Učení: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 7 lety
m
m (bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB)
m (→‎Typy učení: fixlink)
Učení jako '''[[Jednání|činnost]]''' lze rozlišit na:
* spontánní získávání vlastních zkušeností, učení se;
* neformální předávání [[zvyklostzvykl]]íostí, [[dovednost]]í a hodnot v [[Rodina|rodině]] a ve společnosti;
* formalizované učení a vzdělávání v [[Instituce|institucích]] ([[učitel]], [[škola]]).
 
Samovolné učení (se) jako nabývání zkušeností se vyskytuje i u mnoha [[Živočichové|živočichů]], u některých i učení jako předávání [[zvyklostzvyk]]ílostí a zkušeností. Teprve v diferencovanějších a složitějších společnostech nestačí předávání v rodině a vzniká potřeba [[učitel]]e. Už ve [[starověk]]u vznikaly školy, ale teprve ve městech pozdního [[středověk]]u vznikla potřeba, aby soustavným vzděláváním prošli pokud možno všichni. Povinné a soustavné školní vzdělávání zavedly absolutistické vlády v průběhu [[novověk]]u.
 
Proces učení jako cílevědomého předávání neobyčejně usnadnil a urychlil šíření kulturních a společenských zkušeností včetně novinek. Jednotlivci šetří čas a energii, které by jinak musel vložit do vlastních pokusů, a šetří mu tak i množství nebezpečných omylů. Na druhé straně zajišťuje alespoň minimální shodu uvnitř společnosti (jazyk, pravidla chování, základní představy o sobě a o světě) a umožňuje tak komunikaci i spolupráci. Díky učení jako soustavnému předávání se velmi urychlil také kulturní a společenský vývoj moderních společností, včetně věd a technologií.<ref>Richerson - Boyd, ''Not by genes alone''.</ref>