|
[[Profesor|Prof.]] [[Architekt|arch.]] '''Václav Jeřábek''' (10. 6. 1877 v [[Chrudim]]i - 19. 8. 1939 pobýval v [[Prostějov]]ě) byl český bytový [[architekt]].
{{Podezření na copyvio/dne|viz. autorovo shrnutí editace|20140222155632}}
Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi, načež všeobecnou uměleckoprůmyslovou školu v [[Praha|Praze]] a speciální pro architekturu při rakouském museu pro umění a průmysl ve [[Vídeň|Vídni]].
'''Rokem 1900 '''se''' počíná''' jeho''' veřejná činnost výtvarnická''', kdy se zúčastnil ruchu ve směru se tvořícího moderního interiéru a uměleckého průmyslu. O tom
[[File:Foto vj.jpg|thumb|208x208px]]
svědčí již od studijní doby jeho četně uveřejňovaně návrhy''' '''a''' práce '''v''' časopisech''': „Das Interieur" a „Der Architekt" ve Vídni, „Kunst und Kunsthandwerk" v Mnichově, „Der Bau- und Kunstschlosser" v Lübecku, „Moderne Bauformen" ve Stuttgartě a „Art et Decoration" v Paříži.
Po absolvování studií odchází na Moravu, pobyl půl druhého roku u architekta Dušana Jurkoviče v Brně a podle jeho návrhů byla mj. realizována křížová cesta na [[Hostýn]], spolkový dům v Uherské Skalici a nemocnice v [[Přerov]]ě. Architekt Jeřábek působil dvacet roků jako''' profesor '''odborného kreslení na státní '''průmyslové škole '''v''' Jaroměři '''v '''Čechách.'''
Vedle povolání učitelského se '''zaměstnával '''stále '''uměleckým tvořením'''. '''Zúčastnil se''' různých''' soutěž'''í na uměleckoprůmyslové návrhy a předměty a ve většině těchto získal nějaké '''ceny '''nebo''' uznání,''' celkem asi čtrnáct, z nichž polovina soutěže''' udělena Uměleckoprůmyslovým museem''' v Praze.
Jeřábek''' vydal řadu děl,''' ministerstvem školství schválených a odbornou kritikou příznivě posouzených. Poslední jeho dílo „Novodobé předlohy nábytkové" z roku 1931 bylo ministerstvem školství a národů osvěty zařazeno jako učební pomůcka pro odborné školy pokračovací.
'''Od roku 1925 '''bydlí a pracuje v [[Prostějov]]ě. Podle jeho návrhů je provedena také mimo působiště celá řada umělecky '''řešených interiérů soukromých '''i''' veřejných'''. Navrhl rovněž vnitřní zařízení '''obřadní síně Pax '''v <u>''Prostějově''</u>'' ''a od něj také pochází i projekt prostějovského '''kolumbaria''', ale i '''urnový háj '''na '''městském hřbitově''', Člen Jednoty výtvarných umělců v Praze.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________
== '''''<u>MODERNÍ NÁBYTKOVÉ STOLAŘSTVÍ V PROSTĚJOVĚ </u>''''' ==
Nábytek našich prarodičů „Biedermayer" přišel do Evropy z Anglie asi kolem roku 1830. Po té době dováží se hotový nábytek a přichází nábytkové předlohy, první snad toho druhu, kterých upotřebují stolaři za vzory. V tom směru pracovalo se asi do roku 1840. Pak se jeví ve tvarové výrobě nábytku určitá bezradnost, která si vypomáhá tím. že kopíruje (mnohdy špatně) slohy předešlých epoch.
Ač století 19. přineslo netušený rozmach technický, přece jen v nábytkářství se nenašla forma, odpovídající duchu času.
Počátkem 20. století zvítězilo zdravé nazírání a poznalo se, že starý sloh nemůže vyjádřit ducha naší nové doby, doby moderní. Za posledních 30 let po secesi, kubismu, dekorativismu a purismu dospěli jsme tak daleko, že i v Prostějově víme, jak má soudobý nábytek vypadati. Víme, že nábytek dnešní doby musí býti především účelný, dále konstruktivně správný, dobrého tvaru a pečlivě pracovaný. Tolik bylo třeba předeslati úvodem k vlastní domácí výrobě nábytku v Prostějově.
Vývin nábytkového stolařství v Prostějově jde ruku v ruce s hospodářským rozmachem města od doby, kdy Prostějov přešel do české správy. Vezmeme-li v úvahu počet stolařských mistrů v Prostějově, seznáme, že před 30 roky bylo tu asi 10 závodů, kdežto dnes pracuje již přes 50, z nichž celá řada závodů je větších.
Moderní směr nábytkový pronikl do Prostějova intensivně hodnotnými návrhy prvního průkopníka našeho uměleckého průmyslu, prof. arch. Kotěry, při výstavbě Národního domu. Jeho následovníky byli prof. arch. Králík a v řadě soukromých bytových zařízení a arch. prof. Kepka, projektant městské radnice. Před nimi nebylo prostějovské stolařství, pokud jde o technické a tvarové řešení, na výši doby.
Pokrok ve směru technickém i výtvarném pokračuje u zdejších stolařů zdárně, zejména proto, že staří mistři uznali význam odborného školství a poskytli svým synům vzdělání na odbor. škol řídí své závody → mnozí z nich jako pomocné síly jsou účastni v závodech stolařských. Výsledky odborného školení jsou patrné → můžeme je za posledních 10 let pozorovati každoročně na výstavách bytového zařízení, pořádaných ve zdejší sokolovně. Výstavy podávají bohatý obraz o stolařské výrobě ve městech. Byly doby, kdy zámožnější vrstvy s přísnějšími požadavky opatřovaly si svá bytová zařízení od jinud.
Nyní nejenže prostějovský výrobce pracuje významné objednávky domácí podle návrhu různých architektů, nýbrž vyřizuje objednávky, určené i do vzdálených měst a velkoměst (Prahy, Brna, Mor. Ostravy, Karl. Varů, Těšína, Olomouce a jinam) a účastní se s úspěchem nábytkových výstav v Brně.
Nemalý vliv na povznesení nábytkového stolařství měla spolupráce architekta prof. Václava Jeřábka, jehož výtvarná práce vyhovuje nadprůměrným požadavkům velkoměsta. Návrhy prof. Jeřábka získávají uznání i v místech vzdálených od jeho působiště, a tak z jeho iniciativy dodává mnohdy zdejší výrobce zakázky i do jiných míst. To jsou příznaky, svědčící o vyspělosti prostějovské výroby nábytkové.
'''Vedoucí firmy''' prostějovské jsou: Antonín Zapletal, Josef Švejda, Josef Blahoušek, „Universal" a řada jiných. Současně s rozmachem nábytkového stolařství vyrostla v městech řada dílen čalounických, z nichž vedoucí místo náleží firmě Josef Hanák, která v poslední době zařídila se jako velkozávod rázu velkoměstského.
Článek '''oživuje''' několik '''vyobrazení''', která mají býti ukázkami významné produkce bytového zařízení v Prostějově.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________
<gallery>
</gallery>'''Literatura'''
| 