Věra Linhartová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Narození v Brně za použití HotCat
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy
Řádek 3:
== Život ==
 
Věra Linhartová se narodila roku 1938 v [[Brno|Brně]] coby dcera právníka, referenta nemocenské pojišťovny. Matka byla v domácnosti, byla duševně nemocná a svůj život ukončila sebevraždou. Rodina bydlela v Botanické ulici. Po absolvování brněnské jedenáctileté střední školy nastoupila v roce 1955 na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde vystudovala dějiny umění. Úspěšně absolvovala v roce 1960, jako téma diplomové práce si zvolila [[barokní architektura|barokní architekturu]] na [[Morava|Moravě]]. Externě také vystudovala [[estetika|estetiku]] na [[FF UK]].
 
Roku 1957, kdy přechodně pracovala jako průvodkyně na hradě [[Bítov]] a začínala psát své první texty, se přidala k uskupení umělců, kteří si říkali „[[šestařicátníci]]“ (podle roku narození většiny z nich). Členy této skupiny byli např. [[Jiří Paukert]], [[Václav Havel]], [[Josef Topol]], [[Viola Fischerová]], [[Pavel Švanda]], [[Jan Zábrana]], a další.
Řádek 25:
V souvislosti s jejím životem ve Francii se nabízí otázka, zda ji lze ještě vůbec považovat za českou autorku, píše-li výhradně francouzsky. Sama Linhartová se jednou přiznala, že sympatizuje s [[nomád]]y a docela možná se v těch sympatiích skrývá vědomí sdíleného osudu s umělci jako [[Chopin]], [[Stravinskij]], [[Nabokov]], kteří strávili valnou část svého života bez stabilního domova. V tomto aspektu má osud Věry Linhartové také blízko k osudu prozaika [[Milan Kundera|Milana Kundery]]. Ostatně sama autorka je přesvědčena, že umělec má být především svobodný, což lze považovat za jednu z příčin její emigrace z tehdejšího, nesvobodného Československa a její současnou nechuť se vrátit zpět.
 
== Reflexe autorky ==
 
Dílo Věry Linhartové bývá často spjato s [[hippies]] a poněkud nekonformními názory, za což bylo mnoho jiných autorů, zpěváků a dalších mediálně známých osobností, jakož i filmových a hudebních děl obdivováno ([[John Lennon]], film [[Hair]]).
Řádek 55:
"...V charakteristice její poezie, se ještě často užívá přídomků meditativní, hermeneutická, přesahující kategorie. Málokdy nalezneme tvrzení, že by její poezie byla ryze ženská. Lze ji ale také charakterizovat jako nonkonformní a to právě proto, že se vzpírá jakýmkoli formálním pravidlům a omezením. Možná v té touze po svobodě, lze nalézt cosi bytostně ženského. Linhartová sebe samu však vnímá jako umělkyni, pro kterou se zejména jazyk stává nástrojem lidské emancipace a v té lze spatřovat nejvyšší projev svobody..." ([[Milan Kundera]])
 
=== Napsali o ní ===
* '' Josef Palivec a Věra Linhartová v Torstu. Dostupné na Wolrd Wide Web <http://denikreferendum.cz/clanek/7936-josef-palivec-a-vera-linhartova-v-torstu>. Citováno on-line 6. 3. 2012.
 
* '' Typl, Jaromír: Věra Linhartová. Dostupné na Wold Wide Web <http://www.typlt.cz/index.php?content=vera-linhartova&PHPSESSID=6a597ec90f5721ecda8137821dde0ec0>. Citováno citováno on-line 6. 3. 2012.
 
* '' Faltýnek, Vilém: Češtinu jsem vyždímala, vysvětlila Věra Linhartová. Dostupné na Wold Wide Web < http://www.radio.cz/cz/rubrika/knihy/cestinu-jsem-vyzdimala-vysvetlila-vera-linhartova>. Citováno citováno on-line 6. 3. 2012.
 
* '' Faltýnek, Vilém: Spisovatelka Věra Linhartová se s exilem příliš nestýkala. Dostupné na Wold Wide Web <http://www.radio.cz/cz/rubrika/knihy/spisovatelka-vera-linhartova-se-s-exilem-prilis-nestykala>. Citováno citováno on-line 6. 3. 2012.
 
* '' Typl, Jaromír: Měla psát jinak. Dostupné na Wold Wide Web <http://www.typlt.cz/index.php?content=z0810-obrana-linhartove >. Citováno citováno on-line 11. 3. 2012.
 
* '' Kundera, Milan: část jeho eseje dostupná na <http://aleaftothebean.wordpress.com/2010/12/15/exile-as-liberation-according-to-vera-linhartova/>. Citováno on-line 1. 4. 2012
 
== Dílo ==
* {{NK ČR|jk01072187}}
 
Česky psané dílo Věry Linhartové vzniklo na přelomu padesátých a šedesátých let, po odchodu do Paříže už psala výhradně francouzsky. Ve svých prózách zkoumala jazyk a, jak sama udává, v češtině došla k naprostému konci, k jejímu rozbití. Ve francouzštině tvoří stále a vyčerpání se neobává. Při studiu francouzštiny, jako svého nerodného jazyka, se o ní dozvěděla tolik, že to vyčerpat nelze.
Řádek 95:
* “A mourir de rire (Umírat smíchy, francouzsky, 1989)
 
=== Rukopisy nevydané knižně ===
“Modrozračno” (1986)
 
==== Ve sbornících ====
* ''Objekt 5 – rukopisný sobrník (1962, text „Totéž později“)
* ''Podoby 1'' (1967, text ''Ubývání hlásky "m"'')
* ''Podoby 2'' (1969, první verze básnického cyklu ''Ianus tří tváří'')
* ''[[Roman Jakobson]]: Echoes of Scholarship'' (franc., Lisse 1977)
* ''Intellectuels en Europe / Intelektuálové v Evropě'' (1994)
* ''Literatura, vězení, exil'' (1997)
 
=== Teoretické práce ===
* ''[[Antoni Tapiés]]'' (německy, monografie, Stuttgart 1973)
* ''[[Josef Šíma|Joseph Sima]], ses amis, ses contemporains'' (francouzsky, monografie, Bruxelles 1974)
* ''Tombeaux mouvants / Bewegliche Gräber. Hommage a Mikuláš Medek'' (francouzsky a německy, Paris–Tökendorf–Wien 1976)
* ''Dada et Surréalisme au Japon'' (francouzsky, Paris 1987)
* ''Sur un fond blanc. Écrits japonais sur la peinture du IXe au XIXe siècle'' (francouzsky, Paris 1996)
 
=== Katalogy k výstavám ===
* “Současné umění – obrazy a plastika – ze sbírky AJG“ (1962)
* ''[[Mikuláš Medek]] – [[Jan Koblasa]] ''(1963) – text ''Skutečnost obrazu''
* “Hluboká 1963. Umění 1900–1963“ (1963)
* “Umění 1900–1968. Obrazy, plastika, grafika, 2. díl“ (1968)
* ''Imaginativní malířství 1930–1950'' (1964) – text ''Vnitřní monolog a vnitřní model''
* ''[[Jindřich Štyrský|Štyrský]] a [[Toyen]]'' (čes., Brno1966)
* ''[[Jindřich Štyrský]]'' (Łódż 1969)
* ''Hommage à [[Josef Šíma|Joseph Sima]]'' (francouzsky, Saint-Léger-Vauban 1973) – text ''Désert de l´amour au regard du cristal''
* ''[[Jan Koblasa]]'' (něm., München 1972)
* ''[[Jan Koblasa]]'' (německy, Bochum 1976; česky 1991) – text ''Die vielgestaltige Welt des Jan''
* ''[[Zbyněk Sekal]]“: Zusammengensetzste Bilder“ (něm., Graz 1977)
* ''[[Jennett Lam]]“ (fr., Paris 1979)
* ''[[Franta]]“ (fr., Tarbes 1979)
* ''[[Vera Székely]]. Boites, articulations, l´herbier du quotidien“ (fr., Caen 1982)
* ''[[Štyrský – Toyen – Heisler]]“ (fr., Paris 1982)
* ''Japon des avant-gardes, 1910–1970'' (francouzsky, Paris 1986) – text ''Manifestes et réflexions''
* ''La Planète affolée.Surréalisme, dispersion et influences, 1938–1947“ (fr., Marseille 1986)
* ''Manteau de nuages: kesa japonais, XVIIIe–XIXe siècles'' (francouzsky, Lyon 1992) – text ''Les Huit Patriarches de la secte Shingon''
* ''Japan und Europa'' (něm., Berlin 1993)
* ''[[Jiří Valenta]] (1936-1991): souborné dílo: gesamtwerk'' (Praha: [[České muzeum výtvarných umění]], 1995)
 
=== Rozhlasové hry ===
* ''Překladatel'' ([[Süddeutsche Rundfunk]] 1969; [[ORTF]] 1971; [[ČRo]] 1993, režie [[Dobroslav Zborník]]; publikováno v [[Souvislosti|Souvislostech]] 1999, č. 1)
* ''Přesýpací hodina'' ([[Süddeutsche Rundfunk]] 1971; [[ČRo]] Brno 1993, režie [[Petr Dufek]]; [[ČRo]] 3 2004, režie a úprava scénáře [[Lukáš Jiřička]], hudba [[Matěj Kratochvíl]]; publikováno v [[Souvislosti|Souvislostech]] 1999, č. 1)
 
=== Náměty ===
* ''Dům daleko'', [[experimentální film]] podle stejnojmenné prózy (režie [[Martin Ježek]], 2003).
 
=== Překlady ===
* [[Raymond Queneau]]: ''Můj přítel Pierrot'' (Praha: SNKLU, 1965)
* [[Edouard Dujardin]]: ''Lístek rozmarýny'' (1970, pod jménem Helena Pospíšilová)
* [[L. Novák]]: „Poems“ (Ingelstone 1976; překl. do fr.)
* ''Vysoká hra'' (manifesty, dokumenty a texty skupiny [[Le Grand Jeu]], Praha: [[Torst]], 1993; spolu s [[Ladislav Šerý|Ladislavem Šerým]])
* [[Roger Gilbert-Lecomte]]: ''Škvíra'' (Praha: Trigon, 1996)
* [[Dógen Zendži|Dōgen]]: ''La présence au monde'' (Paris: Cabinet des lettres, 1999, překlad do francouzštiny)
* [[Roger Gilbert-Lecomte]]: ''Život láska smrt prázdno a vítr'' (2006; spolu s J. Hlaváčkem, Z. Bedřichovou a C. Carpentiere)
 
=== Eseje ===
* ''Soustředné kruhy“ (2010; články, studie, texty z let 1962-2002)
– autorský výběr esejí o českém moderním umění a literatuře, evropském moderním umění a literatuře, a o japonském myšlení a kultuře. Francouzské texty zde obsažené (v šedesátých letech psala česky, po emigraci v roce 1968 francouzsky) vychází v rámci Soustředných kruhů v českém překladu vůbec poprvé. Díky autorčině širokému rozhledu kniha překračuje hranice evropského smýšlení, navíc každou kapitolu autorka uvádí originálním úvodním textem.
 
=== Nahrávky ===
* '' Fragmenty (1963; vydalo vydavatelství Arco,– 2 CD, 2002)
 
== Odkazy ==