Miroslav Novák (teolog): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Aristarch (diskuse | příspěvky)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{NK ČR}} do externích odkazů (regex Matěj Suchánek); kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Profesor|Prof.]] [[Doktor filozofie|PhDr.]] [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Doctor honoris causa|h. c.]] '''Miroslav Novák''' ([[26. říjen|26. října]] [[1907]] [[Kyjov]], [[Morava]] – [[5. květen|5. května]] [[2000]] [[Rouen]], [[Francie]]) byl [[Česko|český]] [[teolog]] [[Starý zákon|starozákonní vědy]], [[duchovní]], [[biskup]] a v letech [[1961]]–[[1990]] čtvrtý [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarcha]] [[Církev československá husitská|Církve československé]], od roku [[1971]] [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]].<ref name="stolet">[[Tomáš Butta]]: ''Sto let od narození čtvrtého patriarchy'', [http://www.ccsh.cz/dokumenty/438-cz45web.pdf Český zápas, týdeník Církve československé husitské, r. 87, č. 45], 4. 11. 2007, str. 1 a 3</ref>
 
== Život ==
Narodil se v katolické rodině na jihovýchodní Moravě. Jeho otcem byl mlynář Leo Novák; zemřel roku 1918, když Miroslavovi bylo 11 let. Matka Anežka se pak o své tři děti starala sama. Pod dojmem z prvních českých bohoslužeb v Kyjově roku 1921 vstoupila matka i s dětmi do nově vznikající Církve československé husitské.<ref name="stolet" />
 
Miroslav vystudoval gymnázium v Kyjově, maturoval v roce 1926. Ovlivnila jej četba [[Ralph Waldo Emerson|Emersona]] a [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Tolstého]]. Po maturitě nastoupil do bohoslovecké koleje a ke studiu [[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké]] v [[Praha|Praze]]. Pod vlivem [[profesor]]a [[Starý zákon|starozákonní vědy]] [[Slavomil Ctibor Daněk|Slavomila Daňka]] se zaměřil na tentýž obor.<ref name="stolet" /> V roce [[1928]] jej druhý [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarcha]] [[Církev československá husitská|CČSH]] [[Gustav Adolf Procházka]] ve [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|staroměstském chrámu svatého Mikuláše]] [[Svěcení|vysvětil]] na [[kněz]]e. Po vysvěcení, v letech [[1928]]–[[1930]], studoval na univerzitách v [[Marburg]]u a v [[Lipsko|Lipsku]].<ref name="stolet" />
 
V letech [[1930]]–[[1932]] byl [[farář]]em ve [[Slaný|Slaném]], od září [[1932]] působil jako [[učitel]] [[náboženství]] na středních školách v Praze a souběžně přednášel [[Starý zákon|starozákonní vědu]] a učil [[Hebrejština|hebrejštinu]] na církevní [[Vysoká škola bohovědná|Vysoké škole bohovědné]].<ref name="stolet" />
 
Od roku 1933 publikoval v [[Náboženská revue|Náboženské revue]] [[Církev československá husitská|CČS]] články se starozákonní tématikou, zejména se zaměřoval na sociálně-etický důraz zvěsti [[prorok]]ů.<ref name="stolet" /> V roce [[1934]] získal na základě [[disertační práce]] ''Mesiášské ideje Předního orientu'' [[Doktor filozofie|doktorát filosofie]] na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]], práci podal u [[Egyptologie|egyptologegyptologa]]a [[František Lexa|Františka Lexy]], s nímž vedl četné odborné diskuse. Roku 1938 byl zvolen předsedou nově ustavené [[Ekumenická rada mládeže v České republice|Ekumenické rady mládeže v Československé republice]]. Roku [[1945]] se stal suplujícím [[profesor]]em na [[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké]], po jejím rozdělení byl v roce [[1950]] jmenován řádným profesorem na [[Husova československá bohoslovecká fakulta|Husově československé bohoslovecké fakultě]].<ref name="stolet" /> Roku [[1964]] mu tato fakulta udělila [[Doctor honoris causa|čestný doktorát teologie]].<ref name="stolet" />
 
Od roku 1945 byl předsedou sedmičlenné Ústřední národní správy Církve československé.<ref>J. Hrdlička: ''Život a dílo prof. Františka Kováře: Příběh patriarchy a učence'', Praha, 2007, str. 296 a násl.</ref> V roce [[1946]] byl zvolen [[biskup]]em [[Pražská diecéze Církve československé husitské|pražské diecéze CČS]] a roku [[1961]] čtvrtým [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchou]]. Pod jeho vedením CČS v roce [[1964]] vstoupila do [[Světová rada církví|Světové rady církví]] a na VI. sněmu v roce [[1971]] církev vyjádřila dokumentem Základy víry svou biblickou teologickou orientaci a přidala do svého názvu slovo „husitská“.<ref name="stolet" />
Řádek 24:
 
=== Literatura ===
{{NK ČR|jk01090494}}
* [[Vladimír Kubáč|KUBÁČ, Vladimír]]. ''Poselství starého zákona v díle čtvrtého patriarchy'', In: ''Ve službách pokoje a spravedlnosti'', sborník, Praha, 1977
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 649 | isbn = 80-7185-246-5 | strany = 466}}
Řádek 37 ⟶ 36:
 
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|jk01090494}}
* [http://www.cdct.cz/old/prosopografie.php?osoba=Tm92w6FrO01pcm9zbGF2ICgxOTA34oCTMjAwMCk%3D Miroslav Novák na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK]