Americký dolar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 80.251.252.136 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 50.9.97.53 |
||
Řádek 114:
== Dolar jako rezervní měna ==
[[Soubor:Au annual average USD price 1793-2005.png|thumb|Vývoj ceny zlata v amerických dolarech. V určitých historických obdobích byl definován přímo ve vztahu k množství zlata ([[1792]] – 1,6 [[gram|g]], [[1900]] – 1,505 g, 1933 – 1/35 [[Troyská unce|oz]]). Dalšími milníky jsou roky [[1913]] – ''[[Federální rezervní systém|Federal Reserve]] Act'', [[1933]] – ''„Gold seizure“''; [[1945]] – [[Brettonwoodský systém]], [[1971]] – ''„[[Brettonwoodský systém#Konec Brettonwoodského měnového systému|Uzavření zlatého okna]])“'']]
Od konce 18. století do konce druhé světové války byl dolar „kryt“ zlatem, resp. jeho hodnota byla na množství zlata vázána. Od konce [[První světová válka|1. světové války]], po které některé evropské země zaznamenaly finanční krize a [[hyperinflace|hyperinflaci]], navíc jeho význam celosvětově vzrostl. [[Brettonwoodský systém|Brettonwoodskou dohodou]] se z dolaru stala oficiální světová rezervní měna a všechny ostatní měny od ní byly odvozeny. Měnový systém, který byl v Bretton Woods ustanovený a který byl variantou zlatého standardu, trval do srpna [[1971]]. Poté, co přestal platit princip krytí dolaru zlatem, zaznamenala tato měna skokový pokles zájmu (který se časově kryl s prvním celosvětovým [[ropný šok|ropným šokem]]). Nixonova administrativa hledala cestu, jak žádanost a zájem o svoji národní měnu upevnit.
Řádek 217 ⟶ 214:
| 77 % Cu<br />12 % Zn<br />7 % [[Mangan|Mn]]<br />4 % Ni
|}
{| class="wikitable"
Řádek 259 ⟶ 257:
| [[Soubor:US $100 series 2006 reverse.jpg|border|200px|Reversní strana 100dolarové bankovky]]
| [[Benjamin Franklin]]
|-
|}
|