Verze z 13. 3. 2014, 13:34 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 3. 2014, 18:59 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 8: Gottfried Keller se narodil [[19. červenec\|19. července]] [[1819]] v [[Curych]]u jako syn soustružnického mistra Hanse-Rudolfa Kellera, jenž zemřel jen o pět let později, roku [[1824]]. Gottfriedova matka Elisabeth se dva roky nato znovu provdala. Její druhé ~~manželsví~~manželství však nebylo vůbec šťastné a skončilo rozvodem roku [[1834]]. Gottfried Keller v šesti letech nastoupil do školy pro nemajetné a ve dvanácti na průmyslovku; odsud byl ale po třech letech kvůli studentským lumpárnám vyloučen. Podle některých zdrojů se tak stalo na základě falešného udání. Celý život pak Keller trpěl pocitem nedouka. Řádek 16: === Spisovatelem === Po ukončení pobytu v [[Mnichov]]ě se vrátil do [[Curych]]u, kde se hodlal naplno věnovat literární profesi. Účastnil se společenského dění, stýkal se s básníky [[Georg Herwegh\|Georgem Herweghem]] a [[Ferdinand Freiligrath\|Ferdinandem Freiligrathem]], roku [[1846]] vydal svazek sebraných básní [[Básně]] (Gedichte). Do roku [[1848]] žil Gottfried u své matky. Po mnichovském malířském ~~zklámání~~zklamání ho zcela přešla chuť malovat a spíše náhodou se rozhodl uchytit se jako básník. Tak také vznikl nástin [[Zelený Jindřich\|Zeleného Jindřicha]], který se po důkladném přepracování ve své druhé verzi stal jedním z nejdůležitějších [[bildungsroman\|bildungsrománů]] německy psané literatury a snese srovnání s [[Johann Wolfgang von Goethe\|Goethovými]] romány [[Viléma Meistera léta učednická]] a [[Viléma Meistera léta putovní]] nebo s [[Malíř Nolte\|Malířem Noltenem]] [[Eduard Mörike\|Eduarda Mörika]]. Vedle psaní působil Keller i na politickém kolbišti, jednak jako spisovatel politickými básněmi, jednak přímo podílem na protiluzernském tažení (tzv. [[Freischarenzüge]]) v roce [[1844]] a v [[březen\|březnu]] [[1845]], které předznamenaly poslední větší švýcarský občanský konflikt – [[Sonderbundskrieg]]. Pod záminkou jezuitské otázky došlo k otevřenému střetnutí konzervativní vlády a radikální opozice. Keller vystupoval jako jeden z nejohnivějších rebelů, haně všechno konzervativní s neskrývanou záští.

Gottfried Keller: Porovnání verzí