Broumovské stěny: Porovnání verzí

Česká část [[Stolové hory|Stolových hor]], která je zařazena v NPR Broumovské stěny, se nachází jihovýchodně od [[Machovské sedlo|Machovského sedla]]. Geologicky a geomorfologicky je pokračováním Broumovských stěn. Polská část Stolových hor navazuje na Broumovské stěny a je součástí [[Národní parko Stolové hory|NP Stolové hory]]. Nejvyšším vrcholem polské části je [[Velká Hejšovina]].

 

Broumovské stěny se rozkládají v jedlobukovém až smrkobukovém vegetačním stupni. Podobně jako Adršpašsko-teplické skály jsou rozsáhlým a vegetačně pestrým celkem, v mnohém však odlišného charakteru. [[Soubor:Kovářova rokle 4.JPG|náhled|left|Kovářova rokle v Broumovských stěnách]]

Menší výraznost skalního fenoménu má za následek nižší zastoupení stanovišť reliktních borů a rovněž slabší výskyt rostlinných druhů provázejících inverzní polohy. Větší části území lze rekonstrukčně charakterizovat bučinami, acidofilními i květnatými. Zejména na severovýchodních prudkých svazích jsou místy zachovány klenové bučiny, v některých případech vysokého stáří a rázu přírodního lesa. Bylinné patro na kyselých stanovištích je zpravidla druhově chudé, tvoří je zejména [[metlička křivolaká]] (''Avenella flexuosa''), [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''), [[brusinka obecná]] (''Rhodococcus vitis-idaea''), [[vřes obecný]] (''Calluna vulgaris''), na vlhčích místech [[třtina chloupkatá]] (''Calamagrostis villosa''). V roklích a na vlhkých balvanitých sutích se vyskytují [[čípek objímavý]] (''Streptopus amplexifolius''), [[plavuň pučivá]] (''Lycopodium annotinum''), [[vranec jedlový]] (''Huperzia selago''), [[kapraď podobná]] (''Dryopteris expansa''). Vzácný je [[mléčivec alpský]] (''Cicerbita alpina'').