Krymské referendum (2014): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
v Sevastopolu se nevolí?
Bez shrnutí editace
Řádek 18:
}}</ref> Samotných etnických [[Ukrajinci|Ukrajinců]] tu bylo přitom jen zhruba 24 %, zejména proto, že dalších 12&nbsp;% obyvatel tvořili [[Krymští Tataři]], nejdéle zde dosud žijící etnikum.
 
Složení obyvatelstva bylo důsledkem dějin. V roce 11741774 se [[Krymský chanát]], dříve vazal [[Osmanská říše|Osmanské říše]], dostal [[mírová smlouva z Küčük-Kainardži|mírovou smlouvou z Küčük-Kainardži]] uzavřenou v důsledku [[Rusko-turecká válka (1768–1774)|rusko turecké války v letech 1768–1774]] nově pod nadvládu [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. V roce 1783 pak carevna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina Veliká]] Krym přímo [[anexe|anektovala]] a v následné [[rusko-turecká válka (1787–1792)|rusko-turecké válce v letech 1787–1792]] tento územní zisk potvrdila. Rusové pak na Krymu postupně přibývali. Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] pak vláda [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] obvinila Krymské Tatary z [[kolaborace]] s [[Nacistické Německo|Nacistickým Německem]] a [[vystěhování Tatarů z Krymu|nechala je všechny vystěhovat]] na [[Sibiř]] – začít vracet zpět se mohli až koncem osmdesátých let dvacátého století.
 
Ze správního hlediska byl v Ruském impériu Krym nejprve součástí [[tavričská oblast|tavričské oblasti]] (od roku 1783) a pak od roku 1802 až do [[říjnová revoluce|říjnové revoluce]] v roce 1917 součástí navazující [[tavričská gubernie|tavričské gubernie]]. Ta kromě poloostrova Krym zahrnovala i území na sever až k [[Dněpr|Dněpru]].