Otevřít hlavní menu

Změny

m
bez shrnutí editace
Cílem architektonické soutěže je co nejvíce zhodnotit nebo dostihnout veřejný zájem. Nalézt či vyzískat invenční, kreativní, vynalézavé a inovativní řešení. Přinášet krásnou architekturu. V posledních přibližně 30 letech je stále více a silněji dbáno na vyváženou a harmonickou skladbu všech důležitých vlastností [[Architektura|architektury]] a navrhované stavby. Služebnost, hospodárnost, trvanlivost, realita, technická bezvadnost a ohleduplnost jsou stejně důležitá kriteria, od kterých se očekává, že budou zastoupena v harmonické skladbě.
 
Některé soutěže upadly v podezření, že byly příčinou enormních nákladů – [[opera v Sydney]], [[Guggenheimovo muzeum (Bilbao)|muzeum v Bilbau]] nebo [[nový trojský most]] v [[Praha|Praze]]. Příčinou překračování nákladů není soutěž sama, ale okolnosti a neexistující požadavek na finanční limit již před soutěží. Výsledky jiných soutěží přinesly naopak značně úsporné stavby - např. soutěž firmy [[Baťa]] v roce [[1935]]. Enormní náklady jsou spojeny s trendem ikonických staveb, nikoliv se soutěžním nástrojem jako takovým. Má-li stavba dosáhnout také vyrovnané nákladové bilance, musí být takový požadavek přítomen již v záměru a poté vtělen do podmínek soutěže. Soutěže mohou být jak úsporné, tak zacílené na architektonický efekt a vznik stavby, která vejde do dějin. To podle toho, jaký výsledek je hledán a jak jsou soutěže moderovány. V případě [[Sydney]] i [[Bilbao|Bilbaa]], se zvýšené náklady mnohonásobně vrátily a vyplatily<ref>[http://www.spanelsko.info/g-muzeum-bilbao.htm NávráceníNavrácení investic - muzeum Bilbao]</ref> v jinak nezískatelných benefitech pro daná města, státy a dokonce i kontinenty (dříve „ztracená“ [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]]).
 
== Historie ==