'''Stanné právo''' je mimořádné opatření [[stát]]ní moci v oblasti [[trestní právo|trestního práva]], kdy se ve výjimečných případech ([[válka]], občanské [[nepokoje]], [[živelní pohroma]]) omezí některá [[občanská práva]] s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají. Tohoto odstrašujícího účinku se dosahuje urychleným a zjednodušeným procesem trestního řízení a výrazně zpřísněnými tresty, zpravidla [[trest smrti|trestem smrti]].
V [[Česko|Česku]] bylo stanné právo vyhlášeno např. 14. srpna 1917 v Plzni (zrušeno za 14 dnů); či po příchodu [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] do [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] od 28. září 1941 do 20. ledna 1942.<ref>[http://www.fronta.cz/dotaz/prvni-stanne-pravo-v-protektoratu První stanné právo v protektorátu]</ref> Znovua bylo stanné právo vyhlášenoznovu po [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydrichaněj]] ve dnech [[27. květen|27. května]] – [[3. červenec|3. července]] [[1942]]. Na osm hodin také platilo stanné právo v Praze v noci [[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|23./24. srpna 1968]].<ref>[http://m.rozhlas.cz/historie/1968/_zprava/481530 Okupace den za dnem, hodinu po hodině], ''Téma: Historie » Události roku 1968''. [[Český rozhlas]], 5. 8. 2008</ref> Institut stanného práva byl v Česku definitivně zrušen zákonem č. 178/1990 Sb., kterým byla vypuštěna příslušná část (§ 307–314) [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestního řádu]] (zákona č. 141/1961 Sb.), podle které mj. muselo být celé řízení skončeno nejpozději do 72 hodin od té doby, kdy byl obžalovaný postaven před soud, proti rozsudku nebylo odvolání přípustné a trest smrti měl být vykonán od tří do dvanácti hodin po jeho vyhlášení.
