Bříza papírovitá: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
styl |
||
Řádek 17:
'''Bříza papírovitá''' (''Betula papyrifera'') je strom až 24 m vysoký, často vícekmenný s nepravidelně vejčitou korunou. Mladá borka bílá až narůžovělá s dlouhými [[lenticela]]mi, snadno se odlupujícími v úzkých příčných pásech, starší borka naspodu kmene nepravidelně rozpukaná.
▲=== '''Popis''' ===
Na mladých větévkách je sice kůra černohnědá, ale na kmeni i na silných větvích je křídově bílá až narůžovělá, hladká, zdobená příčnými [[lenticela]]mi. Je tvořena tenkými vrstvičkami, které se papírovitě odlupují, aniž by došlo k hlubšímu poranění, které by mohlo vést k úmrtí stromu. Její bílá barva je připisována přítomnosti krystalů [[betulin]]u (voskovitá, vodu odpuzující látka), ve vrchních korových vrstvách.
Listy podstatně větší než u domácích bříz, asi 5 - 10 cm dlouhé a 3 - 5 cm široké. Na líci sytě, na rubu světle zelené. Střídavé nebo v přeslenech na zkrácených větévkách, trojboce vejčité, zašpičatělé, na bázi zaoblené nebo lehce srdčité, okraje dvakrát špičatě zubaté. Listy jsou poněkud tuhé, na rubu čepele černé žlázky, v úžlabí postranních žilek řídké chomáčky chloupků (na starších listech někdy chybějí), žilek 6 - 8 párů. Řapík 1,5 - 2,5 cm dlouhý, černě žláznatý, roztroušeně chlupatý.
Samčí jehnědy na jaře žluté, 6 - 10 cm dlouhé, plodní jehnědy široce válcovité, 2,5 - 5 cm dlouhé, převislé. Podpůrné šupiny trojklané, 5 mm dlouhé, s užším delším středním lalokem a postranními odkloněnými do stran, lem vždy širší, než semenné pouzdro.
===
Oblast rozšíření břízy papírovité se táhne rozsáhlým územím Severní Ameriky od atlantského pobřeží Kanady až k pacifickému pobřeží Aljašky, na východě podél Appalačského pohoří do New Yorku a Pennsylvánie.
===
V parcích nejčastěji pěstovaný cizí druh. Proměnlivost v původním areálu značná, řada odchylek bývá hodnocena i jako samostatné druhy. Do Evropy introdukována v roce 1750, do Čech 1865. U nás ceněnou okrasnou dřevinou, neboť je značně přizpůsobivá, snáší suché i zamokřené či živinami chudé půdy.
===
Severoameričtí indiáni užívali voděodolnou kůru břízy jako vnější potah svých kánoí. Tenká sloupnutá vrstva se dá použít i jako papír, od toho je konečně odvozeno i vědecké druhové jméno stromu, stejně jako pojmenování v řadě národních jazyků.
▲=== '''Literatura''' ===
* Květena České republiky, 2. díl., Praha Academia, 1990
* Kremer B.P., Stromy , Ikar, Praha, 1995
|