Všenky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 20:
==Morfologie==
Všenky mají drobné (většinou méně než 5 mm dlouhé) zploštělé tělo.<ref name=":2">WHITE, Richard E. and BORROR, Donald J. A field guide to insects: America north of Mexico. Boston: Houghton Mifflin, 1998. ISBN 03-959-1170-2.</ref> [[Křídlo (biologie)|Křídla]] chybí, nohy jsou menší než u [[Vši|vší]]<ref name=":3">RUPPERT, Edward E., BARNES, Robert D. Invertebrate zoology. 6th ed. Fort Worth: Saunders College Publishing, 1994, ISBN 00-302-6668-8.</ref> a zakončené jedním či dvěma drápky.<ref name=":2" /> Složené oči mají velmi redukované či úplně chybí.<ref name=":3" /> Jako ústní ústrojí slouží všenkám žvýkací [[mandibuly]], které u podřádu Amblycera žvýkají horizontálně a u Ischnocera vertikálně.<ref name=":5">DALY, Howell V, John T DOYEN a Alexander H PURCELL. Introduction to Insect Biology and Diversity. 2nd ed. New York: Oxford University Press, c1998, ISBN 01-951-0033-6.
</ref> Amblycera mají navíc [[Čelisti|maxilární]] palpy, které u Ischnocera chybí.<ref name=":6" /> [[Tykadla]] jsou krátká, složená ze tří až pěti článků (u podřádu Amblycera jsou skryta v hlavových drážkách).<ref name=":2" /> [[Hlava (anatomie)#Hmyz|Hlava]] je minimálně stejně široká jako hruď, často širší. To slouží jako dobrý znak k odlišování všenek od vší, které mají hlavu vždy užší než hruď.<ref name=":0" /> Celkový tvar a robustnost těla všenky je často dán tím, na které části těla hostitele daný druh žije. Všenky žijící na křídlech mívají protáhlé tenké tělo, zatímco druhy žijící na trupu bývají kratší a robustnější.<ref>CRUICKSHANK, R. Phylogenetic Analysis of Partial Sequences of Elongation Factor 1α Identifies Major Groups of Lice (Insecta: Phthiraptera). ''Molecular Phylogenetics and Evolution''. 2001, vol. 19, issue 2, s. 202-215. DOI: 10.1006/mpev.2001.0928. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1055790301909285</ref>
 
Celkový tvar a robustnost těla všenky je často dán tím, na které části těla hostitele daný druh žije (a jakým mechanismům tedy musí vzdorovat, aby se na hostiteli udržel). Ptačí všenky osidlují buď křídla, hlavu, tělo, či jsou generalisté. Druhy žijící na křídlech mívají protáhlé úzké tělo, které jim umožňuje skrýt se před vnějšími vlivy (například očistou peří provozovanou hostitelem) do žlábků mezi větvemi pera. Všenky žijící na těle a hlavě bývají kratší a tělo mívají spíše robustní, zaoblené.<ref name=":8">JOHNSON, Kevin P, Scott M SHREVE a Vincent S SMITH. Repeated adaptive divergence of microhabitat specialization in avian feather lice. ''BMC Biology''. 2012, vol. 10, issue 1. DOI: 10.1186/1741-7007-10-52. Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/1741-7007/10/52</ref>
 
Samičky všenek mají [[zadeček]] opatřený prstovitými výběžky zvanými [[gonopody]], které jim pomáhají manipulovat s vajíčky a lepit je na peří či chlupy. To je uskutečňováno pomocí lepivého sekretu produkovaného přídavnými žlázami. Přijaté [[spermie]] skladují samičky ve [[Spermatéka|spermatéce]].<ref name=":7">MULLEN, Gary R a Lance A DURDEN. ''Medical and veterinary entomology''. Boston: Academic Press, 2002, xv, 597 p. ISBN 01-251-0451-0.</ref>
Řádek 27 ⟶ 29:
Všenky jsou [[Ektoparazit|ektoparazité]] pravděpodobně všech druhů [[Ptáci|ptáků]] a asi 20% druhů [[Savci|savců]].<ref name=":4">CAPINERA, John L. Encyclopedia of entomology. 2nd ed. Dordrecht: Springer, 2008. ISBN 14-020-6242-7. </ref> Na savce se specializuje asi 15% známých druhů všenek.<ref name=":7" /> Živí se většinou [[Peří|peřím]], [[Chlup (zoologie)|chlupy]] a [[Kůže|kůží]] (přičemž podřád Ischnocera je více specializován na peří zatímco Amblycera najdeme častěji na kůži)<ref name=":6">ATKINSON, Carter T., Nancy J. THOMAS a D. Bruce HUNTER. Parasitic diseases of wild birds. Ames, Iowa: Wiley-Blackwell, 2008. ISBN 978-081-3804-620. </ref>, jejich ústní ústrojí je proto uzpůsobeno ke žvýkání (v angličtině se jim proto říká „chewing lice“- žvýkající vši)<ref name=":1" /> a při trávení [[Keratin|keratinu]] jim napomáhají endosymbiotické [[bakterie]]<ref name=":6" />. Některé druhy všenek, především z podřádu Amblycera, se umí po prokousnutí kůže či brku živit i vytékající [[krev|krví]] a [[Tkáňový mok|tkáňovými moky]] [[hostitel|hostitele]] a několik druhů z této skupiny se krví živí výhradně.<ref name=":6" /> [[Hematofágie]] všenek rodu ''Trochilocoetes ''(Amblycera), které parazitují na [[Kolibříci|kolibřících]], dospěla tak daleko, že mají ústní ústrojí přeměněno na sací orgán. Některé skupiny všenek se specializovaly na velmi specifické části těla hostitele- rod ''Piagetiella'' (Amblycera) například cizopasí v hrdelním vaku [[Pelikán (rod)|pelikánů]], zástupci několika jiných rodů zase žijí uvnitř [[Brk|brku]].<ref name=":7" /> [[Soubor:Mallophaga Life Cycle.jpg|vpravo|náhled|'''1- '''vajíčko (tzv. [[hnida]]); '''2-4 -''' tři [[Nymfa (biologie)|nymfální]] stádia (instary), kterými prochází všenka po vylíhnutí; '''5''' - dospělá všenka; všenky obvykle zůstávají po celý život na jednom hostiteli a k případnému přenosu z hostitele na hostitele využívají buď přímý fyzický kontakt hostitelů ('''6''') nebo přenos ([[foréze]]) prostřednictvím létajícího hmyzu ('''7'''), např. [[kloši|klošů]] ('''8''', zde ptakotrudka - rod ''[[Ornithomyia]]''), což je typické zejména pro všenky ze skupiny Ischnocera; na hostiteli ('''9''') klade samička všenky vajíčka v podobně hnid ('''1''') připevněných na peří či chlupech.|339x339px]]
 
Na hostiteli se všenky drží pomocí drápků na konci chodidel a mandibulami (na rozdíl od vší, které se přidržují pouze pomocí nohou a mají je proto mohutnější). Některé druhy všenek napadajícíchžijící ptákyna křídlech ptáků mají úzké protáhlé tělo, které zasouvají do žlábků mezi větvemi [[Pero|pera]]. To jim umožňuje pevnější přichycení a zároveň částečný kryt a ochranu především před očistou, kterou hostitel provozuje, aby se parazitů zbavil.<ref>BUSH, Sarah E., Edward SOHN a Dale H. CLAYTON. ECOMORPHOLOGY OF PARASITE ATTACHMENT: EXPERIMENTS WITH FEATHER LICE. Journal of Parasitology. 2006, č. 92. DOI: http://dx.doi.org/10.1645/GE-612R.1. Dostupné z: http://www.bioone.org/doi/abs/10.1645/GE-612R.1 </ref> Dalšími strategiemi, kterými se všenky brání proti těmto snahám hostitele, jsou život na jeho hlavě (kde hostitel nemůže využívat zobáku k čištění) či u všenek žijících na trupu aktivní únik (zalézají do spodních vrstev peří či přebíhají z pera na pero).<ref name=":8" />
 
=== Přenos a hostitelská specificita ===