Osmanské interregnum: Porovnání verzí

Přidáno 107 bajtů ,  před 8 lety
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Toto bezvládí začalo v roce [[1402]] porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka s mongolskými kořeny [[Tamerlán|Tamerlána]] v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel v zajetí za záhadných okolností v roce [[1403]]. Nástupcem Bajezida se měl stát jeho syn Mehmed. Potvrdil ho Tamerlán, který po totálním zpustošení [[Malá Asie|Malé Asie]] zaměřil své dobyvačné plány zpět na Dálný východ a v roce [[1405]] zemřel. Čtyři Mehmedovi bratři Sulejman, Isa, Mustafa a Musa odmítli uznat Mehmeda jako sultána a obsadili některá území Osmanské říše. Nejstarší bratr Sulejman obsadil evropské državy v [[Thrákie|Thrákii]] (nezničené Tamerlánem), Isa s podporou Sulejmana zabral město [[Bursa]] a okolí, samotný Mehmed se usadil ve městě [[Amasya]].
 
Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavírali mezi bratry rozdílné koalice. Isa byl zavražděn nejspíš Mehmedovými agenty v roce [[1406]]. Vojensky vítězil spíše ale Sulejman, který začal z [[Thrákie]] okupovat i západní část Malé Asie. Posléze však Musa s pomocí Mehmedových vojsk napadnul brutálním úderem Sulejmana v Evropě a nakonec byl Sulejman v roce [[1411]] poražen a zabit.
 
Křesťané v Evropě však nebyli schopni této situace využít pro svůj prospěch zejména kvůli slabosti upadající [[Byzantská říše|Byzantské říše]] a také vzhledem k tehdejším vzájemným rozbrojům a neshodám, které se projevovaly například papežským [[Papežské schizma|schizmatem]].
 
Musa vojensky ovládnul [[Thrákie|Thrákii]], i on se však poté odmítl podřídit Mehmedovi. Teprve v roce [[1413]] porazil v Bulharsku Mehmed Musu s pomocí srbského despoty [[Stefan Lazarević|Stefana Lazareviče]] a mohl se stát nezpochybnitelným sultánem [[Mehmed I.|Mehmedem I.]]
 
== Zdroj ==
Neregistrovaný uživatel