Laco Novomeský: Porovnání verzí

|datum_úmrtí = [[4. září]] [[1976]]

|místo_úmrtí = [[Bratislava]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}

| děti =

[[ImageSoubor:Pamätná tabuľa Slovenskej akadémie vied a umení (1943-1953) na budove UK v Bratislave.JPG|thumb|Pamätná tabuľa Slovenskej akadémie vied a umení, ktorá pôsobila v rokoch 1943-1953 v priestoroch dnešnej budovy UK v Bratislave; pamätná tabuľa Laca Novomeského, ktorý v budove pôsobil v rokoch 1950-51]]

| datum přístupu = 2013-02-19}}</ref>

V letech [[1945]]-[[1946]] byl rovněž poslancem [[Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé|Prozatímního Národního shromáždění]] za KSS. Po [[Československé parlamentní volby 1946|parlamentních volbách v roce 1946]] se stal poslancem [[Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé|Ústavodárného Národního shromáždění]], opět za KSS. Ve [[Volby do Národního shromáždění 1948|volbách do Národního shromáždění roku 1948]] se stal poslancem Národního shromáždění za KSS zvoleným ve volebním kraji [[Trnava]]. V parlamentu setrval do února [[1951]], kdy na poslanecký post rezignoval. Jako náhradník místo něj nastoupil [[Alexander Dubček]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Již v prvních měsících po květnu 1945 ale jeho vliv stejně jako vliv dalších národně orientovaných slovenských komunistů v KSS poněkud klesl. Sice si udržel post ve Sboru pověřenců, ale dominantní roli v slovenské komunistické politice začali hrát [[Viliam Široký]] a [[Štefan Bašťovanský]], orientovaní centralisticky, méně zdůrazňující slovenské zájmy a kompetence slovenských orgánů. V letech 1945-1947 se Novomeský profiloval jako smířlivý politik. I jedna z hlavních postav nekomunistické politické scény, [[Ján Ursíny]], o něm hovořila jako o „''slušném o rozvážném člověku''“, jehož působení ve Sboru pověřenců neblokovala. Když ministr vlády ľudáckého slovenského štátu [[Alexander Mach|Šaňo Mach]] dostal v poválečném procesu relativně mírný trest, objevily se spekulace, že se o to přičinil Novomeský, protože Mach ho za války chránil před perzekucí. Sám Mach ale později sice potvrdil, že Novomeský vypovídal u soudu v jeho prospěch, nicméně odmítl, že by takový vliv, aby v KSS prosadil měkčí trest. V roce 1947 nicméně Novomeský podpořil kampaň KSČ (KSS) vedenou zostřujícím se stylem proti nekomunistickým stranám, obviňujícím je z kontaktů s exponenty slovenského štátu. V říjnu 1947 pak spolu s ostatními komunistickými členy Sboru pověřenců podal demonstrativní demise a vynutil si rekonstrukci složení Sboru a posílení komunistického vlivu v něm. Během [[únor 1948|únorového převratu v roce 1948]] se pak podílel na plném převzetí moci, mimo jiné i tím, že převzal jeden z postů ve Sboru pověřenců, do té doby obsazený nekomunistickým pověřencem.<ref>{{Citace monografie

Již brzy po procesu se objevily pochybnosti o jeho průběhu. Komise, kterou vedl [[Rudolf Barák]], v roce 1955 posoudila jednotlivé odsouzené. Ladislavu Novomeskému byl 22. prosince 1955 přerušen výkon trestu na dobu 15 dní a pak prodlouženo přerušení do února 1956, pričemž 10. února 1956 ho prokuratura a krajský soud propustili. Nešlo o rehabilitaci, jen o podmínečné propuštění po odpykání poloviny trestu. V případě Gustáva Husáka komise rozsudek ponechala nezměněný.<ref>{{Citace monografie

Od roku [[1965]] byl velice aktivní nejen literárně, ale i politicky. V letech 1968-1971 působil jako člen předsednictva ÚV KSS. [[Vysočanský sjezd KSČ]] ho v srpnu 1968 zvolil do ÚV KSČ a formálně pak byl do něj kooptován 31. srpna 1968. V letech 1968-1971 rovněž působil jako poslanec a člen předsednictva [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]].<ref name="funkce KSČ"/>

Laco Novomeský obdržel celou řadu cen: [[Národní umělec]] ([[1964]]), [[Cena Ľudovíta Štúra]] ([[1967]]), [[Řád Klementa Gottwalda]] ([[1968]]), Národní cena SSR (1969), [[Řád Vítězného února]] ([[1973]]), [[Řád republiky]] ([[1974]]), [[Státní cena Klementa Gottwalda]] ([[1964]], [[1974]]), dále získal titul [[Hrdina Československé socialistické republiky]] (1969), [[Leninův řád]] (1969), čestný doktorát na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] a [[Státní cena SSR|Státní cenu SSR]].