Brno-Slatina: Porovnání verzí

Přestože má Slatina [[město|městský]] charakter, má dosud stále velice dobře zachované původní [[vesnice|vesnické]] jádro, nacházející se přibližně uprostřed území městské části. Jižně od původní vesnice se rozkládá řadová rodinná zástavba vzniklá převážně v dobách [[První republika|První republiky]]. Naopak severně od vesnické zástavby se jižně od silnice v Hviezdoslavově ulici rozkládá zdejší [[panelový dům|panelové]] sídliště, na západě sousedící se skupinou činžovních domů. Severně od Hviezdoslavovy ulice se nachází přibližně kosočtvercový obytný komplex tzv. Nové čtvrti, na západě a východě sousedící s [[průmysl]]ovými areály. Při Hviezdoslavově ulici se nachází také areál zdejší [[trolejbusová doprava v Brně|trolejbusové]] a [[Městská autobusová doprava v Brně|autobusové]] vozovny. Jihem území městské části prochází od jihovýchodu k západu [[Vlárská dráha|Vlárská železniční trať]], na níž se zde nachází nádraží. Podél trati a Řípské ulice se rozkládá velká průmyslová oblast, sousedící se zdejšími [[kasárny|kasárnami]]. Na samém jihozápadě katastru Slatiny se rozkládají [[Švédské valy]]. V jejich sousedství vznikla na ploše tzv. [[Černovická terasa|Černovické terasy]] stejnojmenná průmyslová zóna, která v současnosti zasahuje i do okrajových částí katastrálních území [[Brno-Černovice|Černovice]] a [[Tuřany (místní část Brna)|Tuřany]]. První budovu ([[parcela]] 2312/27 v katastrálním území Slatina) v této průmyslové zóně postavila za velmi výhodných podmínek roku [[2001]] společnost [[Flextronics]]. Po odchodu této firmy budovu získala společnost [[Honeywell]], jež ji nadále vlastní. V sousedství této továrny postupně vznikla řada dalších továren. Některé z nich jsou rozděleny mezi Slatinu na jedné straně, a Černovice nebo Tuřany na straně druhé. Jihem území městské části prochází [[dálnice]] [[dálnice D1|D1]]. Nejsevernější část území městské části je [[archeologie|archeologicky]] významná [[Stránská skála]].

Katastrální území moderní městské částí Brno-Slatina zahrnuje vedle téměř celého původního katastru bývalé obce Slatina, části původních katastrů [[Bedřichovice (Šlapanice)|Bedřichovic]], [[Brněnské Ivanovice|Brněnských Ivanovic]], [[Brno-Černovice|Černovic]], [[Brno-Líšeň|Líšně]], [[Tuřany (místní část Brna)|Tuřan]] a [[Židenice|Židenic]].

Téměř až do konce minulého století měla Slatina dvě části - zemědělskou (zvanou Dědina - dnes Přemyslovo náměstí) a dělnickou (Budín). Už před první světovou válkou se však začala rozšiřovat výstavbou rodinných domků kolem silnice do [[Brno-Líšeň|Líšně]], k [[Tuřany (místní část Brna)|Tuřanům]] a k Brnu. Líšeňský velkostatek obhospodařoval ve Slatině vlastní rozsáhlý dvůr až do začátku dvacátých let tohoto století. Po vzniku samostatné [[Československo|Československé republiky]] v roce [[1918]] a po připojení Slatiny (se 1400 obyvateli) k Brnu v roce [[1919]], vykoupilo totiž město v rámci pozemkové reformy od majitele líšeňského velkostatku slatinský dvůr s příslušnými polnostmi a rozparcelovalo jej z části k pronájmu zdejším rolníkům, z části pro výstavbu rodinných domků. To umožnilo další rozšíření obce ve všech uvedených směrech (Tuřanka, Ráj, Nová čtvrť). Vznik továren bratrů Johanových ([[1925]]), inženýra [[Erich Roučka|Ericha Roučky]] ([[1929]]) a později [[Václav Jiránek|Václava Jiránka]] ([[1937]]) svými pracovními příležitostmi vedl k dalšímu rozvoji obce a zvýšení počtu obyvatelstva (na 3300) a s ním přibývalo i živnostníků a řemeslníků. V obci byl zřízen poštovní úřad Brno 27, zahájila činnost lékařská ordinace. V roce [[1932]] bylo zavedeno autobusové spojení s Brnem, které bylo podstatně výhodnější než dosavadní vlakové (od roku [[1886]]).

V rámci radikální druhé katastrální reformy Brna ve druhé polovině 60. let [[20. století]] byly ke Slatinskému katastru připojeny části původních katastrů [[Brno-Černovice|Černovic]] ''(Černovičky, kasárny, západní dvě třetiny areálu [[vozovna Slatina|vozovny]], [[Lidl]])'', [[Židenice|Židenic]] ''(oblast [[Stránská skála|Stránské skály]], a ulice Stránská a osada pod Stránskou skálou s přilehlými pozemky)'', [[Brno-Líšeň|Líšně]] ''(severovýchodní část Slatiny, počínaje severní stranou dnešní Rousínovské ulice, a domy v severní části Bedřichovické ulice)'' a [[Bedřichovice (Šlapanice)|Bedřichovic]] ''(malé území s novými domy při ulici Zelinkově, vymezené linií ulic Šlapanická, dále bezejmennou komunikací směřující od ní severním směrem k ulici Kellnerově, poté ulicí Kellnerovou a od jejího severního konce pak bezejmennou komunikací k východu)'', jakoby protiváha na opačném konci ležící Malé Slatinky, která patřila ke Slatině už od minulého století. Došlo též k úpravě jižní hranice, při níž Slatina získala nepatrnou část původního katastru [[Tuřany (místní část Brna)|Tuřany]] a [[Brněnské Ivanovice|Brněnských Ivanovic]], a naopak zde přibližně stejně velkou část svého původního katastru ztratila ve prospěch nově vymezeného katastru Tuřan.