Kosmická sonda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázek sondy místo družice |
m typo, format |
||
Řádek 15:
V nejstarší české literatuře v 50. a 60. létech 20. stol. byly kosmické sondy pod vlivem ruských sdělovacích prostředků a technické literatury nazývány ''meziplanetární automatické stanice''; tento termín se dnes již v české odborné literatuře nepoužívá.
Většinu [[Spojené státy americké|amerických]] kosmických sond provozovala [[Laboratoř proudového pohonu (JPL)]] (která sama některé z nich i navrhla a
V bývalém [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] většinu [[měsíční sonda|měsíčních sond]] a prvních [[planetární sonda|planetárních sond]] vyvinula, postavila a provozovala konstrukční kancelář [[OKB-1]] (nyní firma [[RKK Eněrgija]]) hlavního konstruktéra [[balistická raketa|balistických raket]] a kosmické techniky [[Sergej Koroljov|S. P. Koroljova]]. Stavbu a částečně i provoz pozdějších planetárních sond (od roku 1965) zajišťovalo [[Vědecko-výrobní sdružení S. A. Lavočkina]], resp. výzkumná část tohoto koncernu, [[Vědecko-výzkumné středisko G. N. Babakina]]. Později koordinaci vědecké náplně misí kosmických sond a řízení jejich letu přebíral stále více [[Ústav kosmických výzkumů RAN|Ústav kosmických výzkumů (IKI) AN SSSR]].
Řádek 21:
== Čas ==
U misí, jejichž sondy se dostanou do velké vzdálenosti od [[Slunce]] se mohou udávat dva časy událostí. Jelikož šíření signálů je omezena [[rychlost světla|rychlostí světla]] může se čas události sondy lišit od času příjmu signálu na Zemi až o desítky minut. Označují se anglickými zkratkami SCET (z ''Spacecraft Event Time'', čas události sondy) a ERT (z ''Earth Receive Time'', čas příjmu na Zemi).
== Podívejte se také na ==
* [[Historie průzkumu vesmíru]]
[[Kategorie:Kosmické sondy]]
| |||