Wikipedie:WikiProjekt Chráněná území/Výstava fotografií: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Kdo se toho ujme: aktualizace (tisk v běhu a QR kody hotové)
Jasnenka (diskuse | příspěvky)
Řádek 87:
Druhou nejpočetnější kategorii představují přírodní rezervace (PR), další maloplošná území určená k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. PR má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace, je vyhlašována nařízením místně příslušného krajského úřadu. K prosinci 2013 jich na území státu bylo vyhlášeno 809.
 
'''Choltická obora''' je přírodní rezervace v okrese Pardubice, chráněná pro přirozené lesní porosty parkového charakteru s monumentálními věkovitými jedinci dřevinstromy, na které jsou vázány ohrožené druhy živočichů. Jedná se například o páchníka hnědého (''Osmoderma eremita''), či zlatohlávka skvostného (''Cetonischema aeruginosa''). Vyjma toho zde žije celá řada vzácných obojživelníků, letounůnetopýrů a ptáků. Různorodost věkové skladby lesa a přítomnost odumírajících stromů umožňuje, oproti hospodářským stejnověkým lesům, vznik pestrých společenstev.
 
Autor: Jana Dobešová, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.
Řádek 95:
[[Soubor:Kutiny (11).JPG|[[Kutiny]]|thumb|left]]
 
Nejpočetnější kategorii tvoří přírodní památky (PP), kterých jsme k prosinci 2013 napočítali 1357. Původně byla kategorie PP zamýšlena pro ochranu menších území, v nichž je účelem ochranykvůli významnývýznamnému přírodnípřírodnímu fenoménfenoménu neživé přírody (např. geologickýgeologického či hydrologickýhydrologického), nebo významná lokalita ohroženého druhu. Nicméně,Avšak v současné době jsou do této kategorie obecně řazena i malá území jinýchpro jiné účelůúčely ochrany. Tato území mají většinou pouze regionální význam a podobně jako přírodní rezervace jsou zřizována krajským úřadem.
 
Přírodní památka '''Kutiny''' je chráněné území jihozápadně od obce Hlavatce v okrese Tábor. Jedná se o částečně zamokřenou a podmáčenou bezkolencovou louku na severním břehu Nového rybníka, na které se nachází vzácná květena jako například hořec hořepník (''Gentiana pneumonanthe'') či mochna bahenní (''Potentilla palustris''). Louka vznikla vlivem dlouhodobé extenzivní pastvy a kosení.
Řádek 105:
[[Soubor:Tiské stěny (3).jpg|[[Tiské stěny]] - pahýl|thumb|left]]
 
Zvláštní skupinu pak představují přírodní parky spadající do obecně chráněných území, potomci tzv. klidových oblastí. Tato území jsou zřizována vyhláškou krajského úřadu, jížjež jsou omezenyomezuje činnosti, které by mohly véstvedoucí k rušení, poškození nebo keči zničení dochovaného stavuúzemí. území,To je cennéhoceněno pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty.
 
Přírodní památka '''Tiské stěny''', součást CHKO Labské pískovce, je pískovcové skalní město poblíž obce Tisé na Děčínsku. vznikléVzniklo erozí pískovců uložených přibližně před 85-100 miliony let v období druhohor na dně moře. Skalní města a skalní věže vzniklavznikly vlivem činnosti větru, slunce, stromů a deště, které postupně odnášely zpevněný písek. Tiské stěny jsou ojedinělé svou rozlohou i rozličností skalních útvarů.
 
Autor: Huhulenik, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.
Řádek 115:
[[Soubor:Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana (15).JPG|[[Hořeček drsný Sturmův]] - pahýl|thumb|left]]
 
Ochrana přírody neprobíhá jen na státní úrovni. Často je ku prospěchu, pokud snaha překračuje hranice. Hlavním evropským projektem pro ochranu přírody je soustava chráněných území NATURA 2000. Ta je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Záměrem NATURA 2000 je ochrana biologické rozmanitosti. a jednotliváJednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kritérií jednotlivými členskými státy.
 
'''Hořeček drsný Sturmův''' (''Gentianella obtusifolia'' subsp. ''sturmiana'') je dvouletá bylina dorůstající velikosti 10 až 35 centimetrů. V České republice se jedná o kriticky ohrožený druh. Největší populace se nachází v jižních Čechách v přírodní rezervaci Kocelovické pastviny, v roce 2005 měla zdejší populace 3000 jedinců. Hořeček drsný Sturmův kvete mezi červencem až říjnem.
Řádek 135:
[[Soubor:Natural monument in Razicky rybnik in 2011 (13).JPG|[[Ražický rybník (přírodní památka)|Ražický rybník]] - pahýl|thumb|left]]
 
Soustava NATURA 2000 je tvořena dvěma typy území. Jsou to ptačí oblasti (anglicky ''Special Protection Areas'') a evropsky významné lokality (anglicky ''Sites of Community Importance''). Ptačí oblasti jsou vymezovány podle výskytu druhů uvedených v přílohách evropské směrnice, nebo jako shromaždiště (hnízdiště, zimoviště) ptáků libovolného druhu v počtu vyšším než 10 000 ks. Ptačí oblasti nicméně nechrání jen tyto ptáky, ale všechny druhy na daném území (pokud neexistuje výjimka umožňující např. odstřel).
 
Přírodní památka '''Ražický rybník''' (ev. č. 1001) se nachází u Ražic v okrese Písek. Zahrnuje Ražický rybník a přilehlé podmáčené louky, kde se vyskytuje zvýšený počet chráněných druhů živočichů, a to- převážně ptáků, kteří zde mají rozsáhlé hnízdiště. Jedná se například o čejku chocholatou (''Vanellus vanellus''), vodouše rudonohého (''Tringa totanus'') či bekasinu otavní (''Gallinago gallinago'').
 
Autor: Chmee2, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.
Řádek 155:
[[Soubor:Chýnovská jeskyně(4).jpg|thumb|left|[[Soubor:Silver piece.png|15px]] [[Chýnovská jeskyně]]]]
 
Ne všechna chráněná území jsou pro návštěvníky vidětviditelná na první pohled. Některá se mohou nacházet pod povrchem v podobě jeskyň a starých hornických děl. Formálně tam však ochrana nezasahuje, jelikož chráněn je pouze prostor na povrchu, nikoliv ten podzemní. Samotné podzemí ale není pouze zajímavou geologickou lokalitou, představuje také významná stanoviště řady druhů, převážně netopýrů z řádu letounů.
 
Fotografie zachycuje národní přírodní památku '''Chýnovská jeskyně''' ležící u Dolní Hořice východně od města Tábor. Jeskyně představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasový útvar jižních Čech,. vzniklýVznikl v amfibolitech a vápencích postupnou erozivní silou tekoucíerozí podzemní vody a korozí. Oproti jiným krasovým jeskyním je jeskyně bez výraznější krápníkové výzdoby. V zimních měsících je jeskynní komplex významným zimovištěm zástupců letounů, a to především netopýra řasnatého (Myotis nattereri),. který zde největší přirozené zimoviště v Čechách a, i v Evropě.
 
Autor: Chmee2, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.
Řádek 165:
[[Soubor:Sfingy 4.JPG|[[Sfingy]] - průměrné heslo|thumb|left]]
 
I když je většina chráněných území zřízena pro ochranu druhové skladby rostlin a živočichů, některá území byla vyhlášena vekvůli snaze chránit výsledkyochraně zajímavých geologických jevů. Můžeme tak obdivovat skalní stěny a města vytvořená erozí, kopce vzniklé sopečnou činností, místa s výrony sopečných plynů, bohatost krasových jevů či doklady o rozšíření ledovců - v podobě roztroušených bludných balvanů.
 
V Krušných horách se poblíž obce Měděnec nachází přírodní památka '''Sfingy'''. Důvodem ochrany jsou až 15 metrů vysoké skalní útvary. vznikléVznikly ve čtvrtohorách procesem mrazového zvětrávání ortorul. Mrazové zvětrávání bylo způsobeno dlouhodobým působením vody a mrazu na horninu, čímž vznikly útvary vzdáleně připomínající známou egyptskou Sfingu.
 
Autor: K.Proch, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.
Řádek 175:
[[Soubor:Brzke jaro - tobiasuv vrch - prirodni pamatka - 03.jpg|[[Hlaváček jarní]] - dopracovat|thumb|left]]
 
Chráněná území slouží jako významná refugia pro ohrožené druhy. Pozorný návštěvník zde tak může spatřit jak druh kriticky ohrožený (C1, druh bezprostředně ohrožený vyhubením, přežívající jen na několika lokalitách v malém počtu jedinců), tak i silně ohrožený (C2, druh poměrně početný, jehož početnost se v poslední době prudce snižuje; nebo druh relativně stabilní, ovšem velmi vzácný), ohrožený (C3, druh poměrně početný, jehož početnost v poslední době spíše klesá) nebo druh vyžadující další pozornost (C4, druh, který v současnosti není přímo ohrožen, ale existují faktory, které by ho ohrozit mohly).
 
Silně ohrožený '''hlaváček jarní''' (''Adonis vernalis'', C2) je vytrvalá rostlina pocházející z Euroasie. V Česku jej spolehlivě najdeme roztroušeně na výslunných kopcích a stráních v okolí Pálavy, teplé nejjižnější části Moravy. V Čechách se nachází od Českého středohoří až po střední Polabí. Pro obsah toxických látek, glykosidů silně účinkujících zejména na srdeční svalstvo, je někdy nebezpečněnevhodně doporučován amatérskými léčiteli a homeopaty jako bylinka na léčbu srdeční činnosti.
 
Autor: Atriplexmedia, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.
Řádek 185:
[[Soubor:Pond in Jince (6).jpg|[[Kněžice pásovaná]] - pahýl|thumb|left]]
 
Nicméně, vyjma ohrožených druhů, poskytují chráněná území i místo pro druhy běžné, až obyčejné. Rozhodně to není na škodu. Tyto druhy pomáhají tvořit základ potravního řetězce pro druhy chráněné, činebo mohou být druhy symbiotickými, bez kterých by chráněné rostliny nemohly prosperovat. Problém nastává až tehdy, když se do cenné lokality začne takovýto druh expanzivně šířit a hubit druhy, které chráníme. Velice úspěšná je například třtina křovištní (''Calamagrostis epigejos''), vytvářející velké množství starého porostu, pokud není pravidelně kosena.
 
'''Kněžice pásovaná''' (''Graphosoma lineatum'') je hojná, kosmopolitně rozšířená ploštice žijící na loukách, lesních pasekách, okrajích lesů a na zahradách s porostem miříkovitých a okoličnatých rostlin. Na území České republiky její početnost výrazně kolísá. Dorůstá průměrně 10 mm. Díky svému charakteristickému vzhledu je naprosto nezaměnitelným druhem. Při ohrožení vypouští nepříjemně páchnoucí výměšek.
Řádek 195:
[[Soubor:Hepatica nobilis in national natural monument Mednik (01).jpg|[[Jaterník podléška]] - nekompletní heslo|thumb|left]]
 
Ať už se rozhodnete navštívit chráněné území v jakoukoliv roční dobu, vždy se pečlivě dívejte pod nohy. Nikdy nevíte, zda zrovna nekvete chráněná rostlina, či nejsou vyváděna mláďata. Mějte taktéž prosím na paměti, že byste neměli nic trhat, sbírat a ani jinak chráněná území poškozovat. Řiďte se pravidlem, že co jste přinesli, zase odnesete, samozřejmě vyjma zážitků (a fotografií).
 
'''Jaterník podléška''', též jaterník trojlaločný (''Hepatica nobilis Schreb.''), je vytrvalá nízká bylina, rostoucíjež roste v listnatých lesích mírného pásma Evropy. V Čechách a na západní Moravě se jedná o poměrně hojný druh, ve východní (karpatské) polovině Moravy je však velmi vzácný nebo zcela chybí. Trojlaločné listy svým tvarem připomínají játra - tomu odpovídá české jméno jaterník i vědecké Hepatica (hepar jsou latinsky játra).
 
Autor: Huhulenik, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.
Řádek 215:
[[Soubor:Polytrichum commune in natural monument Knez u Hrazan (1).JPG|[[Ploník obecný]] - dopracovat|thumb|left]]
 
Ne všechny druhy jsou patrné na první pohled. Když je chceme spatřit, musíme pokleknout a pídit se s lupou v ruce, či použít mikroskop. Významnou část ekosystému reprezentují zástupci řas, mechů, lišejníků, půdních bakterií, drobného hmyzu apod. Tyto drobné organismy tvoří základ bohatosti. Současně je jejich ochrana značně problematická. Pokud například vykácíme les, jen velice těžko se nám zpětně daří navrátit bohatost ekosystému rekultivačními zásahy.
 
'''Ploník obecný''' (''Polytrichum commune'') je naším největším druhem mechu; tvoří tmavě nebo světle zelené porosty. Jeho růst je přímý a vrcholoplodý. Jedná se téměř o kosmopolitní druh, vyskytujícíjenž se vyskytuje od nížin až do horstev alpského systému, kde je však vázán na kyselé půdy vlhkých lesů a rašelinišť. Je polostinným druhem a výjimečně jej lze najít i v příkopech se stojící vodou, půdních proláklinách a ve vlhkých dírách po smrkových vývratech.
 
Autor: Chmee2, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.
Řádek 235:
[[Soubor:PP Cihelna v Bažantnici (Hloubětín, Praha) 06.JPG|[[Cihelna v Bažantnici]] - pahýl|thumb|left]]
 
I když máme chráněná území spojena s panenskou přírodou, není tomu tak vždy. Mnoho chráněných území totiž vzniklo lidskou činností. Ať už se jedná o louky, které byly po staletí koseny, o rybníky stavěné pro chov ryb, či o stará těžební místa. Všechna tato místa se stala novým domovem pro různé druhy rostlin a živočichů, které považujeme za vzácné. Nebýt lidské činnosti, nemuselinemusely by mít v přírodě najít vhodné lokality pro svůj pobyt.
 
Přírodní památka '''Cihelna v Bažantnici''' se nachází v Praze-Hloubětíně, ve svahu pod Kbely. Důvodem ochrany je jeden z nejvýznamnějších odkryvů peruckého a korycanského souvrství českého křídového útvaru se zkamenělými otisky rostlin. Zatímco perucké jílovce jsou bohaté na výjimečně dobře zachované zkameněliny rostlin, břidlice obsahují hojné zkameněliny trilobitů a ramenonožců.
Řádek 245:
[[File:Martinac_bukovy.jpg|[[Martináč bukový]]|thumb|left]]
 
Jak mizí tradičně obhospodařované louky, staré porosty, či ovocné sady, krajina se ochuzuje o množství druhů. Dnešní extenzivně využívaná krajina vytváří „pouště“, kde přežívá jen několik málo specifických druhů. Všichni ale máme možnost tento negativní trend zvrátit, aniž bychom museli být profesionálními ochranáři se státní podporou. Zkuste například část zahrady přeměnit z anglického trávníku na motýlí louku, ponechte v koutě zahrady tlít hromadu dřeva pro dřevokazný hmyz, vybudujte zahradní jezírko (bez ryb!) pro obojživelníky či zasaďte pár ovocných stromů. Uvidíte, jak vaše zahrada ožije.
 
'''Martináč bukový''' (''Aglia tau'') je středoevropský motýl z čeledi martináčovitých žijící v bukových či dubových lesích, kde jeho housenky okusují listí. Specifickým rysem martináče je neschopnost v dospělosti přijímat potravu kvůli zakrnělému sosáku. Zásoby energie si proto vytváří ve stadiu housenky a po jejich spotřebování hyne.
Řádek 257:
''Tady bude zarámována bílá stránka.''
 
Měli jste možnost spatřit jen pouhý zlomek z několika miliónů fotografií volně dostupných na multimediálním úložišti Wikimedia Commons. Nicméně i přes toto obrovské číslo nám zbývá stále mnoho přírodních krás zdokumentovat., Abyaby zde nebylo bílé místo, můžete se zapojit do akce i Vy! Až příště vyrazíte do přírody, stačí, abyste si s sebou vzali fotoaparát, vyfotografovali svět kolem sebe a výsledné fotografie pak nahráli na Wikimedia Commons. VašeNejenom fotografieže nejenomvaše žefotografie mohou zdobit články na Wikipedii, ale mohou se příště stát předmětem další výstavy. Pomozte nám zlepšit Wikipedii pro další čtenáře!
 
== Kdo se toho ujme ==