Všenky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 22:
</ref> Amblycera mají navíc [[Čelisti|maxilární]] palpy, které u Ischnocera chybí.<ref name=":6" /> [[Tykadla]] jsou krátká, složená ze tří až pěti článků (u podřádu Amblycera jsou skryta v hlavových drážkách).<ref name=":2" /> [[Hlava (anatomie)#Hmyz|Hlava]] je minimálně stejně široká jako hruď, často širší. To slouží jako dobrý znak k odlišování všenek od vší, které mají hlavu vždy užší než hruď.<ref name=":0" /> Celkový tvar a robustnost těla všenky je často dán tím, na které části těla hostitele daný druh žije. Všenky žijící na křídlech mívají protáhlé tenké tělo, zatímco druhy žijící na trupu bývají kratší a robustnější.<ref>CRUICKSHANK, R. Phylogenetic Analysis of Partial Sequences of Elongation Factor 1α Identifies Major Groups of Lice (Insecta: Phthiraptera). ''Molecular Phylogenetics and Evolution''. 2001, vol. 19, issue 2, s. 202-215. DOI: 10.1006/mpev.2001.0928. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1055790301909285</ref>
Samičky všenek mají [[zadeček]] opatřený prstovitými výběžky zvanými [[gonopody]], které jim pomáhají manipulovat s vajíčky a lepit je na peří či chlupy. To je uskutečňováno pomocí lepivého sekretu produkovaného přídavnými žlázami. Přijaté [[
==Parazitismus==
Všenky jsou [[Ektoparazit|ektoparazité]] pravděpodobně všech druhů [[Ptáci|ptáků]] a asi 20% druhů [[Savci|savců]].<ref name=":4">CAPINERA, John L. Encyclopedia of entomology. 2nd ed. Dordrecht: Springer, 2008. ISBN 14-020-6242-7. </ref> Na savce se specializuje asi 15% známých druhů všenek.<ref name=":7" /> Živí se většinou [[Peří|peřím]], [[Chlup (zoologie)|chlupy]] a [[Kůže|kůží]] (přičemž podřád Ischnocera je více specializován na peří zatímco Amblycera najdeme častěji na kůži)<ref name=":6">ATKINSON, Carter T., Nancy J. THOMAS a D. Bruce HUNTER. Parasitic diseases of wild birds. Ames, Iowa: Wiley-Blackwell, 2008. ISBN 978-081-3804-620. </ref>, jejich ústní ústrojí je proto uzpůsobeno ke žvýkání (v angličtině se jim proto říká „chewing lice“- žvýkající vši)<ref name=":1" /> a při trávení [[Keratin|keratinu]] jim napomáhají endosymbiotické [[bakterie]]<ref name=":6" />. Některé druhy všenek, především z podřádu Amblycera, se umí po prokousnutí kůže či brku živit i vytékající [[krev|krví]] a [[Tkáňový mok|tkáňovými moky]] [[hostitel|hostitele]] a několik druhů z této skupiny se krví živí výhradně.<ref name=":6" />[[Hematofágie]] všenek rodu ''Trochilocoetes ''(Amblycera), které parazitují na [[Kolibříci|kolibřících]], dospěla tak daleko, že mají ústní ústrojí přeměněno na sací orgán. Některé skupiny všenek se specializovaly na velmi specifické části těla hostitele- rod ''Piagetiella'' (Amblycera) například cizopasí v hrdelním vaku [[Pelikán (rod)|pelikánů]], zástupci několika jiných rodů zase žijí uvnitř [[Brk|brku]].<ref name=":7" /> [[Soubor:Mallophaga Life Cycle.jpg|vpravo|náhled|'''1- '''vajíčko (tzv. [[hnida]]); '''2-4 -''' tři [[Nymfa (biologie)|nymfální]] stádia (instary), kterými prochází všenka po vylíhnutí; '''5''' - dospělá všenka; všenky obvykle zůstávají po celý život na jednom hostiteli a k případnému přenosu z hostitele na hostitele využívají buď přímý fyzický kontakt hostitelů ('''6''') nebo přenos ([[foréze]]) prostřednictvím létajícího hmyzu ('''7'''), např. [[kloši|klošů]] ('''8''', zde ptakotrudka - rod ''[[Ornithomyia]]''), což je typické zejména pro všenky ze skupiny Ischnocera; na hostiteli ('''9''') klade samička všenky vajíčka v podobně hnid ('''1''') připevněných na peří či chlupech.|339x339px]]
Na hostiteli se všenky drží pomocí drápků na konci chodidel a mandibulami (na rozdíl od vší, které se přidržují pouze pomocí nohou a mají je proto mohutnější). Některé druhy všenek napadajících ptáky mají úzké protáhlé tělo, které zasouvají do žlábků mezi větvemi [[Pero|pera]]. To jim umožňuje pevnější přichycení a zároveň částečný kryt a ochranu.<ref>BUSH, Sarah E., Edward SOHN a Dale H. CLAYTON. ECOMORPHOLOGY OF PARASITE ATTACHMENT: EXPERIMENTS WITH FEATHER LICE. Journal of Parasitology. 2006, č. 92. DOI: http://dx.doi.org/10.1645/GE-612R.1. Dostupné z: http://www.bioone.org/doi/abs/10.1645/GE-612R.1 </ref>
=== Hostitelská specificita ===
Všenky jsou na svého [[Hostitel|hostitele]] úzce vázány a tráví na něm většinou celý svůj život. K přenosu z jednoho hostitele na druhého může docházet příležitostně při těsném kontaktu hostitelů, protože všenky nejsou schopny mimo hostitele přežívat delší dobu.<ref name=":2" />Díky této izolaci vznikla v této skupině velká [[Morfologie (biologie)|morfologická]] [[diverzita]] a vysoká [[hostitelská specificita]]<ref name=":4" />- každý druh všenky cizopasí jen na jednom či několika blízce příbuzných druzích a k přichycení si často vybírá specifickou část těla hostitele.<ref name=":2" /> U některých druhů však byla zaznamenána také [[foréze]] na létajícím [[Hmyz|hmyzu]], například na [[Kloši|kloších]]. Tento jev byl pozorován především u Ischnocera, u Amblycera se zdá být vzácný (všenky této skupiny nejsou morfologicky uzpůsobeny k uchycení se na létajícím hmyzu). Amblycera jsou naopak obecně pohyblivější než Ischnocera a v případě [[Smrt|smrti]] hostitele mohou jeho tělo opustit a na krátkou vzdálenost se pokusit vyhledat nového jedince.<ref name=":6" />
Existuje názor, že obecná extrémní hostitelská specificita u všenek může být jen zdánlivá a dána tím, že v minulosti byly všenky popisovány jako samostatné druhy nikoliv na základě jejich vlastní odlišnosti, nýbrž na základě hostitelů, na nichž byly nalezeny. Ukazuje se totiž, že některé všenky z různých druhů hostitelů popsané jako samostatné druhy ve skutečnosti náleží ke stejnému druhu. Nicméně u mnoha druhů všenek byla vysoká hostitelská specificita skutečně potvrzena.<ref name=":6" />
| |||