Evžen Plocek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava data úmrtí
Řádek 1:
[[Soubor:EvzenPlocek.JPG|thumb|Pamětní deska Evžena Plocka na [[Masarykovo náměstí (Jihlava)|Masarykově náměstí]] v [[Jihlava|Jihlavě]]]]
'''Evžen Plocek''' ([[29. říjen|29. října]] [[1929]] [[Jihlava]] – [[49. duben|49. dubna]] [[1969]] Jihlava) byl dělník, který se v roce 1969 [[sebeupálení|upálil]] na protest proti [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupaci Československa]] a [[normalizace|normalizaci]], obdobně jako [[Jan Palach]]; jeho čin však nebyl tolik znám a i dnes není tolik připomínán.
 
== Život ==
Pocházel z dělnické katolické rodiny a jako mladý cvičil a byl členem křesťanské tělocvičné jednoty [[Orel]]. Od roku 1943 se začal učit nástrojařem u firmy Lineol-Werke. Po svém vyučení nalezl profesní uplatnění jako nástrojař v tehdy nově založeném národním podniku Motorpal v Jihlavě, ve kterém zůstal zaměstnán až do své tragické smrti. V roce 1953 byl zvolen za člena závodního výboru Revolučního odborového hnutí (ZV ROH). Roku 1955 se stal členem jeho Ústředního výboru (ÚV). V témže roce odešel z nářaďovny a ujal se řízení ZV ROH jako jeho předseda. V této funkci byl také přijat do Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1958 začal také dálkově studovat obor zahraniční obchod při Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze. Po jejím ukončení zanechal činnosti předsedy ZV ROH. Začal pracovat jako referent obchodně technické služby a zanedlouho se stal vedoucím tohoto oddělení. V roce 1967 byl zvolen členem celozávodního výboru KSČ. Den po sovětské okupaci se spolu s dalšími dvanácti delegáty z Jihlavy zúčastnil XIV. mimořádného sjezdu KSČ v Praze -Vysočanech. Tehdy byl reformním komunistou a vášnivým stoupencem Pražského jara. Stále ještě věřil, že se situace zlepší. Svoje pocity tehdy vyjádřil v dopise napsaném krátce po Vysočanském sjezdu, který nazval „Nevytrhneš, nespálíš“! Vyjadřil v něm naději, že násilí pouze dočasně zvítězilo. Pocit zklamání a rezignace v jeho uvažování nastal v březnu 1969 po útoku rozvášněného davu, vedeného provokatéry z StB, na kancelář Aeroflotu v Praze na Václavském náměstí (po hokejovém vítězství na MS 1969) a následném utužení normalizace. Z těchto důvodů se rozhodl pro svůj demonstrativní čin.
 
Než se na Velký pátek o Velikonocích [[4. duben|4. dubna]] [[1969]] zapálil před sídlem jihlavského OV KSČ, zanechal na pultě střelnice na dnešním Masarykově náměstí v Jihlavě (ve městě právě probíhala pouť) letáky s nápisy: ''Pravda je revoluční – [[Antonio Gramsci]]'' a ''Jsem pro lidskou tvář, nesnesu necit – Evžen''. PohřbuO pět dní později v jihlavské nemocnici zemřel. Jeho pohřbu se účastnilo kolem 5000 lidí, ovšem nastupující normalizační cenzuře se povedlo jeho čin v rámci Československa ututlat. Povědomí o jeho oběti se mimo Jihlavu dostalo až koncem osmdesátých let, když reportáž o něm v samizdatové revue [[Alternativa]] publikovala spisovatelka [[Eva Kantůrková]].
Evžen Plocek je nositelem vyznamenání Zlaté lípy in memoriam, uděleného 11. listopadu 2009 ministrem obrany ČR, Čestnou medailí T. G. Masaryka, udělenou [[Masarykovo demokratické hnutí|Masarykovým demokratickým hnutím]] in memoriam 4. března 1999 a Zlatou medailí [[T.G. Masaryk]]a, udělenou in memoriam Masarykovou demokratickou akademií 9. října 2013.