|
[[FileSoubor:Josef Pecirka 1870 Maixner.jpg|thumb|Josef Pečírka (kreslil [[Karel Maixner]])]]
'''Josef Pečírka''' ([[11. říjen|11. října]] [[1818]], [[Jindice]] u [[Uhlířské Janovice|Uhlířských Janovic]] – [[27. červen|27. června]] [[1870]], [[Praha]]) byl český [[lékař]], [[učitel|pedagog]], [[spisovatel]] a [[překladatel]]. Vystudoval medicinu, lékařské praxi se ale nevěnoval. Roku [[1843]] přispíval do [[Josef Kajetán Tyl|Tylova]] časopisu ''[[Květy (časopis)|Květy]]''. Během [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluce 1848]] byl členem studentské legie a deputace do [[Vídeň|Vídně]]. V roce [[1850]] podnikl cestu do [[Stockholm]]u, kde zkoumal české rukopisy; objevil zde např. [[Život svaté Kateřiny|Legendu o sv. Kateřině]]. V 50. letech působil jako učitel na gymnáziích v Praze a [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. Napsal a přeložil přes sto literárních prací, zejména učebnic, knih pro mládež a popularizačních spisů pro širokou veřejnost. Založil ''Pečírkův národní kalendář'', v jehož vydávání později pokračovala vdova [[Marianna Pečírková]].
== Život ==
Narodil se 11. října [[1818]] v [[Jindice|Jindicích]] u [[Uhlířské Janovice|Uhlířských Janovic]], kde jeho otec působil jako zahradník na zdejším panství. Matka pocházela z Uhlířských Janovic, kam se rodina později přestěhovala a kde prožil dětství.<ref name="Kvety18700907">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Josef Pečírka | periodikum = Květy | odkaz na periodikum = Květy (časopis) | ročník = 5 | číslo = 36 | datum = 1870-09-07 | strany = 286 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5396661 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> Studoval na staroměstském gymnáziu v Praze. V r. 1848 promoval na lékařské fakultě.<ref name="NarL18700628">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Josef Pečírka a Václav Č. Bendl | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 10 | číslo = 172 | datum = 1870-06-28 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7142265 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> Již během studií se seznámil s řadou osobností vědy a kultury (např. [[František Palacký]], [[Kašpar Šternberk]], [[Pavel Josef Šafařík]] a [[Václav Hanka]], pro které přepisoval české a latinské rukopisy).<ref name="Kvety18700907" /> [[Josef Kajetán Tyl]] ho podnítil k prvním literárním pracím, které uveřejnil r. 1843 v jeho ''[[Květy (časopis)|Květech]]''. V [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučním roce 1848]] se stal centurionem (setníkem)<ref group="p">Viz např. {{Citace sborníku | příjmení = Pražák | jméno = Josef Miroslav | autor = | titul = Centurio | příjmení sestavitele = Otto | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Otto | sborník = Ottův slovník naučný | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok vydání = 1892 | svazek = 5 | url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni22ottogoog#page/n313/mode/2up | strany = 301}}</ref> Akademické studentské legie, členem výboru [[Slovanská lípa|Slovanské lípy]], účastníkem deputace do Vídně a poslancem českého sněmu (který se nakonec nesešel).<ref name="NarL18700628" />
Ač lékař, tuto praxi neprovozoval, ale působil jako gymnazijní učitel — nejprve v Praze (1849-53), pak v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] (do r. 1856, propuštěn z politických důvodů). R.Roku 1850 byl zvolen mimořádným členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]] a z jejího pověření podnikl cestu do Skandinávie. Během ní objevil ve [[Stockholm]]u rukopis [[Život svaté Kateřiny|Legendy o sv. Kateřině]] ze 13. století, který za přispění [[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]] r. 1860 vydal.<ref name="NarL18700628" /> O cestě samotné podal obšírnou zprávu pro ''[[Časopis Národního muzea|Časopis českého Museum]]''.<ref name="Kvety18700907" /><ref name="CNM1851" group="p">{{Citace periodika | příjmení = Pečírka | jméno = Josef | autor = | odkaz na autora = |titul = Zpráva o rukopisech českých v královské bibliotéce v Stokholmě se nacházejících | periodikum = Časopis českého Museum | odkaz na periodikum = Časopis Národního muzea | ročník = 25 | číslo = 1 | datum = 1851 | strany = 76 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/30079360 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref>
V letech 1851-52 rovněž redigoval ''Týdeník hospodářský''. Po návratu z Jindřichova Hradce do Prahy 1856 – 1858 si doplňoval lékařské vzdělání a z těchto studií vznikl oblíbený spis ''Domácí lékař''.<ref name="NarL18700628" /> Od r. 1856 se převážně zabýval literární činností a jen zřídka prováděl lékařskou nebo i zvěrolékařskou praxi.
== Příbuzenstvo ==
* Manželka [[Marianna Pečírková]] (1838-19041838–1904), provdaná v šestnácti letech, pokračovala po roce 1870 ve vydávání ''Pečírkova Národního kalendáře'', nejprve za redakce [[Václav Štulc|Václava Štulce]], později samostatně.<ref name="NarL19040725">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Úmrtí | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 44 | číslo = 204 | datum = 1904-07-25 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8988922 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref>
* Syn [[Ferdinand Pečírka]] (1859-19221859–1922) byl lékař, profesor [[dermatologie]] a [[venerologie]] na [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]]. Založil a řadu let vedl český spolek pro komorní hudbu.<ref name="NarL19220118">{{Citace periodika | příjmení = Pečírka | jméno = Jaromír | autor = | odkaz na autora = |titul = Univ. prof. dr. Ferdinand Pečírka † | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 62 | číslo = 18 | datum = 1922-01-18 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9388222 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> Jeho syn [[Jaromír Pečírka (kunsthistorik)|Jaromír Pečírka mladší]] (1891-19661891–1966) byl [[dějiny umění|historikem umění]].<ref>PRIMUSOVÁ, Adriana. Jaromír Pečírka (1891-1966), historik umění. Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2003 ([http://www2.udu.cas.cz/archiv/pecirka%20zivot.html udu.cas.cz])</ref>
* Syn [[Jaromír Pečírka (lékař)|Jaromír Pečírka]] (1864-19331864–1933) byl vojenský lékař<ref name="NarL19040725p">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Marianna Pečírková | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 44 | číslo = 204 | datum = 1904-07-25 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8989056 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> v rakousko-uherské i československé armádě, nakonec v hodnosti generála. Věnoval se rovněž [[lyžování]], [[alpinismus|alpinismu]] a [[entomologie|entomologii]].<ref name="NarL19330316">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Generál MUDr. Jaromír Pečírka | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 73 | číslo = 53 | datum = 1933-03-16 | strany = 6 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6154147 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> Jeho syn [[Ivan Pečírka]] (1895-19311895–1931) byl rovněž lékař. Pracoval jako první asistent [[chirurgie|chirurgické]] kliniky, ve volném čase se věnoval [[lyžování]] a [[horolezectví]].<ref name="NarPol19310529">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Ivan Pečírka mrtev | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 49 | číslo = 147 | datum = 1931-05-29 | strany = 10 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17859393 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref><ref name="NarL19310610">{{Citace periodika | příjmení = Rejsek | jméno = Josef | autor = | odkaz na autora = |titul = Ivanovo srdce | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 79 | číslo = 151 | datum = 1931-06-10 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6154147 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref>
* Zeť [[Otakar Hejnic]] (1851-19251851–1925), manžel dcery Čeňky,<ref name="NarL19040725p" /> byl středoškolský profesor v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] a regionální archivář.<ref name="NarL19250917">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Úmrtím prof. Otakara Hejnice… | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 65 | číslo = 255 | datum = 1933-03-16 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9174108 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref>
== Poznámky ==
== Reference ==
{{Wikizdroje|Autor:Josef Pečírka}} ▼{{NK ČR|jk01092263}}
<references />
== Externí odkazy ==
▲* {{Wikizdroje| Autor:autor=Josef Pečírka}}
{{DEFAULTSORT:Pečírka, Josef}}
[[Kategorie:Úmrtí 1870]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]]
[[Kategorie:Překladatelé z němčiny]]
[[Kategorie:Překladatelé do češtiny]]
| 