Václav Štěpán (klavírista): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m +otec tchána do příbuzenstva (nevím jestli se tento vztah dá nějak jinak pojmenovat), oprava asi mnou vnesené syntaktické chyby |
m {{NK ČR}} do externích odkazů (regex Matěj Suchánek); kosmetické úpravy |
||
Řádek 6:
{{Příbuzný|otec tchána|[[Vilém Kurz starší]]}}
}}
PhDr. '''Václav Štěpán''' ([[12. prosinec|12. prosince]] [[1889]] [[Pečky]] – [[24. listopad
== Životopis ==
Narodil se jako jedno ze dvou dětí v rodině ředitele [[pivovar]]u
Od svých pěti let se učil hře na [[klavír]] v Praze u [[Josef Čermák
== Skladatel ==
Řádek 24:
* Duben i máj, 5 písní pro nižší hlas, op. 7,
* Tesklivé sny, fantazie ve formě variací pro klavír, op. 8,
* Národní písně
** pro mužský sbor, op. 9a,
** pro ženský sbor, op. 9b,
Řádek 51:
== Klavírista ==
Ještě před ukončením Štěpánova studia hry na klavír měla pražská veřejnost možnost poznat v něm mimořádně nadaného do provázeče i sólistu, později žádaného interpreta soudobých děl, roku 1911 provedl premiéru Pana a Exotikonu Vítězslava Nováka. Významná byla jeho spolupráce s Ševčíkovým-Lhotského kvartetem, v triu s houslistou Jindřichem Bastařem a violocellistou Františkem Pourem.
== Účastník veřejného a hudebního života ==
Václav Štěpán hrál důležitou úlohu v meziválečné
V letech 1920–27 byl místopředsedou [[Spolek pro komorní hudbu|Spolku pro komorní hudbu]], části Československé sekce [[ISCM]], 1924 a 1925 delegátem Československé republiky v ISCM v [[Curych]]u, od roku [[1924]] člen hudebního odboru [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].
== Odkazy ==
{{NK ČR|jk01131264}}▼
=== Literatura ===
* Bartoš, Josef: Po solnohradském hudebním festivalu (Smetana 13, 1923, s. 88–93).
Řádek 72 ⟶ 71:
=== Externí odkazy ===
▲* {{NK ČR|jk01131264}}
* {{ČHSOI|1003342}}
|