Verze z 26. 2. 2014, 18:31 editovat 91.224.48.105 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 2. 2014, 18:49 editovat zrušit editaci Jan Kovář BK (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 49 168 editací m →‎Obecní pastýř: typo, čeština Přejít na další porovnání →
Řádek 18: Pastva zvířat od časného [[Jaro\|jara]] do [[Zima\|zimy]] se ve větší míře udržovala až do [[První světová válka\|první světové války]] a určitou dobu pokračovala i po založení [[Jednotné zemědělské družstvo\|zemědělských družstev]].<ref>[http://www.sanceprodraha.cz/historie-drah Historie těchonických drah]</ref> Někde mají obecního pastýře i dnes.<ref>[http://sacbela.webpark.cz/akce/ukrajina.htm Bikování po Podkarpatské Rusi]</ref> Pastýř měl zvláštní ~~postaavení~~postavení na okraji vesnické komunity. Na jedné straně by ~~lážený~~vážený, pro náboženské kontexty pastýřství ([[Betlém\|betlém]]ští pastýři, [[Ježíš Kristus]] jako Dobrý pastýř), býval však také vysmíván a obviňován ze [[sodomie]], jíž se měl dopouštět na pastvě s ovcemi a kozami. O tom svědčí např. lidová říkanka, zaznamenaná [[Jan Jeník z Bratřic\|Janem Jeníkem z Bratřic]]: "''Slouhův Michal kozu píchal, ona mečela až do večera''" Pastýři také ovládali různé [[Magie\|magické]] prostředky, jimiž chránili ovce a jiná zvířata před [[Vlk obecný\|vlky]], chorobami či před [[uřknutí]]m. Např. ve východních Čechách se věřilo, že pastýř má o vlku hovořit výhradně jako o "kmotru [[Štěpán]]ovi" a v den [[Svatý Jiří\|sv. Jiří]] mu ~~"obětovat"~~„obětovat“ nejslabší jehně ze stáda. Jinde se zvířatům přivazovaly na krk či ocas červené stužky nebo malá zrcátka, zvířata se o [[Filipojakubská noc\|Filipojakubské noci]] nechávala probíhat ohněm, ~~přecázet~~přecházet přes koště aj. Právě proto se v [[Raný novověk\|raném novověku]] mnozí pastýři stali oběťmi [[Čarodějnické procesy\|čarodějnických procesů]].▼ ~~ona mečela až do večera''"~~ ▲Pastýři také ovládali různé [[Magie\|magické]] prostředky, jimiž chránili ovce a jiná zvířata před [[Vlk obecný\|vlky]], chorobami či před [[uřknutí]]m. Např. ve východních Čechách se věřilo, že pastýř má o vlku hovořit výhradně jako o "kmotru [[Štěpán]]ovi" a v den [[Svatý Jiří\|sv. Jiří]] mu "obětovat" nejslabší jehně ze stáda. Jinde se zvířatům přivazovaly na krk či ocas červené stužky nebo malá zrcátka, zvířata se o [[Filipojakubská noc\|Filipojakubské noci]] nechávala probíhat ohněm, přecázet přes koště aj. Právě proto se v [[Raný novověk\|raném novověku]] mnozí pastýři stali oběťmi [[Čarodějnické procesy\|čarodějnických procesů]]. == Současnost ==

Pastevec: Porovnání verzí