Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 26 bajtů ,  před 5 lety
m
bez shrnutí editace
 
Rothbard byl ostrý kritik vlivného ekonoma [[John Maynard Keynes|Johna Maynarda Keynese]] a [[keynesiánství|keynesiánského]] ekonomického myšlení. Jeho esej ''Keynes, the Man'',<ref>Murray N. Rothbard, [http://www.mises.org/etexts/keynestheman.pdf Keynes the Man], originally published in ''Dissent on Keynes: A Critical Appraisal of Keynesian Economics'', Edited by Mark Skousen. New York: Praeger, 1992, 171–198;
Online edition at The [[Ludwig von Mises Institute]].</ref> je útok na Keynesovy ekonomické ideje i na jeho osobu. Rothbard byl také velmi kritický, mezi jinými, k [[Utilitarismus|utilitaristickému]] [[filosof]]u [[Jeremy Bentham|Jeremy Benthamovi]] v jeho eseji, "Jeremy Bentham: The Utilitarian as Big Brother" publikováno v jeho díle ''Classical Economics''. Rothbard vytvořil "Rothbardův zákon": "lidé mají tendenci se specializovat na to v čem jsou nejhorší". [[Henry George]], například, je skvělý ve všem kromě půdy, tak tudíž 90% času píše o půdě. [[Milton Friedman|Friedman]] je skvělý kromě peněz, tak se zaměřuje na peníze.<ref> [http://mises.org/journals/aen/aen11_2_1.asp Interview with Murray N. Rothbard], [[Ludwig von Mises Institute]], Summer 1990.</ref>
 
Murray Rothbard věnoval kapitolu ''[[Ekonomie státních zásahů]]'' tradiční roli ekonoma ve veřejném životě. Rothbard poznamenal, že funkce ekonoma na volném trhu se velmi liší od funkcí na omezeném trhu. "Co může ekonom dělat na zcela svobodném trhu?", ptá se Rothbard. "Může vysvětlit fungování tržní ekonomiky (zásadní úkol, zvláště když nevzdělaný člověk odjakživa má sklon považovat tržní ekonomii za naprostý chaos), ale více už může udělat jen málo."<ref>Peter G. Klein, [http://www.mises.org/story/2318 Why Intellectuals Still Support Socialism], [[Ludwig von Mises Institute]], November 15, 2006</ref><ref>[http://www.mises.org/rothbard/mes/chap19.asp Man, Economy, and State, Chapter 7-Conclusion: Economics and Public Policy], [[Ludwig Von Mises Institute]].</ref>
Murray Rothbard<ref>[http://www.lewrockwell.com/rothbard/rothbard103.html "Exclusive Interview With Murray Rothbard"] ''The New Banner: A Fortnightly Libertarian Journal'' (February 25, 1972)</ref>
 
Rothbard "kombinuje laissez-faire svého učitele Ludwiga von Misese s absolutistickým pohledem lidských práv a odmítáním státu, které získal ze studia individualistických amerických anarchistů [[19.století]] jako [[Lysander Spooner]] a [[Benjamin Tucker]]."<ref>Blackwell Encyclopaedia of Political Thought, 1987, ISBN 0-631-17944-5, p. 290</ref> O Spoonerovi a Tuckerovi, Rothbard psal: "Lysander Spooner a Benjamin T. Tucker byli nepřekonatelní jako političtí filozofové a nic více je dnes potřeba jako obroda a zpřístupnění jejich z velké části zapomenutého odkazu, který zanechali politické filozofii… Zde najdeme vědecké vysvětlení fungování volného trhu (a následků vládních intervencí), které individualističtí anarchisté mohou jednoduše včlenit do svého politického a sociálního Weltanschauung."<ref name="Spooner-Tucker Doctrine">"The Spooner-Tucker Doctrine: An Economist's View" [http://www.mises.org/journals/jls/20_1/20_1_2.pdf]</ref>
 
V jeho [[anarchokapitalismus|anarchokapitalistickém]] modelu ochranné agentury soutěží na volném trhu a jsou dobrovolně podporovány spotřebiteli, kteří si vybírají jejich ochranu a právní služby. Anarchokapitalismus by znamenal konec [[stát]]ního [[monopol]]u síly.<ref>Roberta Modugno Crocetta, [http://mises.org/journals/scholar/roberta.pdf Murray Rothbard’s anarcho-capitalism in the contemporary debate. A critical defense], [[Ludwig Von Mises Institute]].</ref>
 
Rothbard byl proti tomu, co považoval za přílišnou specializaci vědy a snažil se sjednotit vědní obory, jako je [[ekonomie]], [[historie]], [[etika|etiky]] a [[politologie]] a vytvořit "vědu svobody." Rothbard popsal morální základy pro svůj anarchokapitalistický postoj ve dvou knihách: ''[[For a New Liberty]]'', publikováno [[1972]] a ''[[The Ethics of Liberty]]'', publikováno [[1982]]. V díle ''[[Power and Market]]'' ([[1970]]), Rothbard popsal, jak by ekonomika bez státních zásahů mohla fungovat.<ref>Hans-Hermann Hoppe, [http://www.lewrockwell.com/hoppe/hoppe5.html Anarcho-Capitalism: An Annotated Bibliography], [[LewRockwell.com]].</ref>
 
V knize ''The Ethics of Liberty'', Rothbard prosazoval právo úplného [[sebevlastnictví]], jako jediný princip slučitelný s morálními zásadami aplikovatelnými na každého člověka a "univerzální etikou" a toto je [[přirozené právo]], co je přirozeně nejlepší pro člověka.<ref>Rothbard, Murray Newton. The Ethics of Liberty. NYU Press. 2003. pp. 45 - 45</ref> Věřil, že v důsledku toho tak jednotlivci vlastní plody své práce. Na základě toho má každý člověk právo vyměnit svůj majetek s ostatními. Věřil že, když jedinec spojí svou práci s půdou bez vlastníka, pak je řádným majitelem a z tohoto pohledu je to soukromý majetek, který lze vyměnit nebo darovat. Argumentoval, že taková půda by neměla tendenci zůstat nevyužita, pokud by dávalo ekonomický smysl ji využít.<ref>Kyriazi, Harold. Reckoning With Rothbard (2004). ''American Journal of Economics and Sociology'' 63 (2), 451</ref>
 
== Knihy ==
147

editací