Relativismus: Porovnání verzí

Přidáno 392 bajtů ,  před 7 lety
seřazení podle abecedy, kulturní
m (Bot: Odstranění 36 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q83188))
(seřazení podle abecedy, kulturní)
'''Relativismus''' (z [[latina|lat.]] ''relativus'', poměrný, vztažný) může označovat velmi široké spektrum postojů a názorů, které obvykle netvoří žádný soudržný systém. Všem je patrně společný názor, že něco, co jiní pokládají za absolutní a na ničem nezávislé, ve skutečnosti závisí na něčem jiném a může se tedy i měnit. Moderní označení relativismus je problematické tím, že naznačuje, jako by se jednalo o ucelený myšlenkový systém, ačkoli ve skutečnosti jde spíš o rozmanité a často polemické nebo jen provokující tendence.
 
== Epistemologický relativismus ==
Smyslové vnímání jistě závisí na osvětlení, na poloze pozorovatele nebo na měřítku. Například napjatou ocelovou strunu vidíme jako téměř ideální přímku, při náležitém zvětšení jako válcovité těleso, při ještě větším zvětšení bychom mohli vidět krystalickou strukturu, [[molekula|molekuly]] a [[atom]]y železa a uhlíku a konečně jádra a jejich elektronové obaly v pohybu. Smyslové vnímání je tedy relativní a závisí – kromě jiného – na měřítku.<ref>[http://www.philosophicalsociety.com/Archives/What%20'Being%20Relative'%20Means.htm P. Lecomte de Nouy: ''What 'Being Relative' Means'' (1947)] </ref> Písmeno A, vytištěné na papíře, je kromě toho pro negramotného jen skvrnou a jeho vnímání závisí tedy na kultuře. Naopak při pohledu na nepravidelné skvrny („mapy“) na stropě „uvidí“ různí lidé různé tvary, čehož využívá například [[Rorschachův test]].
 
== Filosofický relativismus ==
</ref>
 
== EpistemologickýHistorický relativismus ==
S prohlubováním historických znalostí a historického povědomí od 19. století se jasně ukázalo, že nejen jazyk a kultura, ale i velmi zásadní lidské názory, postoje a hodnocení se v průběhu dějin měnily a mění – v moderní době ještě rychleji. Z nepochopení této jednoduché skutečnosti vznikají směšné [[anachronismus|anachronismy]], jak jich u nás literárně využíval třeba [[Svatopluk Čech]] („Výlety pana Broučka“). Průkopnické dílo amerického vědce a historika [[Thomas Samuel Kuhn|T. S. Kuhna]] „Struktura vědeckých revolucí“ ukazuje, jak takové zásadní proměny [[paradigma]]t probíhaly ve vědě, například během tak zvaného „koperníkovského obratu“ v 16. a 17. století. Francouzský filosof [[Michel Foucault]] mluví o různých ''epistémé'', referenčních rámcích chápání, myšlení i hodnocení, jež charakterizují různá dějinná období.
Smyslové vnímání jistě závisí na osvětlení, na poloze pozorovatele nebo na měřítku. Například napjatou ocelovou strunu vidíme jako téměř ideální přímku, při náležitém zvětšení jako válcovité těleso, při ještě větším zvětšení bychom mohli vidět krystalickou strukturu, [[molekula|molekuly]] a [[atom]]y železa a uhlíku a konečně jádra a jejich elektronové obaly v pohybu. Smyslové vnímání je tedy relativní a závisí – kromě jiného – na měřítku.<ref>[http://www.philosophicalsociety.com/Archives/What%20'Being%20Relative'%20Means.htm P. Lecomte de Nouy: ''What 'Being Relative' Means'' (1947)] </ref> Písmeno A, vytištěné na papíře, je kromě toho pro negramotného jen skvrnou a jeho vnímání závisí tedy na kultuře. Naopak při pohledu na nepravidelné skvrny („mapy“) na stropě „uvidí“ různí lidé různé tvary, čehož využívá například [[Rorschachův test]].
 
== Jazykový relativismus ==
[[Jazykový relativismus]] je teorie amerických antropologů 20. století o tom, že zkušenosti různých kultur nejsou navzájem vůbec souměřitelné ani převoditelné (viz [[Sapir-Whorfova hypotéza]]). Její původci byli pod dojmem překvapivé různosti indiánských jazyků v [[Kalifornie|Kalifornii]], proti nim však mluví obecná zkušenost překladů a tlumočení. Zatímco se jejich generace zajímala hlavně o rozdíly, následující generace se začaly více zajímat to, co je různým kulturám společné. Není toho málo.
 
== HistorickýKulturní relativismus ==
{{Hlavní článek|Kulturní relativismus}}
S prohlubováním historických znalostí a historického povědomí od 19. století se jasně ukázalo, že nejen jazyk a kultura, ale i velmi zásadní lidské názory, postoje a hodnocení se v průběhu dějin měnily a mění – v moderní době ještě rychleji. Z nepochopení této jednoduché skutečnosti vznikají směšné [[anachronismus|anachronismy]], jak jich u nás literárně využíval třeba [[Svatopluk Čech]] („Výlety pana Broučka“). Průkopnické dílo amerického vědce a historika [[Thomas Samuel Kuhn|T. S. Kuhna]] „Struktura vědeckých revolucí“ ukazuje, jak takové zásadní proměny [[paradigma]]t probíhaly ve vědě, například během tak zvaného „koperníkovského obratu“ v 16. a 17. století. Francouzský filosof [[Michel Foucault]] mluví o různých ''epistémé'', referenčních rámcích chápání, myšlení i hodnocení, jež charakterizují různá dějinná období.
Kulturní relativismus je teoreticko-metodologický přístup v rámci výzkumu kulturních jevů, při kterém se vychází z předpokladu, že jednotlivé kultury jsou jedinečnými a neopakovatelnými sociokulturními systémy, které lze popsat a pochopit pouze v kontextu jejich vlastních hodnot, norem a idejí.
 
== Morální relativismus ==
 
Také morální relativismus musí připustit, že je relativní. Pak může být užitečným varováním před přílišnou jistotou, že vždy a všude víme, jak máme jednat a jak ne.
 
 
== Odkazy ==
12 660

editací