Sýkora modřinka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Commons z Wikidat; kosmetické úpravy |
Doplnění článku |
||
Řádek 2:
| barva= pink
| jméno= Sýkora modřinka
| obrázek=
| šířka obrázku=
| popis obrázku= Sýkora modřinka
| status= LC
Řádek 19:
| podřazené taxony=
''Parus caeruleus''
| mapa rozšíření=CyanistesCaeruleusDistribution.png
|popis mapy= Rozšíření sýkory modřinky (zeleně)
}}
'''Sýkora modřinka''' (''Cyanistes caeruleus'') je
Sýkoru modřinku poprvé popsal [[Carl Linné]] v roce [[1758]] v díle ''[[Systema Naturae]]'' pod vědeckým názvem ''Parus caerulaus''.<ref>(Latinsky) Linné, C. (1758). ''Systema naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis''. Tomus I. Editio decima, reformata.. Holmiae. (Laurentii Salvii)., 190. “P. remigibus caerulescentibus : primoribus margine exteriore albis, fronte alba, vertice caeruleo.”</ref> Tvoří [[superspecies]] se [[sýkora azurová|sýkorou azurovou]] (''Cyanistes cyanus'') a [[sýkora kanárská|sýkorou kanárskou]] (''C. teneriffae''). Rozlišuje se celkem 11 poddruhů, z nichž se v Evropě vyskytuje prvních 7:<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref><ref name=goslerclement>Gosler, A. & Clement P. (2007): Family Paridae (Tits and Chickadees). ''In'': del Hoyo, J.; Elliott, A. & Christie, D. A. (eds): ''Handbook of Birds of the World (Vol.12: Picathartes to Tits and Chickadees)''. Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 84-96553-42-6</ref>
* ''C. c. obscurus'' (Prazák, 1894) – Britské ostrovy
* ''C. c. caeruleus'' (Linnaeus, 1758) – většina kontinentální Evropy
* ''C. c. ogliastrae'' (E. J. O. Hartert, 1905) – jih Pyrenejského poloostrova, Korsika a Sardinie
* ''C. c. balearicus'' (Jordans, 1913) – Malorca
* ''C. c. satunini'' Zarudny, 1908 – Krym, Kavkaz a území od východního Turecka po Írán
* ''C. c. orientalis'' Zarudny & Loudon, 1905 – jih evropské části Ruska
* ''C. c. persicus'' (Blanford, 1873) – severozápadní Írán
* ''C. c. ultramarinus'' (Bonaparte, 1841) – severozápadní Afrika od [[Maroko|Maroka]] východně po [[Tunisko]]
Někteří autoři poslední 2 severoafrické poddruhy označují za samostatný druh ''Cyanistes ultramarinus''.
== Popis ==
Řádek 28 ⟶ 43:
* Hmotnost: 11 g
Menší než [[sýkora koňadra]], s malou kulatou hlavou vmáčklou mezi ramena (působí dojmem, jakoby neměla krk). Nejvýraznějšími znaky, kterými se liší od všech ostatních středoevropských druhů sýkor, jsou modré temeno a černý proužek přes oko. Hlava je jinak bílá, hřbet a kostřec olivově zelený a křídla modrá s úzkou bílou páskou. Spodina je žlutá s úzkým šedočerným středovým pruhem, ocas modrý bez bílého zbarvení. Nohy jsou tmavě modrošedé, oči hnědé. Obě pohlaví jsou zbarvena podobně, samice však bývá o něco matnější. Mladý pták má matnou čepičku a žluté tváře. Je velmi aktivní, na [[strom]]ech se pohybuje kodrcavými poskoky podobně jako [[šoupálkovití]], při hledání potravy často visí hlavou dolů. Létá pomalu a vlnkovitě.
Často a hlasitě se ozývá. Vábí rychlým „sisisydu“ s hlubším posledním tónem nebo jen ostrým „sisisi“, varuje chvějivým „cerretetetetet“. Zpěv má několik variant, nejčastěji „cií cií cií sirr“.<ref name="hudec"/><ref>{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref>
{{poslech|nazev_souboru=Cyanistes caeruleus.ogg|titulek=sýkora modřinka|popis=zpěv}}
== Rozšíření ==
Hnízdí ve většině Evropy s výjimkou nejsevernějších oblastí, dále v severní Africe, [[Malá Asie|Malé Asii]] a na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Severní hranice v Evropě se ve Skandinávii pomalu posouvá k severu. Je převážně stálá, zvláště mladí ptáci a samice ze severních populací však podnikají během některých zim delší potulky nebo tahové přesuny, které mohou občas dosáhnout až irupčního charakteru. Sýkora modřinka patří k nejpomaleji táhnoucím ptákům vůbec; průměrná denní vzdálenost uražená na tahu se pohybuje mezi 11 a 38 km.<ref name="hudec"/><ref name="cepak">{{citace monografie|příjmení=Cepák|jméno=J. a kol.|titul=Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky|vydavatel=Aventinum|rok=2008|místo=Praha|isbn=978-80-86858-87-6}}</ref> Evropská populace je odhadována na více než 20 milionů párů a druh je charakterizován jako zabezpečený.<ref>{{citace monografie|příjmení=Buefield|jméno=I.|příjmení2=Bommel|jméno2=F. van|titul=Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status|vydavatel=BirdLife International|rok=2004|místo=Cambridge|rok=2004|isbn=978-0946888535|url=http://www.birdlife.org/datazone/userfiles/file/Species/BirdsInEuropeII/BiE2004Sp7057.pdf}}</ref> Obývá [[listnatý les|listnaté]] a [[smíšený les]]y, méně jehličnaté porosty s vtroušenými listnáči a běžně také parky, zahrady a stromořadí.
===Výskyt v ČR===
V ČR hnízdí dosti početně na celém území, nejpočetněji v nižších polohách do 800 m n. m. S vyšší nadmořskou výškou ubývá, ale ojediněle hnízdí i značně vysoko (v Krušných horách v 1200 m n. m., v Krkonoších v 1160 m n. m.). Celková početnost byla v letech 2001–03 odhadnuta na 800 000–1 600 000 párů.
Ptáci hnízdící v ČR jsou částečně tažní. Migrace na delší vzdálenosti jsou přitom téměř výlučně výsadou mladých ptáků, kteří byli již zaznamenáni i několik stovek kilometrů od rodiště (nejvzdálenější nález pochází z jižní Francie). Dospělí ptáci se naopak po celý rok zpravidla zdržují ve svých teritoriích nebo v jejich okolí.<ref name="hudec"/><ref name="cepak"/>
== Potrava ==
Sýkora modřinka patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. [[motýli|motýlí]] [[housenka|housenky]], křísci nebo [[mšice]], ačkoli na jaře
== Rozmnožování ==
Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Většinou je [[Monogamie|monogamní]], ale běžně se objevuje i simultánní [[polygynie]] (1 samec hnízdí s 2–3 samicemi). Hnízdo je typicky v dutinách stromů nebo hnízdních budkách, méně často v hromadách dřeva, ve škvírách ve zdech, v pařezech, ve starých hnízdech jiných ptáků či veverek apod. Stavebním materiálem je mech a tráva, kotlinka je vystlána srstí, žíněmi a peřím. Hnízdo staví pouze samice po dobu 4–12 dnů, občas s přinášením materiálu pomáhá i samec. Hnízdí 1–2x ročně od dubna do července, za zničenou snůšku následuje náhradní hnízdění. Kompletní snůška je v porovnání s mnoha jinými pěvci poměrně početná a většinou obsahuje 7–12 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec o rozměrech 15,5 x 11,9 mm. Snášena jsou denně, někdy i ve vícedenních intervalech. Samice na vejcích sedí sama 12–14 dnů a samec ji během tohoto období přináší potravu. Pokud je její hnízdo ohrožováno, naježí chocholku na hlavě, začne vydávat syčivé zvuky a do predátora klovat. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve stáří 15–23 dnů. S rodiči setrvávají i přes zimu a poprvé hnízdí ve 2. kalendářním roce života.
[[Soubor:Sykora01.jpg|thumb|left|Hnízdo v budce]]▼
[[Soubor:Sykora02.jpg|thumb|left|Líhnutí]]▼
▲== Taxonomie ==
▲* ''C. caeruleus calamensis'' - Řecko.
▲* ''C. caeruleus raddei'' - [[Írán]].
▲* ''C. caeruleus cyrenaicae'' - [[Libye]].
Úspěšnost hnízdění silně kolísá hlavně vlivem [[predace]] a počasí. Ve 129 československých hnízdech činily ztráty na vejcích 14,8 % a ve 121 československých hnízdech ztráty na mláďatech 7,3 %. Nejvyšší známý věk je 11 let a 1 měsíc.<ref name="hudec"/>
<gallery>
Soubor:Sykory03.jpg|"Hotové" sýkorky
Soubor:Juvenile bird (species?).jpg|Mládě krátce po opuštění hnízda
</gallery>
== Související články ==
* [[Sýkora koňadra]]
Řádek 94 ⟶ 81:
* [[Sýkora uhelníček]]
==
{{commons|Cyanistes caeruleus}}
<references />
|