Jaroslav Werstadt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Upraven obsah stránky, přidány reference.
Řádek 9:
 
== Badatelská činnost ==
Werstadtovo dílo je do značné míry dílem editorským. Jedná se o vydání básnické antologie ''Bělohorské motivy'' přes editorské počiny týkající se novějších českých a rakouských dějin v 19. století k historii čs. odboje a vzniku ČSR. Spadají sem i edice týkající se českééhočeského dějepisectví. Řada jeho prací odpovídá W. zájmu o metodologii historiografie. Byl jedním z hlavních oponentů Gollovy školy. Proti jejímu soustředění na přísně objektivní vědu vyzvedával heslo „věda pro život“, které je podle jeho názoru charakteristické pro „nový pragmatismus“ v historickém poznání, zdůrazňoval ale nutnost pravdivého poznání. Jeho tvorbu výrazně ovlivnili historikové jako byli [[Benedetto Croce]], [[Wilhelm Dilthey]], [[Ernst Troeltsch]] a [[Friedrich Meinecke]].<ref>http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/werst.html</ref>
 
Zájem o dějiny českého dějepisectví jej vedl i k zájmu o filozofii dějin. Ta podle jeho názoru vychází jak z historického poznání, tak ze zájmu o dnešek a zítřek. Jejím úkolem je konstrukce dějinného vývoje, tj. použití obecných pojmů k vystižení závažných momentů a faktorů, poznání jejich souvislosti a významu pro další vývoj. Za hlavními problémy české filozofie dějin považoval Werstadt husitství, Bílou horu, národní obrození, vztah ke slovanství a k Rusku a vznik ČSR. Ve sporu o smysl českých dějin stál na straně Masaryka proti Pekařovi. Masarykovy názory ale poupravuje s poukazem na význam renesanční (katolické) vědy a kultury pro vznik moderní Evropy. Přestože Werstadt s Pekařem polemizoval, vystoupil se na jeho obranu proti pokusu nacistické historiografie zneužít jeho postoje.<ref>http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/werst.html</ref>