Pozorování: Porovnání verzí

Přidáno 1 428 bajtů ,  před 5 lety
dopl.
m (odebrána Kategorie:Sociologie za použití HotCat)
(dopl.)
'''Pozorování''' by se dalo obecně definovat jako smyslová percepce okolního světa. Je to cílevědomé, soustavné a plánovité vnímání jevů a procesů, které směřuje k odhalení podstatnýchsouvisloctí a vztahů sledované skutečnosti. Vědecké pozorování se na rozdíl od "laického" pozorování dá definovat jako ''technika sběru informací založená na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování aspektů, fenoménů, které jsou předmětem zkoumání''<ref name="r1">Reichel, Denis. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grand Publishing, 2009</ref>. Vědecké pozorování je jedna ze všeobecně akceptovaných [[vědecká metoda|vědeckých metod]], a hraje tak důležitou roli v rámci [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] a [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] výzkumu.
 
Pozorování by mělo splňovat několik podmínek. Mělo by být přesně organizované, probíhat podle stanoveného plánu, pozorované jevy a procesy musí být přesně registrované. Závěr procesu pozorování tvoří analýza pozorovaných údajů.
 
Další podmínky musí splňovat také pozorovatel. Měl by mít zdravé smyslové orgány, schopnost přesného odhadu, schopnost koncentrace pozornosti (cca 20 minut), oproštění od negativních vlivů, schopnost přesného vnímání,, oproštění od předsudků a zaujatosti, vedení bezprostředních a přesných záznamů.
 
== Subjektivita při pozorování ==
*[[haló efekt]] - pozorovatel podléhá prvnímu dojmu
*logická chyba - pozorovatel přisuzuje vlastnost, protože to považuje za logické, např. blondýna - hloupá, nosí brýle - vzdělaný
*efekt novosti - výkony pokusných osob se zvýší vlivem nových podnětů
*[[hawthornův efekt]] - zlepšení výsledků působením aktivity vyvolané experimentální atmosférou
*[[placebo efekt]] - psychologický jev
*figura a pozadí - např. hodný člověk ve špatném prostředí může být vnímán také špatně
 
==Obecné dělení pozorování==
Nejpřehlednější dělením pozorování je jednoznačně dělení na '''pozorování přímé''' (smyslové - nejčastěji se jedná o pozorování prostřednictvím primárních zrakových a sluchových vjemů) a '''pozorování nepřímé''' (zprostředkované - např. prostřednictvím mikroskopu, dotazníku či videozáznamu).
 
Další dělení pozorování je na '''krátkodobé''' a '''dlouhodobé''', které je optimálnější.
 
Podobně jako pro jiné vědecké metody platí i pro pozorování základní rozdělení na '''[[kvalitativní výzkum|kvalitativní]]''' a '''[[kvantitativní výzkum|kvantitativní]]''' v závislosti na charakteru získávaných informací. O účelu kvalitativního či kvantitativního pozorování se doktor Miroslav Disman vyjádřil následovně:
*V rámci '''zjevného (otevřeného) pozorování''' jsou si jeho subjekty vědomy, že výzkumník není takříkajíc jedním z nich. Výzkumník tento fakt nejen nepopírá, ale pokud si to vyžaduje nejednoznačnost situace, tak na něj dokonce upozorní. Nejhmatatelnější nevýhoda takového pozorování je ''možnost výrazného zkreslení plynoucího z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace''<ref name="r1" />. Tento rozdíl mezi pozorovaným a výzkumníkům je při zúčastněném pozorování stíraný časem stráveným ve skupině. Výhodou otevřeného pozorování je klasická možnost volby mezi standardizovanou a nestandardizovaných formou jakož i možnost vést o výzkumu plnohodnotný záznam.
 
*'''Skryté pozorování''' jako takové nenarušuje přirozenost skupiny, a dovoluje tak hlubší pochopení zkoumané skutečnosti. Zároveň však pozorovateli hrozí neustále riziko prozrazení, které ''může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat jako jeho výzkum, tak výzkum vůbec''<ref name="r1" />. Se skrytým pozorováním se také silnější spojuje otázka etickosti takového výzkumu. Podobně jako zúčastnenosťzúčastněný, ze samotné podstaty skryté pozorování vylučuje použijte kvantitativního přístupu.
== Odkazy ==
=== Reference ===