Baťův kanál: Porovnání verzí

Vznik prasete [[Československá republika|Československé republiky]] obnovil zájem o vodohospodářské otázky, ale byl brzy utlumen jinými potřebami nově vzniklého státu. V roce 1927 přešly kompetence o splavnění řeky Moravy z ministerstva veřejných prací na ministerstvo zemědělství, které prosazovalo úpravy koryt řek také kvůli [[meliorace|melioračním účelům]]. V této době si [[Tomáš Baťa]] uvědomil důležitost splavnění Moravy a následného vybudování Dunajsko-oderského průplavu k jednoduššímu a levnějšímu spojení se světovými trhy. Baťa využil svého vlivu, aby v připravovaném vodocestném zákoně bylo na splavnění Moravy pamatováno a také v roce [[1930]] publikoval brožuru [[Základ pro úpravu vodního hospodářství na Moravě]], ve které vyslovil myšlenku, že ''„problém usplavněné řeky Moravy není problémem lokálním, … neboť usplavněním Moravy přiblížíme se k uskutečnění spojení tří největších středoevropských řek [[Labe]], [[Dunaj]]e a [[Odra|Odry]] …“'' O rok později argumentoval, aby úpravami řeky Moravy byly odstraněny hrozby veder nebo povodní a bylo možno využít vodní cestu k dopravě a pohonu. Tragická smrt zakladatele podniku v [[červenec|červenci]] [[1932]] nezabránila [[Baťa|firmě Baťa]] v prvních pokusech plavby nákladního člunu na řece Moravě. V roce [[1934]] sjednala firma Baťa dohodu se státními úřady, které preferují zavlažování a meliorace. Po vzoru [[Nizozemsko|Holandska]] a [[Francie]] má vzniknout malý průplav, který bude financován takto: 9 milionů zaplatí firma Baťa, 7 milionů poskytne ministerstvo sociální péče (místo na podporu v nezaměstnanosti tyto peníze půjdou na mzdy), 18 milionů na meliorace a závlahy se převede z kompetence ministerstva zemědělství.