Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 538 bajtů ,  před 5 lety
úpravy, infoboxy
[[Soubor:Persepolis_2.jpg|thumb|280px|Ruiny [[Persepolis|Persepole]]]]
 
'''Perská říše''' je pojmenování dvou zaniklých státních útvarů ve [[starověk]]u – říše [[Achaimenovci|achaimenovské]] ([[550 př. n. l.|550]]–[[330 př. n. l.|330]] př. n. l.) a říše [[Sásánovci|sásánovské]] neboli novoperské ([[224]]–[[651]] n. l.). Obě měly své těžiště v dnešní [[Írán|Íránské islámské republice]] a obě vděčily za svůj vznik [[Indoevropané|indoevropskému]] národu [[Peršané|Peršanů]], obývajícímu ve starověku oblast íránské provincie Fárs (staropersky Pársa, [[Řečtina|řecky]] [[Persis]]). Mezi staroperským a novoperským obdobím je časová mezera zhruba pěti set padesáti let, kdy íránským krajům vládli příslušníci jiných etnik – nejprve [[Makedonie (region)|Makedonci]] a později [[Parthové]].
 
== Pojem ==
{{Infobox zaniklý stát
|název = Achaimenovská říše
|originální název = Pārsa
|rok vzniku = [[550 př. n. l.|550]]
|rok zániku = [[330 př. n. l.|330 p.n.l.]]
|více před = ano
|před 1 = Médie
|před 1 vlajka =
|před 2 = Novobabylonská říše
|před 2 vlajka =
|před 3 = Lýdie
|před 3 vlajka =
|před 4 = Nová říše
|před 4 vlajka = Pschent2.svg
|více po = ano
|po 1 = Makedonská říše
|po 1 vlajka = Vergina Sun.svg
|vlajka = Standard of Cyrus the Great (Achaemenid Empire).svg
|článek o vlajce =
|vlajka velikost =
|znak = Achaemenid Falcon.svg
|článek o znaku =
|znak velikost =
|mapa = Perská-říše-490přKr.png
|rozloha = rok [[500 př. n. l.|500 p.n.l.]] - 8,000,000
|rozloha poznámka =
[[Soubor:Perská-říše-490přKr.png|thumb|300px|mapa poznámka = Rozsah perské říše kolem roku [[490 př. n. l.|490]] př. n. l.]]
|hlavní město = [[Babylón]] (hlavní), [[Pasargady]], [[Ektabana]], [[Súsy]], [[Persepolis]]
|počet obyvatel = 50 000 000 ([[500 př. n. l.|500 p.n.l.]])
|jazyky = [[perština]], [[aramejština]] (oficiální), [[akkadština]], [[médština]], [[elamština]], [[sumerština]]
|náboženství = [[zoroastrismus]], [[Sumersko-babylonská mytologie|babylónské náboženství]]
|státní zřízení = [[monarchie]]
|vznik =
|zánik =
}}
 
Termín perská říše staří Peršané pro svůj stát nikdy nepoužívali. Za Achaimenovců oficiální pojmenování říše neexistovalo vůbec a perští vyslanci se uchylovali k opisům typu „země náležející králi“, jak o tom svědčí spartsko-perská smlouva z let [[412 př. n. l.|412]]/[[411 př. n. l.|411]] př. n. l., dochovaná u [[Thúkydidés|Thúkydida]]. Oficiální označení říše nebylo v té době nutné, protože moc perských vládců neměla na Předním východě ani ve Středomoří konkurenta.
Jednotící název státu byl prvně zaveden až za novoperské říše ve [[3. století]] n. l., kdy se monarchie potřebovala vymezit vůči svému [[Starověký Řím|římskému]] protějšku ve Středomoří. Tak vznikl zcela nový termín ''Érán šahr'' (říše Árjů), jenž svými etnickými i náboženskými konotacemi dobře vyhovoval vládnoucímu rodu Sásánovců. V titulatuře králů na [[Mince|mincích]] a [[Nápis|nápisech]] se objevila dualistická formule ''král králů Éránu a Anéránu'' (tj. Neíránu), nahrazující dosavadní jednoduchý titul [[Šáhanšáh|král králů]], popř. ''velký král''. V pozdní fázi sásánovské epochy lze v panovnické titulatuře zaznamenat sílící tendence k univerzalismu (''pán a král celé země'' atd.).
 
== Achaimenovská říše ==
{{viz též|Achaimenovci}}
== Obecná charakteristika achaimenovské říše ==
 
[[Soubor:Perská-říše-490přKr.png|thumb|300px|Rozsah perské říše kolem roku [[490 př. n. l.|490]] př. n. l.]]
Stará perská říše vytvořená výboji [[Kýros II.|Kýra Velikého]] ([[559 př. n. l.|559]]–[[530 př. n. l.|530]] př. n. l.) a jeho syna [[Kambýsés II.|Kambýsa]] ([[530 př. n. l.|530]]–[[522 př. n. l.|522]]) je tradičně považována za [[stát]], završující rané období vývoje politické organizace na Předním východě. Na místě [[Médská říše|médské]], [[Lýdie (země)|lýdské]], [[Babylonská říše|babylónské]] a [[Starověký Egypt|egyptské]] říše se objevil jeden mocný celek, slučující v sobě řadu odlišných tradic, etnických jednotek, náboženských zvyklostí. V roce [[486 př. n. l.|486]], když umíral třetí achaimenovský panovník [[Dareios I.]], náležela k říši část [[Balkán]]u a [[Střední Asie]], celá [[Malá Asie]], [[Sýrie]], [[Palestina]], [[Egypt]] a [[Mezopotámie]] a konečně íránské kraje až k hranicím [[Indie]]. Tento rozlehlý stát byl od sklonku [[6. století př. n. l.|6. století]] rozdělen na územní jednotky spravované místodržiteli (tzv. [[Satrapie|satrapy]]), kteří si vydržovali vlastní dvůr a byli odpovědni pouze králi. Na některých místech ponechali Peršané moc v rukou lokálních dynastií, takže o jednotě správy nemůže být ani řeči.
 
Mince, které podle lýdského vzoru zavedl již Dareios I., sloužily k placení řeckých žoldnéřů a korumpování čelných představitelů řeckých městských států, s nimiž byla říše od devadesátých let 5. století prakticky neustále ve válečném stavu. Razily se jak mince zlaté (tzv. [[Dareikos|dareiky]]), tak stříbrné (nazývané Řeky „sigloi“). Perská armáda byla značně heterogenním tělesem, jehož mobilizace v případě války trvala velmi dlouhou dobu – často i několik let. Sloužily v ní všechny národy obývající říši, podle toho, v jakém druhu zbraní vynikaly ([[Féničané]] byli např. vyhlášenými námořníky). Jádro vojska tvořilo 10 000 urozených bojovníků, kteří byli v dobách války neustále doplňováni o nováčky, takže jejich počet zůstával konstantní (odtud název [[Nesmrtelní (Persie)|nesmrtelní]]). Kromě toho existovala i tradiční [[pěchota]], jízda na koních, jízda na velbloudech a válečné vozy. Počet perského vojska lze jen stěží odhadnout, jistě však nedosahoval milionových čísel, jak tvrdí ve svých spisech [[Hérodotos]] a [[Ktésias]].
 
[[Soubor:Persepolis_2.jpg|thumb|280px|Ruiny Persepole]]
Na regionální úrovni ponechával stát svým poddaným značnou autonomii a dokonce podporoval místní náboženské [[kult]]y. To se však mohlo změnit, pokud v dané oblasti došlo k nepokojům či vzpouře proti centrální vládě – v takovém případě bývala zpravidla zničena i lokální kultovní místa. O hloubce náboženského cítění achaimenovských vladařů lze jen spekulovat, odvolávky na [[Ahuramazda|Ahuramazdu]] a „jiné [[Bůh|bohy]]“ pouze naznačují, že jejich [[mazdaismus]] byl spíše [[Polyteismus|polyteistického]] rázu.
 
Až do vzniku [[Starověká Makedonie|makedonské]] velmoci za [[Filip II. Makedonský|Filipa II.]] ([[359 př. n. l.|359]]–[[336 př. n. l.|336]] př. n. l.) a jeho syna [[Alexandr Veliký|Alexandra]] neměl perský stát v Evropě a v Asii výraznější konkurenci a ani občasné odpadnutí některých provincií či dlouholetá válka s Řeky ho vážně neohrožovaly. Teze o „kolosu na hliněných nohou“, který od smrti Dareia I. procházel neustálým úpadkem, je dnes považována za zcela mylnou. Achaimenovská říše byla životaschopným celkem, státem, který profitoval ze své rozlehlosti (dálkový [[obchod]]) a jenž ponechával svým obyvatelům dosavadní [[Víra|víru]] i lokální zvyklosti. Ani [[sociální mobilita]] nebyla v jeho rámci zcela vyloučena, i když nebyla běžná. Pokud jde o formálně neomezenou moc krále králů, často pranýřovanou jako tyranie či [[despocie]], ta rozhodně nebránila rozkvětu perského státu. Ostatně pozdější makedonští vládci ji v plném rozsahu převzali a dále rozvinuli.
 
== Sásánovské říše ==
{{viz též|Sásánovci}}
== Obecná charakteristika sásánovské říše ==
 
[[Soubor:Byzanc-Justinián.png|thumb|320px|Evropa a Přední východ mezi lety [[527]]–[[565]]]]
{{Infobox zaniklý stát
|název = Sásánovské říše<br>Novoperská říše
|originální název = Říše Árjů<br>Ērānshahr
|rok vzniku = [[224|224 n.l.]]
|rok zániku = [[651]]
|více před = ano
|před 1 = Parthská říše
|před 1 vlajka =
|před 2 = Indoskythské království
|před 2 vlajka =
|před 3 = Kušánská říše
|před 3 vlajka =
|před 4 = Arménské království
|před 4 vlajka = Artaxiad.svg
|více po = ano
|po 1 = Chalífát
|po 1 vlajka = Black flag.svg
|mapa = Byzanc-Justinián.png
|vlajka = Kavani Logo.svg
|článek o vlajce =
|vlajka velikost =
|znak = Senmurv.svg
|článek o znaku =
|znak velikost =
|mapa poznámka = Evropa a Přední východ mezi lety [[527]]–[[565]], Sásánovská říše (žlutě) a její spojenci (oranžově)
|rozloha = rok [[621|621 n.l.]] - 6,600,000
|rozloha poznámka =
|hlavní město = [[Stachr]] ([[224]]–[[226]])<br>[[Ktésifón]] ([[226]]–[[637]])
|počet obyvatel =
|jazyky = [[střední perština]], [[Aramejština|střední aramejština]]
|náboženství = [[zoroastrismus]], [[Sumersko-babylonská mytologie|babylónské náboženství]], [[manicheismus]], [[hinduismus]], [[buddhismus]], [[křesťanství]], [[mandejství]], [[judaismus]]
|státní zřízení = [[monarchie]]
|vznik =
|zánik =
}}
 
Po dobytí [[Achaimenovci|achaimenovské]] říše [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] ([[336 př. n. l.|336]]–[[323 př. n. l.|323]] př. n. l.) a následné vládě [[Starověká Makedonie|makedonských]] [[Seleukovci|Seleukovců]] se většiny Předního východu zmocnili během sto let (cca [[240 př. n. l.|240]]–[[140 př. n. l.|140]] př. n. l.) [[Parthové]], skythský národ, obývající původně oblast Střední [[Asie]] a živící se chovem dobytka a loupežením. Nově vzniklá [[parthská říše]] se stala významným protihráčem dalšího mocného státního útvaru, který se v téže době konstituoval – [[Starověký Řím|římské říše]]. Ta nejpozději od druhé poloviny [[1. století př. n. l.|1. století]] př. n. l. kontrolovala část někdejších achaimenovských držav, především [[Malá Asie|Malou Asii]], [[Sýrie|Sýrii]] a [[Egypt]]. Hranice mezi parthskou říší a římským impériem se po četných válkách ustálila v [[1. století]] n. l. na středním [[Eufrat]]u a ani dočasné [[Traianus|Traianovy]] výboje v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] ([[114]]–[[117]] n. l.) na tom mnoho nezměnily.
 
Na rozdíl od achaimenovské říše, jež vznikla dobytím starších státních útvarů, stojících mnohdy na vyšší kulturní úrovni než „kmenové“ území Peršanů (jako příklad mohou sloužit [[Babylonie]] a Egypt), povstala sásánovská monarchie expanzí vnitřní, kdy lokální dynastie z [[Persis|Persidy]] postupně ovládla již existující stát (parthskou říši). Z tohoto důvodu musely v sásánovském státě působit mnohem silněji prvky kontinuity, než tomu bylo v případě říše Achaimenovců. Hlavní rozdíly mezi sásánovským a parthským obdobím spočívaly jednak v oblasti [[náboženství]], jednak ve vztahu k sousednímu římskému impériu na Západě; vnitřní struktura byla převratem dotčena podstatně méně.
 
[[Soubor:Sassanid_king_Louvre_MAO122.jpg|thumb|180pxleft|Sásánovský170px|Podobizna král[[Sásánovci|sásánovského]] [[Šáhanšáh|velkokrále]] v [[Louvre|Louvru]]]]
Korunovačním městem a centrem správy zůstal i za Sásánovců Ktésifón v Mezopotámii, přejmenovaný k poctě zakladatele dynastie na ''Veh-Ardašír'' (Ardašír je výborný). Říši stejně jako za Parthů tvořila rozsáhlá královská doména rozdělená na satrapie (středopersky ''šahr''), značně autonomní državy velmožů (v nichž král například nemohl zakládat města) a polonezávislá vazalská království, seskupená hlavně v periferních oblastech. Co do rozsahu byla novoperská říše mnohem menší než její achaimenovská předchůdkyně – patřila k ní vedle vlastního Íránu už jen celá Mezopotámie, dále části [[Turkmenistán]]u, [[Afghánistán]]u, [[Pákistán]]u a [[Omán]]u a od [[6. století]] i značný díl [[Jemen]]u. Za [[Husrav II.|Husrava II.]] se Peršané zmocnili na úkor [[Byzantská říše|Byzance]] ještě Egypta, Sýrie a většiny Malé Asie, tyto výboje však neměly dlouhého trvání.