Drslavici: Porovnání verzí

 

V čele Drslaviců bývali od 2. poloviny 13. století pánové z [[Rýzmberk|Risenberka]]/Rýzmberka a mezi těmito pošlost skalská, která po svém sídle [[Švihov (hrad)|Švihově]] [[Švihovští z Rýzmberka|Švihovskými z Risenberka]] se nazývala a r. [[1720]] vymřela po meči. Vedle Švihovských proslula dolanská větev a vydala ze sebe haluze Výrků z Risenberka, kteří ve XIV. stol. z Výrova se psali, a vladyků ze Svrčovce a z Bystřice. Severně od Švihova na [[Vřeskovice|Vřeskovicích]] se usadili vladykové ze Vřeskovic erbu Risenberského, jejichž nejstarší předek Ota ze Vřeskovic odjinud z Biřkova se připomíná r. [[1339]]; ratolestí Vřeskovských byli vladykové ze Schonangeru, mezi nimiž se proslavil Racek ze Schonangeru jakožto válečník proti pohanským Litvanům roku [[1385]] a na hranicích Chorvatska u Dunaje roku [[1392]]. [[Přeštice]] smrtí Svatobora z Přeštic dostaly se z držav Drslaviců před r. [[1238]] [[Maltézský řád|maltézskému řádu]]; [[Skočice]], Poříčí, [[Jinín]] a [[Roupov]] drželi tři bratři Jaroslav, Drslav a Ota v létech [[1320]]-[[1339]], ale již v druhé polovici [[14. století]] vladykové z Roupova jiného erbu než Risenberského se rozrodili v těch místech. V jiných stranách z kmene Drslaviců vyrostly haluze pánů z Kánic, vladyk z Malešic u Plzně (Dorota z M. l. 1432) a Ulických z Ulic, kteří černé pruhy na zlatém' štítě měli a hejtmanem křivoklátským Václavem Uličkou z Ulic brzo po r. [[1576]] vymřeli, Poláků ze Sulislavi a Mnichů z Blahoust u Stříbra. Vladykové Sulkové a [[Stachové z Hrádku]] byli kolem Strážova usedlí a vymřeli v [[16. století]].