Znásilnění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Skupinové znásilnění: typo |
|||
Řádek 116:
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika| url = http://usti.idnes.cz/jeden-z-nasilniku-kteri-zbili-chlapce-v-krupce-na-teplicku-jde-pred-soud-13h-/usti-zpravy.asp?c=A101021_1470070_liberec-zpravy_alh | titul = Jeden z násilníků, kteří zbili chlapce v Krupce na Teplicku, jde před soud| datum vydání = 2010-10-21 | datum přístupu = 2010-11-11 | jazyk = cs | periodikum = iDNES.cz}}</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/africti-studenti-jihlavske-vysoke-skoly-si-vyslechli-trest-za-znasilneni-1tq-/krimi.aspx?c=A111108_202443_jihlava-zpravy_brm Afričtí studenti jihlavské vysoké školy si vyslechli trest za znásilnění]</ref>
Francouzská, původem alžírská autorka [[Samira Bellil]] vylíčila ve své autobiografii ''Dans l'enfer des tournantes'' násilí, které ona a jiné mladé ženy zakoušely v převážně muslimském přistěhovaleckém předměstí [[Paříž]]e. V pubertě byla opakovaně skupinově znásilněna [[gang]]y (slangově ''la tournante'') vedenými lidmi, které znala. Policii ze strachu z odvety nic nenahlásila. V důsledku ji opustila její rodina i
Britská televize [[Channel 4]] sledovala při přípravě jedné reportáže 29 případů skupinových znásilnění, ke kterým došlo v Londýně mezi lednem 2006 a březnem 2009. Z 92 pachatelů, kteří v nich byli odsouzeni, bylo 66 černých nebo smíšeného původu, 13 bílých, ostatní jiné etnicity (ze zemí jako Afghánistán, Irák a Libye).<ref>{{Citace elektronického periodika
| |||