Plénum (soud): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplním o NS |
doplnění NS a NSS |
||
Řádek 1:
{{Globalizovat}}
'''Plénum''' je shromáždění všech [[soudce|soudců]] určitého [[soud]]u. V plénu proto bývají rozhodovány jen nejzásadnější věci.
== Ústavní soud České republiky ==
V [[Česko|České republice]] rozhoduje konkrétní případy v plénu pouze [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]], který je složen z 15 soudců. Rozhoduje takto:<ref>§ 11 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu</ref>▼
▲V [[Česko|České republice]] rozhoduje v plénu pouze [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]], který je složen z 15 soudců. Rozhoduje takto:<ref>§ 11 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu</ref>
* o zrušení [[zákon]]ů a jiných [[právní předpis|právních předpisů]] nebo jejich jednotlivých ustanovení,
* o ústavní žalobě [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] proti [[prezident České republiky|prezidentu republiky]] pro velezradu,
Řádek 17 ⟶ 15:
Plénum Ústavního soudu může jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň deset soudců a pro přijetí rozhodnutí je třeba prostá většina přítomných. Pro rozhodnutí o zrušení právního předpisu, o velezradě prezidenta republiky, o zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu o tom, že prezident nemůže vykonávat svůj úřad, o souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem a pro rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od dřívějšího právního názoru Ústavního soudu, je však třeba alespoň devíti přítomných soudců.
== Nejvyšší soudy České republiky ==
Plénum [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]] v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá sjednocující stanoviska k rozhodovací činnosti soudů v otázkách, která se týkají všech jeho [[Kolegium (soud)|kolegií]] nebo která jsou mezi kolegii sporná (ve věcech určitého kolegia přijímá sjednocující stanoviska příslušné kolegium). Dále projednává jednací řád soudu a rozhoduje o sloučení nebo rozdělení kolegií. Jednání je neveřejné, svolává je a řídí předseda soudu, svolat je musí vždy, jestliže o to požádá alespoň třetina všech soudců. Plénum se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců, k přijetí usnesení je potřeba prosté většiny přítomných, ve věcech slučování nebo rozdělování kolegií však většiny všech.<ref>§ 23 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích</ref>
Naproti tomu [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyšší správní soud]] se na kolegia nečlení a proto o zaujetí sjednocujících stanovisek ve správním soudnictví rozhoduje přímo vždy plénum, které kromě projednávání jednacího řádu také rozhoduje která významná rozhodnutí správních soudů budou uveřejněna ve ''[[Sbírku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu|Sbírce rozhodnutí]]''. Jednání pléna je také neveřejné a platí pro něj v zásadě stejná pravidla, jako pro plénum Nejvyššího soudu.<ref>§ 20 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní</ref>
== Reference ==
| |||