Álvar Núñez Cabeza de Vaca: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení infoboxů |
|||
Řádek 16:
== Cesta Severní Amerikou ==
V roce [[1528]] se účastnil jako pokladník výpravy [[Pánfilo de Narváez|Pánfila de Narváeze]] k [[Florida|Floridě]]. Po ztroskotání Narvaézovi lodi u [[ústí]] řeky [[Mississippi]], kde utonul i [[Pánfilo de Narváez|Narváez]], doplul k [[texas]]kému pobřeží a pak do [[Mexiko|Mexika]]. V následujících osmi letech putoval v oblasti dnešního [[Texas]]u a severního Mexika. Získal si jako medicinman důvěru některých [[Indiánské kmeny|indiánských kmenů]], léta však byl i se svými třemi druhy v [[zajetí]] u jiných. Přes jižní a východní Texas se nakonec dostal na jih od [[Río Grande de Santiago|Rio Grande]] do [[Sonora (řeka)|Sonory]], kam došli v dubnu [[1536]]. Byli prvními [[Evropan]]y, kteří prošli rozlehlými [[prérie]]mi i [[planina]]mi a seznámili se s nesčetnými [[Indiánské kmeny|indiánskými kmeny]], včetně [[Apači|Apačů]], Coahuilteků, Tarahumarů. Přinesli i zprávu o bohatých "Sedmi městech", což se stalo příčinou výpravy [[Marcos de Niza|Marcose de Nizi]] a [[Francisco Vásquez de Coronado|Francisca Coronada]]. Cabeza de Vaca podrobně popsal své putování v knize ''"La relación que dio Álvar Núñez Cabeza de Vaca de lo acaecido en las Indias...."''
[[Soubor:Expedition Cabeza de Vaca Karte.png|thumb|left|250px|Mapa se zakreslenou cestou Cabezy po [[Severní Amerika|Severní Americe]]]].
== Cesta Jižní Amerikou ==
V roce [[1541]] byl Cabeza de Vaca jmenován [[Guvernér|místodržícím]] v [[La Plata]]. Přistál s loďstvem u ostrova ''Sta Catarina'' na [[Brazílie|brazilském]] pobřeží u 27 30´ jižní šířky a se 400 muži táhl přes jižní část [[Brazilská vysočina|Brazilské vysočiny]] po řece [[Iguaçu (řeka)|Iguaçu]], kde objevil proslulé [[vodopád]]y [[Iguaçu (vodopády)|Iguaçu]], poté se dostal k řece [[Paraná|Paraně]] a na [[vor]]ech doplul v roce [[1542]] do [[Asunción]]u. Toto tažení naprosto neznámým územím patří k největším výkonům [[conquistador]]ů, tím spíše, že Cabeza de Vaca neztratil ani jediného muže a dobře vycházel s indiánskými kmeny. V roce [[1542]] se vypravil proti proudu [[Paraguay (řeka)|Paraguaye]] pátraje po "''Stříbrných horách''", obrátil se pak k západu, aby došel přes ''Gran Chaco'' k [[Andy|Andám]], avšak v [[prales]]ní oblasti se musel pro vyčerpání obrátit. Po návratu do [[Asunción]]u v roce [[1543]] byl [[Domingo Martínez de Irala|Iralou]] zatčen a o rok později poslán do [[Španělsko|Španělska]]. Tyto události popsal v ''"Comentarios y succesosde su gobierno en El Rio de la Plata"''.
| |||