Boeing C-17 Globemaster III: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Commons z Wikidat; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 33:
Globemaster III je schopný rychlého přesunu jednotek a všech druhů nákladu k hlavním operačním základnám nebo přímo k předsunutým základnám v oblasti rozmístění vojsk. Je také schopný taktické přepravy, evakuace a výsadkových misí. Jméno nese po dvou svých předchůdcích – [[Douglas C-74 Globemaster|C-74 Globemaster]] a [[Douglas C-124 Globemaster II|C-124 Globemaster II]]. Jeho vývoj spadá až do 70. let, kdy [[Letectvo Spojených států amerických|USAF]] začalo hledat náhradu za [[Lockheed C-130 Hercules|C-130 Hercules]].
== Vývoj ==
Prototyp poprvé vzlétl 15. září [[1991]] z továrního letiště v [[Long Beach]] s továrním pilotem W. Caseym a podplukovníkem [[USAF]] G. Londonem. Let byl zakončen na základně [[Edwards]], kde se zkoušela ovladatelnost letadla, vypínání a zpouštění motorů za letu a vzdušné tankování. První sériový stroj, označený továrnou P-1, poprvé vzlétl 18. května [[1992]] a na Edwards proběhly jeho zkoušky, včetně letů s nákladem. Dne 21. června 1992 vzlétl druhý produkční exemplář P-2 a na základně Edwards se pak zkoušel jeho dolet a velikost nejvyššího nákladu i zlepšená palubní elektronika. Již 7. září 1992 přilétl na Edwards letoun P-3, 30. ledna toho roku stroj P-4 přenesl 72 914 kg nákladu na vzdálenost 5 162 km bez mezipřistání i bez tankování za letu. Ještě koncem roku 1992 prototyp C-17 začal se zkouškami shozu nákladů i výsadkářů a vytahování nákladů z letadla v přízemních výškách padákem. Dne 5. února [[1993]] dostal C-17 oficiálně jméno Globemaster III. Pátý vyrobený kus poprvé vzlétl 9. prosince 1992, jako první stroj bez jakýchkoli zkušebních přístrojů. Byl určen především pro výcvik vojenských osádek a později po sedm měsíců sloužil při vyhodnocování a operačních zkouškách typu u USAF na základně Kirtland v Novém Mexiku. Šestý vyrobený stroj, P-5, vzlétl poprvé 6. března 1993 a byl předán USAF o šest dní později. Záhy přelétl do námořního leteckého výzbrojního střdiska na základně Patuxent Riverve státě Maryland, kde se zkoušely jeho elektromagnetické vlastnosti, především odolnost proti bleskům a rovněž také radarové systémy.
Vroce [[1994]] vykonal P-4 řadu předváděcích nakládání na mnoha základnách USAF, [[US Marines]] a [[US Army]], aby se jejich osádky seznámily s novým typem letounu. 28. července 1993 uskutečnil první let osmý '''C-17A'''-první stroj třetí série a zároveň druhý, určený pro operační jednotku, 17. letku 437. wingu, sídlící v Jižní Karolíně. Té byl předán v srpnu.
1. února [[1994]] poprvé vzlétl desátý sériový stroj P-10, o týden později byl předán na základnu Charleston. Tím skončila dodávka třetí série.
V roce [[2001]] zahájily provoz čtyři pronajaté C-17A u 99. perutě RAF.
== Uživatelé ==
| |||