Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij: Porovnání verzí

== Životopis ==

Studoval v [[Petrohrad]]ě, [[Moskva|Moskvě]], dokončil studium v Praze. V Praze začal studovat slovanské literatury, speciálně českou, a jako druhý předmět k doktorátu dějiny umění. Téma pro doktorát převzal od prof. [[Jan Máchal|Máchala]], jmenovitě: „Pohřební žalozpěvy Slovanů“.

V roce [[1925]] se oženil s Helenou Hrabarovou, která vystudovala [[Karlova univerzita|Karlovu univerzitu]] v roce [[1932]] jako odborná zubní lékařka. V roce [[1947]] obdržel od generála [[Ludvík Svoboda|Svobody]] odznak československý partyzán, za činnost za války na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Do roku 1944 žil v [[Užhorod]]ě na Podkarpatské Rusi, kde byl redaktorem ruských novin „Karpatoruskij Golos“. Z Užhorodu se přestěhoval přes [[Košice]], kde vyučoval ruštinu na Obchodní akademii, do Prahy, kde vyučoval ruštinu na Reálném gymnáziu v Ječné ulici, a to do roku 1947, kdy byl na hodinu propuštěn za nepodepsání komunistického manifestu. Pak přešel do vydavatelské sekce Ekzarchátu Pravoslavné Moskevské Patriarchie, kde redigoval od roku 1947 do roku [1958] pět žurnálů ve třech jazycích a vydal 37 knih i v církevněslovanském jazyce, prostřednictvím fototypie.

Zemřel v Praze v roce 1961 po dlouhé nemoci.

== Zaměstnání ==

== Pseudonymy ==

== Dílo ==

Vydal významné studie rusínské literatury „Očerk karpatoruskoj literatury“, „Nakanuně“, „Literaturnyj almanach“, divadla „Ugro-ruskij teatr“ a výtvarného umění „Sovčasnyje rusjnskije chudožniki“ Po roce 1945 vydal v Prešově ve vydavatelství překlady do ruštiny: Janko Jesenski „Iz českoj lyriki“.

V díle z roku 1928 „ Iz češskoj liriki“ v úvodu s popisem o české poezii jsou překlady básníků : [[Jan Kollár]]: „Iz poemy Doč Slávy“, [[Karel Hynek Mácha]]: „Iz poemy Máj“ (později byl v Praze vydán kompletní překlad), [[Karel Havlíček Borovský]] „Epigrammy“, [[Vítězslav Hálek]] z písní „V přírodě“: „Ja vižu laň“ a „Les rozvjazal zvonki“. Z  „Večerních písní“ : „Staň na koleni“ a „ V daľ otjezžajet“. [[Adolf Hejduk]]: „Smerť Břetislava“ a „Brakonjer“, [[Jan Neruda]]: „V zemle čaši“, „Gorskaja ballada“ „Iz kosmičeskich pesen“, „Posledňaja ballada“, „Posledňaja ballada“. [[Svatopluk Čech]]: „ Orel Balkana“, „Iz knigi Pesni raba“, „Bratstvo“, „Krest nad mogiloj“. [[Jaroslav Vrchlický]]: „Gazela na Pragu“, „Jan Hus“, Pesň v tišině“, „Za krochoj ľubvi“ [[Julius Zeyer]]: „Mať“. [[Josef Svatopluk Machar]]: „Na pamjať“, „Tristia Vindobona“, „Solus sibi“. [[Antonín Sova]]: „Buduščeje“, „V pustotě polěj“. [[Otokar Březina]]: „Letnij solncevorot“, „Vozvraščenije“, „Priroda“ , „Legenda tajnoj viny“. [[Petr Bezruč]]: „70.000“. [[Stanislav Kostka Neumann]]: „Makovyj buket“. [[Viktor Dyk]]: „Češskaja kolybeľnaja“, [[Fráňa Šrámek]]: „Strannoje poseščenije“ Otakar Ter: „O vinogradnyj sbor“, „Fevraľskij deň“ [[Miroslav Rutte]]: „Poet“, „Million“ [[Otakar Fišer]]: „Troil“, „Perstenek“, „Novyj god“ [[Petr Křička]]: „Děvuška iz predměstija“, „Jesli strogij vzgľad“ [[Rudolf Medek]]: „Pustyňa“, „Nad bezdnami mira“ [[František Kubka]]: „ Velikaja slavjanskaja zemľa roždala“, „Při otplyťji“ [[Jaroslav Seifert]]: „Marseľ“ [[Jiří Wolker]]: „Boľnaja vozljublennaja“, „Doroga k oseni“, „Proč, poet“, „Rošča“.

Tato díla byla rovněž vydána v časopise „Centraľnaja Evropa“ a v jiných tehdejších časopisech.

== Externí odkazy ==