modrým odstínem na zádech, později získají nápadně žlutější zbarvení než jejich rodiče.
 
Často a hlasitě se ozývá. Vábí rychlým „sisisydu“ s hlubším posledním tónem nebo jen ostrým „sisisi“, varuje chvějivým „cerretetetetet“. Zpěv má několik variant, nejčastěji „cií cií cií sirr“.<ref name="hudec"/><ref>{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref>
== Chování ==
{{poslech|nazev_souboru=Cyanistes caeruleus.ogg|titulek=sýkora modřinka|popis=zpěv}}
== Rozšíření ==
 
Hnízdí ve většině Evropy s výjimkou nejsevernějších oblastí, dále v severní Africe, [[Malá Asie|Malé Asii]] a na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Severní hranice v Evropě se ve Skandinávii pomalu posouvá k severu. Je převážně stálá, zvláště mladí ptáci a samice ze severních populací však podnikají během některých zim delší potulky nebo tahové přesuny, které mohou občas dosáhnout až irupčního charakteru. Sýkora modřinka patří k nejpomaleji táhnoucím ptákům vůbec; průměrná denní vzdálenost uražená na tahu se pohybuje mezi 11 a 38 km.<ref name="hudec"/><ref name="cepak">{{citace monografie|příjmení=Cepák|jméno=J. a kol.|titul=Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky|vydavatel=Aventinum|rok=2008|místo=Praha|isbn=978-80-86858-87-6}}</ref> Evropská populace je odhadována na více než 20 milionů párů a druh je charakterizován jako zabezpečený.<ref>{{citace monografie|příjmení=Buefield|jméno=I.|příjmení2=Bommel|jméno2=F. van|titul=Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status|vydavatel=BirdLife International|rok=2004|místo=Cambridge|rok=2004|isbn=978-0946888535|url=http://www.birdlife.org/datazone/userfiles/file/Species/BirdsInEuropeII/BiE2004Sp7057.pdf}}</ref> Obývá [[listnatý les|listnaté]] a [[smíšený les]]y, méně jehličnaté porosty s vtroušenými listnáči a běžně také parky, zahrady a stromořadí.
Sýkora modřinka je stálý druh. Obývá [[listnatý les|listnaté]] i [[smíšený les]]y, [[park]]y, [[alej]]e, zahrady, ale i centra větších měst. Na zimu tvoří smíšená hejna a stejně jako ostatní sýkory vyniká i tento druh neobvyklou čiperností a mnohdy při hledání potravy na větvích visí hlavou dolů. Na [[strom]]ech se pohybuje kodrcavými poskoky, podobně jako [[šoupálkovití]]. Sýkora modřinka se nejčastěji ozývá nápadným „tý-tý-tý“, jako varovný zvuk používá výrazné „číír“.
 
===Výskyt v ČR===
V přírodě se průměrně dožívá 1,5 roku.<ref>http://www.garden-birds.co.uk/information/lifespan.htm</ref>
V ČR hnízdí dosti početně na celém území, nejpočetněji v nižších polohách do 800 m n. m. S vyšší nadmořskou výškou ubývá, ale ojediněle hnízdí i značně vysoko (v Krušných horách v 1200 m n. m., v Krkonoších v 1160 m n. m.). Celková početnost byla v letech 2001–03 odhadnuta na 800 000–1 600 000 párů.
 
Ptáci hnízdící v ČR jsou částečně tažní. Migrace na delší vzdálenosti jsou přitom téměř výlučně výsadou mladých ptáků, kteří byli již zaznamenáni i několik stovek kilometrů od rodiště (nejvzdálenější nález pochází z jižní Francie). Dospělí ptáci se naopak po celý rok zpravidla zdržují ve svých teritoriích nebo v jejich okolí.<ref name="hudec"/><ref name="cepak"/>
 
== Potrava ==
 
Sýkora modřinka patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. [[motýli|motýlí]] [[housenka|housenky]], křísci nebo [[mšice]], ačkoli na jaře ráda ožíráoštipuje i mladé [[pupen]]y a [[list]]y stromů neboa vyhledává různá semínka, zvláště pak slunečnicovásemena. V zimním období si potravu ráda zpestří burskými oříšky nebo živočišným [[Tuky|tukem]] v síťkách. Dospělí ptáci se živí převážně motýly (až 76 %), stejnokřídlými (až 66 %), dvoukřídlými (až 36 %), blanokřídlými (až 34 %) a brouky (až 23 %), pravidelně požírají také pavouky. V potravě mláďat výrazně převažují housenky a dospělci motýlů (45–91 %) a méně jsou zastoupeni i pavouci (4–30 %). Potravu sbírá hlavně za aktivního pohybu na stromech a keřích, méně na zemi a v zimě ve smíšených hejnech často na krmítkách.<ref name="hudec"/> Při získávání potravy je velmi vynalézavá a adaptabilní, což dokazuje i skutečnost, že se v Anglii naučila rozklovávat hliníková víčka lahví s mlékem a sezobávat smetanu pod ním.<ref>{{citace periodika|příjmení=Sasvári|jméno=L.|titul=Observational learning in great, blue and marsh tits|periodikum=Animal Behaviour|rok=1979|číslo=27|doi=10.1016/0003-3472(79)90012-5}}</ref>
 
== Rozmnožování ==
 
Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Většinou je [[Monogamie|monogamní]], ale běžně se objevuje i simultánní [[polygynie]] (1 samec hnízdí s 2–3 samicemi). Hnízdo je typicky v dutinách stromů nebo hnízdních budkách, méně často v hromadách dřeva, ve škvírách ve zdech, v pařezech, ve starých hnízdech jiných ptáků či veverek apod. Stavebním materiálem je mech a tráva, kotlinka je vystlána srstí, žíněmi a peřím. Hnízdo staví pouze samice po dobu 4–12 dnů, občas s přinášením materiálu pomáhá i samec. Hnízdí 1–2x ročně od dubna do července, za zničenou snůšku následuje náhradní hnízdění. Kompletní snůška je v porovnání s mnoha jinými pěvci poměrně početná a většinou obsahuje 7–12 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec o rozměrech 15,5 x 11,9 mm. Snášena jsou denně, někdy i ve vícedenních intervalech. Samice na vejcích sedí sama 12–14 dnů a samec ji během tohoto období přináší potravu. Pokud je její hnízdo ohrožováno, naježí chocholku na hlavě, začne vydávat syčivé zvuky a do predátora klovat. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve stáří 15–23 dnů. S rodiči setrvávají i přes zimu a poprvé hnízdí ve 2. kalendářním roce života.
Hnízdí zvláště v dutinách stromů nebo v dřevěných budkách zavěšených na stromech a ke svému hnízdu se vrací každým rokem.
 
[[Soubor:Sykora01.jpg|thumb|left|Hnízdo v budce]]
 
Pokud je její hnízdo ohrožováno, naježí chocholku na hlavě, začne vydávat syčivé zvuky a do predátora neohroženě klovat.
[[Ptačí hnízdo|Hnízdo]] si staví obvykle z [[mech]]u, [[peří]] nebo různých trav a jednu až dvě snůšky vajec klade v rozmezí mezi [[duben|dubnem]] a [[květen|květnem]]. Jedna snůška bývá v porovnání s jinými pěvci bohatá a obvykle čítá sedm až dvanáct bílých, načervenale skvrnitých vajec.
 
Samice na vejcích sedí 12-14 dní.
 
[[Soubor:Sykora02.jpg|thumb|left|Líhnutí]]
 
Mláďata hnízdo opouštějí po 17-18 dnech života.
 
[[Soubor:Sykory03.jpg|thumb|left|"Hotové" sýkorky]][[Soubor:Sykory05.jpg|thumb|První pohled na svět]]
[[Soubor:Young Parus caeruleus.jpg|thumb|left|Několikatýdenní mládě]]
 
== Taxonomie ==
 
Sýkoru modřinku poprvé popsal [[Carl Linné]] v roce [[1758]] ve svém díle ''Systema naturae'' (''Soustava přírody'') pod vědeckým jménem ''Parus caerulaus''.<ref>(Latinsky) Linné, C. (1758). ''Systema naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis''. Tomus I. Editio decima, reformata.. Holmiae. (Laurentii Salvii)., 190. “P. remigibus caerulescentibus : primoribus margine exteriore albis, fronte alba, vertice caeruleo.”</ref>
 
Rozeznáváme u ní několik [[poddruh]]ů:<ref name="bio">http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8948/</ref>
 
* ''Cyanistes caeruleus caeruleus'' - většina areálu druhu v Evropě.
* ''C. caeruleus obscurus'' - britské ostrovy.
* ''C. caeruleus balearicus'' - [[Baleáry]].
* ''C. caeruleus ogliastrae'' - [[Pyrenejský poloostrov]], [[Korsika]], [[Sardinie]], jižní [[Řecko]] a [[Kréta]].
* ''C. caeruleus orientalis'' - oblast mezi [[Volha|Volhou]] a [[Ural]]em.
* ''C. caeruleus satunini'' - [[Krym]], [[Kavkaz]].
* ''C. caeruleus calamensis'' - Řecko.
* ''C. caeruleus raddei'' - [[Írán]].
* ''C. caeruleus persicus'' - Írán.
* ''C. caeruleus teneriffae'' - ostrov [[Tenerife]] (Kanárské ostrovy).
* ''C. caeruleus ultramarinus'' - severní Afrika.
* ''C. caeruleus cyrenaicae'' - [[Libye]].
* ''C. caeruleus degener'' - [[Kanárské ostrovy]] - často považován za samostatný druh.
* ''C. caeruleus ombriosus'' - Kanárské ostrovy - často považován za samostatný druh.
* ''C. caeruleus palmensis'' - Kanárské ostrovy (ostrov [[La Palma]]) - často považován za samostatný druh.
 
== Ohrožení ==
 
Úspěšnost hnízdění silně kolísá hlavně vlivem [[predace]] a počasí. Ve 129 československých hnízdech činily ztráty na vejcích 14,8 % a ve 121 československých hnízdech ztráty na mláďatech 7,3 %. Nejvyšší známý věk je 11 let a 1 měsíc.<ref name="hudec"/>
V [[Česko|České republice]] jde o běžně se vyskytující druh. Mezi lety [[2001]]-[[2003]] v Česku hnízdilo zhruba 0,8-1,6 milionu párů.<ref>Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice'', Praha, Aventinum.</ref> Ani z celosvětového hlediska nepatří mezi ohrožené druhy živočichů a Světovým odborem pro ochranu živočišných a rostlinných druhů (IUCN) byla zařazena do kategorie málo dotčených druhů.<ref>http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52113/all</ref>
<gallery>
[[Soubor:Sykora01.jpg|thumb|left|Hnízdo vs budce]]vejci
[[Soubor:Sykora02.jpg|thumb|left|Líhnutí]]
Soubor:Sykory03.jpg|"Hotové" sýkorky
Soubor:Juvenile bird (species?).jpg|Mládě krátce po opuštění hnízda
</gallery>
 
== Související články ==
 
PříbuznéDalší druhy sýkory modřinkysýkor vyskytující se na území České republikyČR:
 
* [[Sýkora koňadra]]
Řádek 94 ⟶ 81:
* [[Sýkora uhelníček]]
 
== Zdroje a referenceReference ==
{{commons|Cyanistes caeruleus}}
{{Překlad
| jazyk= en
| článek= Blue Tit|revize=200534656
| jazyk2= pl
| článek2= Sikora modra|revize2=11805215
}}{{Commons}}
<references />