Stanislav Titzl: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m pop‑music
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Stanislav Titzl''' ([[9. únor]]a [[1929]] v [[Zábřeh na Moravě|Zábřehu na Moravě]] - [[15. srpen|15. srpna]] [[1990]] v [[Praha|Praze]]) byl významný český hudební [[publicista]], [[novinář]]-[[žurnalista]], [[redaktor]], [[jazz]]ový hudebník ([[akordeon]]ista, [[klavír]]ista a [[kytara|kytarista]]) a hudební organizátor.
 
Jedná se o průkopníka české hudební publicistiky na poli [[Pop music|pop‑music]], jenž založil první pravidelný informační [[bulletin nazvaný Hudba pro radost]] vydavatelské firmy [[Supraphon]], coby vůbec první specializované hudební periodikum v oblasti [[Pop music|popmusic]] v bývalém [[Československo|Československu]], pozdější časopis [[Gramorevue]]. V roce [[1971]] převzal od [[Lubomír Dorůžka|Lubomíra Dorůžky]] a až do roku [[1984]] vedl coby [[šéfredaktor]] odborný hudební [[měsíčník]] ''[[Melodie (časopis)|Melodie]]''. Jeho jméno lze také nalézt pod mnoha doprovodnými texty na obalech mnoha [[československo|československých]] [[gramofonová deska|gramofonových desek]] firmy [[Supraphon]].
V roce 1964 stál u zrodu Mezinárodního jazzoého festivalu, který byl největším jazzovým počinem před Pražským jarem. Přispíval do měsíčníku Repertoár malé scény, napsal řadu textů k LP deskám a ve vydavatelství Panton založil spolu s šéfred.Jiřím Maláskem edici EP desek Mini Jazz Salon, kde se objevovaly soubory, pro které nebylo v edičních řadách z kapacitních důvodů místo. Byl zakládajícím členem Mezinárodní jazzové federace a také Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR. Jeho vůbec první ediční počin bylo vydávání tzv. dopisů milovníkům jazzu, který pouze ve dvou kopiích koloval mezi příznivci (jinak by šlo o nedovolenou a tedy trestnou ediční činnost). Občastník se jmenoval Bop Time a koloval v letech 1951-1952, tedy v období největších represí proti všemu ze Západu.Jedna řada "dopisů je v archívu Jazzové sekce. Titzl se velice zasloužil o publikování rozhovorů s hudebníky období před a po 2.světové válce (R.A.Dvorský, Tino Muf,Zdena Vincíková,Zdena Vincíková, Jiřina Salačová, S.E.Běhounek, Rudolf Cortéz,Emil Ludvík, Karel Vlach a desítky dalších. Ačkoliv byl v období normalizace po určitý čas šéfredaktorem Melodie (po dr.Dorůžkovi), nikdy se svými spoluredaktory Horáčkem a Čestmírem Klosem nevstoupili do Komunistické strany.
Stanislav Titzl spolupracoval i na hudebních festivalech populární hudby: Děčínská kotva, Bratislavská lyra, vydal řadu jazzových LP a také s popmusic (Soňa Salvis a Gustav Brom)
 
Spolu s [[Lubomír Dorůžka|Lubomírem Dorůžkou]] je považován za zakladatelskou osobnost moderní hudební žurnalistiky a publicistiky v oblasti populární hudby u nás.