Kondenzační stopa: Porovnání verzí

Přidáno 211 bajtů ,  před 8 lety
ještě oprava
(oprava citačního aparátu)
(ještě oprava)
'''Kondenzační stopa''', též '''kondenzační pruh''', je umělý [[oblak]] vznikající za [[letadlo|letadlem]] nebo [[raketa|raketou]] v horních vrstvách [[troposféra|troposféry]] nebo spodních vrstvách [[stratosféra|stratosféry]].<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)">{{Citace monografie | příjmení = Sobíšek | jméno = Bořivoj | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Meteorologický slovník výkladový a terminologický | vydání = 1 | vydavatel = [[Ministerstvo životního prostředí České republiky]] | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 594 | isbn = 80-85368-45-5 | strany = 249<!-- (heslo 2424) -->| typ kapitoly = heslo | kapitola = pruh kondenzační}}<!-- Milan Nedelka --></ref> Má vzhled [[cirrus|cirru]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/> nebo [[cirrocumulus|cirrocumulu]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/><ref name="">{{Citace monografie | příjmení = Zverev | jméno = Alexej Semionovič | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Synoptická meteorológia | překladatelé = Dušan Podhorský | vydavatel = Alfa | místo = Bratislava | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | strany = 587–591 | jazyk = slovensky }}</ref>.
 
S  jevem kondenzačních stop v  letectví se setkáváme už od počátku létání ve standartních letových hladinách (anglicky FL – flight level) a díky neustálému nárůstu leteckého provozu se s  nimi lze setkávat stále častěji.
 
''„Uměle“ ''vytvořená kondenzační stopa (anglicky „condense trail“, zkr. „contrail“) se objevuje za letouny s  pístovými, proudovými a tubrovrtulovými motory létajícími ve výškách obvykle od 7 do 12 kilometrů, tj. v prostředí s dostatečnou vzdušnou vlhkostí.
 
Kondenzační stopy jsou tvořeny drobnými vodními kapkami nebo ledovými krystalky, které vznikají jako důsledkem promíchávání chladného vzduchu s horkými produkty, vzniklými spalováním leteckého paliva. Vznik a doba přetrvání do rozpadu kondenzační stopy je závislostí teploty, vzdušné vlhkosti, atmosférického tlaku a vzdušného proudění v místě vzniku.
 
== Vznik kondenzační stopy ==
Ke kondenzaci (zkapalnění) vodních par dochází, pokud je vzduch párami přesycen, to znamená, že není schopen pojmout více vody v plynném skupenství. Protože se každé energeticky nevyvážené prostředí snaží vždy nejkratší cestou přivést do stavu rovnováhy, představuje stav přesycení situaci, kdy molekuly mají tendenci přecházet z  plynného stavu do kapalného, resp. tuhého. Aby se nerovnovážný stav, tj. přesycení, změnil ve stav rovnovážný, musí vzniknout nový element, kterým je vodní kapka, resp. ledový krystal, a  to tak velký, aby vzduch v  jeho okolí přestal být přesycený a  stal se jen nasycený. Tento proces je urychlen, pokud se v prostoru nachází dostatečný počet tzv. kondenzačních jader (prach, saze, krystaly vody), na kterých pára kondenzuje. Hmotnost páry v jednotce objemu vzduchu vyjadřuje absolutní vlhkost vzduchu. Množství vodní páry, které je vzduch schopen pojmout je závislé na teplotě. Pokud se absolutní vlhkost vzduchu rovná hodnotě, při které nastává kondenzace říkáme, že relativní vlhkost vzduchu  je 100%.<supref name="Dvořák 2012">DVOŘÁK, Petr. Kondenzační pruhy za letadly, contrails. ''ČHMU'' [3online]. 2012, roč. 2012, č. 10, 27.10.2012 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1351335406</supref>
 
== Faktory ovlivňující vzhled a vývoj ==
Z  vlastní zkušenosti jste si jistě všimli, že KS za některými letouny vznikají a zanikají různým způsobem a jejich vzhled je odlišný v  závislosti na čase.
 
Jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňující vlastnosti KS je například typ použitého paliva, které letoun natankuje. Dopravní letadla různých společností používají paliva, která natankovala na různých letištích a  jejichž obsah se může kvalitativně odlišovat. Jejich složení je různé a sestává kupříkladu z nemrznoucí příměsi, liší se obsahem vody, jsou do nich přidávána aditiva zabraňující vzniku statické elektřiny, ''„antikoroziva“'' a přísady omezující katalýzu některých kovů, jako je měď, která by mohla vlivem působení paliva oxidovat. V  neposledním případě se také do paliva vkládají biocidní přísady, zamezující organickým složkám v  rozmnožování.<sup>[3]<ref name="Dvořák 2012"/sup>
 
Vzdušné turbulentní proudění vznikající za letounem, známé jako turbulence v  úplavu, se zase podílí na spirálovitém tvaru zanikající KS. Vznik této turbulence je spjat s  principem zachování energie, kdy se prostředí snaží vyrovnat rozdíly tlaků vznikajících na sací a přetlakové straně křídel. Díky těmto turbulencím jsou také mezi letadly při startu a přistání, dodržovány časové rozestupy z  důvodu bezpečnosti.
 
V  souhrnu jsou tedy hlavními vlivy ovlivňujícími vzhled a dobu zániku KS: složení paliva (produktem spalování je mj. voda), kvalita spalování (čím méně dokonalé, tím více sazí jako kondenzačních jader), spotřeba paliva (let vyššími rychlostmi představuje vyšší spotřebu paliva, výstup většího objemu vody z  motoru a  více sazí), teplota okolní atmosféry (čím nižší, tím je také nižší absolutní vlhkost nasyceného stavu a  tím lépe nastane kondenzace při dodání kvanta vody), vlhkost okolní atmosféry (čím vyšší, tím snáze může nastat stav nasycení při dodání kvanta vody) a aktuální proudění v  dané letové hladině.
== Odkazy ==
=== Reference ===