Avestánské písmo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Lukazuko (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.31 - Reference s interpunkcí (Opraveno pomocí WP:WCW)
m čeština, tabulka interpunkce, odkazy
Řádek 15:
}}
{{písmo}}
'''Avestánské písmo''' bylo s největší pravděpodobností vytvořeno během vlády [[SasánovciSásánovci|Sasánovců]] v Persii (226–651 n.l.) pro zápis [[Avestánština|avestánštiny]], v době vytvořeřenívytvoření písma se již nejednalo o živý jazyk.<ref>A. V. Williams Jackson, The Avestan Alphabet and its Transcriptions, Stuttgart 1890</ref>
 
Písmo bylo poté také užito pro zápis [[Pazand|Pāzandu]], způsob zápisu [[Střední Perština|střední perštiny]] užívaný pro ''Zend'' (vysvětlující komentáře) k [[Avesta|Avestě]]. V [[Zoroastrismus|Zoroastrismu]] se toto písmo nazývá ''din dabireh'', či ''din dabiri'', středopersky "písmo víry"{{Doplňte zdroj}}.
 
== Historie ==
Vývoj Avestského písma byl zapříčiněn potřebou přesně zaznamenat recitované spisy [[Avestánština|Avesty]]. Spisy, jež dnes tvoří kánon [[Avesta|Avesty]] vznikly srovnáním mnohých textů ve 4. století, nejspíše za vlády [[Šápúr II.|Šápúra II.]] (309–379). Je pravděpodobné, že vytvoření písma bylo ''[[ad hoc]]'' inovací při tvoření tehdejšího kritického srovnání – "SasanskéhoSásánského archetypu".<ref name="Kellens_1989_36">{{harvnb|Kellens|1989|p=36}}.</ref>
 
Tento počin "ukazuje na Mazdovské znovuoživení a na ustavení striktní ortodoxie blízce spojené s politickou mocí a byl pravděpodobně spojen s potřebou se efektivněji vyrovnávat s buddhisty, křesťany a manichejci, jejichž víry jsou založeny na svaté knize."<ref name="Kellens_1989_36" /> Ve srovnání zoroasterští klerici měli po staletí udržovaný zvyk memorizace textů, kdy bezmyšlenkovitě opakovali slova kněze-učitele dokud si nezapamatovali přesně slova, jejich formy, tempo a intonaci modliteb. To pak sami předali svým žákům a tak udržovali po mnoho generací správný způsob recitace textů. To bylo potřeba, protože kněžstvo považovalo a považuje přesnou artikulaci a přednes za základní požadavek pro účinnou modlitbu. Navíc recitace liturgie byla a je doprovázena rituálními činnostmi, které nedovolují se věnovat zároveň čtení knihy.
 
Schopnost správně podat Avestu měla přímý užitek, za dobu existence se stal avestský jazyk prakticky nesrozumitenýnesrozumitelný, což vedlo k přípravě ''Zendu'' (z av. ''zainti'' "chápání"), komentářů a překladů kánonu. Vytvoření avestské abecedy dovolilo prokládat citace skriptur s jejich vysvětleními. Přímým následkem bylo, že standardizovaná interpretace skriptur přežila dodnes. Pro akademickou sféru jsou tyto texty nesmírně zajímavé, protože někdy zachovávají části (rituálu), které by byly jinak ztraceny.
 
Zoroastriánské texty z 9–12. století naznačují, že kdysi byla sbírka ''psané'' zoroastriánské literatury mnohem širší, nicméně tyto texty – pokud kdy existovaly – byly ztraceny a tedy není známo, zda bylo toto písmo v nich užito. Otázka ''existence'' předsasánskéhopředsásánského [[parthská říše|parthského]] archetypu zaměstnávala avestánské učence po většinu 19. století a "ať už je pravda o Parthské Avestě jakákoli, důkazy v jazyce ukazují, že nemohla mít valný vliv, protože žádnou jazykovou formu ve vulgátě nelze s jistotou vysvětlit jako pocházející ze špatného přepisu a množství pochybných případů je minimální a dokonce se s časem snižuje. Ačkoliv existence Parthského archetypu není nemožná, neposkytla [by] nic avestánské filologii."<ref name="Kellens_1989_36" />
 
== Původ znaků a charakteristika ==
Řádek 33:
[[Pahlaví (písmo)|Pahlaví]], podle nějž bylo Avestské písmo vytvořeno, bylo běžně užíváno pro různé středoperské jazyky, nicméně bylo nevhodné pro reprezentaci [[liturgický jazyk|liturgického jazyka]], kde je třeba maximální přesnost záznamu.
 
Pahlaví byl zjednodušující [[abžadabdžad]] s nanejvýš 22 znaky, přičemž většinou nejednoznačných (tj. značily více, než jeden zvuk). Oproti tomu Avestánské písmo je úplná abeceda se samostatnými znaky pro vokály a dovoluje rozlišit všechny [[alofon|alofony]] fonémů jazyka. Abeceda obsahuje mnoho znaků z [[kurzívakurziva|kurzivního]] Pahlaví ({{unicode|''a'', ''i'', ''k'', ''t'', ''p'', ''b'', ''m'', ''n'', ''r'', ''s'', ''z'', ''š'', ''x<sup>v</sup>''}}), ale jiné ({{unicode|''ā'', ''γ''}}) pocházejí z žalmového Pahlaví (stejné znaky mají hodnoty {{unicode|''γ'' and ''k''}} v kurzívě).<ref name="Hoffmann_1989_49">{{harvnb|Hoffmann|1989|p=49}}.</ref> Některé znaky pro vokály, např. {{unicode|''ə''}} se zdají pocházet z [[minuskule|minuskulí]] Řecké alfabety.<ref name="Hoffmann_1989_49" /> Avestské ''o'' je ze zvláštní formy <span style="font-family:monospace;">''l''</span>, které existuje jen v aramejských heterogramech. Některé znaky (e.g. {{unicode|''ŋ&#x301;'', ''n&#x323;'', ''y&#x307;'', ''v''}}) jsou výsledkem samostatné inovace.<ref name="Hoffmann_1989_50">{{harvnb|Hoffmann|1989|p=50}}.</ref>
 
Avestské písmo stejně jako Pahlaví a Aramejské písmo je psáno zprava doleva. Vázání se neprovádí s výjimkou ligatur, které jsou "zřídkavé a zjevně pozdně doplněny",<ref name="Hoffmann_1989_49" /> (nejčastější jsou {{unicode|''sk'', ''šc'', ''št'', ''ša''}}). Fossey<ref name="Fossey_1948_49">{{harvnb|Fossey|1948|p=49}}.</ref> uvádí výčet celkem 16 ligatur, nicméně většina je tvořena pouhou interakcí s koncovými kličkami (např. ''ša'' ~ <𐬱>+<𐬀>=<𐬱𐬀>).
Není známo značení přerušení slova (mezi řádky, či stranami), ta se běžně při nedostatku místa dělí bez ohledu na morfologii.<ref name="Everson">{{harvnb|Everson|2007|p=2}}</ref> Souslednost stran může být naznačena, jako v případě Pražského manuskriptu, zapsáním prvních několika znaků následující strany na konci předchozí mimo rádkovouřádkovou osnovu.{{doplnit zdroj}}
 
Slova a části kompozit se oddělují tečkou poblíž [[řez písma|optického středu]]. Jiná interpunkční znamínka jsou ojedinělá a proto pro účely přepisu standard vyvinul v 80. letech 19. století [[Karl Friedrich Geldner]]. V jeho systému, který založil na svých nálezech, slouží trojice teček, či kroužků pro syntaktické předěly, velikost znaku určuje významnost předělu.
 
Po přechodu Íránu k islámu vyšlo písmo z užívání mimo zoroastriánskou komunitu.A proto se texty avestánštiny také vyskytují v [[arabské písmo|arabském abžaduabdžadu]],<ref>{{cite web|url=http://www.zartoshti.org/articles/Avesta%20Scriptures.htm |title=The Zarathushtrian Assembly |publisher=Zartoshti.org |date= |accessdate=2012-06-18}}</ref><ref>{{cite web|url=http://glenngouldproject.blogspot.com/2011/07/singing-gathas-in-avestan-for-irish.html |title=Singing the Gathas in Avestan |publisher=Glenngouldproject.blogspot.com |date= |accessdate=2012-06-18}}</ref> přesněji se jedná o perskou mutaci. Toto písmo nezachycuje fonologii avestánštiny dokonale.
 
== Grafémy ==
Řádek 339:
! poznámka
|-
| &#x2e31;
| ((tečka))
| < &#x2423;>
| (oddělovač slov)
|-
| &#x10b39;
| (zkratka/dtto/atd)
| někde < &#x2423;>
|-
| &#x10b3A;
Řádek 357:
| &#x10b3C;
| <.>
| (konec věty)
|-
| &#x10b3D;