Baťův kanál: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 26:
o pokusy splavnění [[Morava (řeka)|řeky Moravy]] se datují do poloviny [[17. století]], kdy se poprvé začalo hovořit o jejím propojení s řekou [[Odra|Odrou]]. Finanční potíže však tomuto pokusu zamezily, stejně jako pokusům v následujících 150 letech. Dne [[11. červen|11. června]] [[1901]] byl vládou přijat vodocestný zákon, který počítal s vybudováním Dunajsko-oderského průplavu v následujících dvaceti letech, ale veškeré započaté práce zhatila [[první světová válka]].
Zemský úřad v [[Brno|Brně]] zahájil stavbu plavebního a závlahového kanálu v [[říjen|říjnu]] [[1934]]. Po výkopových pracích následovala již v roce [[1936]] výstavba plavebních komor a v letních měsících roku [[1937]] budování vodního díla vrcholilo, když vedle původního řečiště byly připraveny vyhloubené kanály. Do kanálu na trase [[Spytihněv (okres Zlín)|Spytihněv]] – [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Staré Město]] bylo řečiště převedeno koncem [[červenec|července]] [[1937]]. V [[Otrokovice|Otrokovicích]] dělníci vybudovali přístaviště a 760 metrů dlouhý kanál, kterým mohly lodě přivážející [[hnědé uhlí]] z [[důl Tomáš|dolu Tomáš]] v [[Ratíškovice|Ratíškovicích]] proplout až do objektu továrny. První polovina roku 1938 se nesla ve znamení dokončovacích prací a koncem června se konala první 10 km zkušební plavba zatížené motorové lodi. Po úspěšné zkoušce byla [[1. červenec|1. července]] [[1938]] za účasti četných hostů provedena zkušební plavba z [[Otrokovice|Baťova]] do [[Uherský Ostroh|Uherského Ostrohu]] a tato část kanálu byla odevzdána k obhospodařování Baťovým závodům. K těmto účelům vznikla akciová společnost [[Morava, moravská plavební akciová společnost]], jejímž předmětem bylo:
|