|
Samostatnou územní jednotkou, která z některých hledisek je postavena na roveň těmto krajům, je podle téhož zákona území hlavního města [[Praha|Prahy]].
Takže se vrátíme ke kravinám. :)
== Samosprávné kraje ==
[[Soubor:Nerealizovaná varianta krajů ČR.PNG|thumb|370px|Kraje nerealizované varianty krajského zřízení:<br>{{Sloupce|3|
{{Legenda|yellow|Pražský}}
{{Legenda|red|Středočeský}}
{{Legenda|lime|Jihočeský}}
{{Legenda|green|Západočeský}}
{{Legenda|brown|Severočeský}}
{{Legenda|orange|Východočeský}}
{{Legenda|navy|Jihomoravský}}
{{Legenda|blue|Středomoravský}}
{{Legenda|purple|Moravskoslezský}}
}}]]
Po roce 1989 probíhaly dlouhé diskuse o nutnosti a formě [[Územní samospráva|územní samosprávy]]. Česká ústava z roku 1992 umožňovala i variantu návratu k [[země (územní jednotka)|zemskému zřízení]], užívané v Rakousku-Uhersku do roku 1918 a v Československu v letech 1927–1948. Tímto směrem chtěli jít především [[moravské hnutí|moravističtí]] politici, např. ještě v roce 1995 předložili poslanci Jiří Drápela a Jaroslav Sýkora (oba [[Českomoravská unie středu]]) návrh ústavního zákona na vytvoření pěti zemí (pražské, východočeské, západočeské, moravské a slezské),<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t191500.htm PČR, PS 1993–1996, tisk 1915/0]</ref> který měl vyvážit samosprávné požadavky [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]] s obavou politiků z česko-moravského [[dualismus|dualismu]], a tím i opakování zkušenosti z rozdělení dualistické československé federace v roce [[1992]], stejně jako eliminovat možnost vytvoření euroregionů.
Nic nečíst a poslat učitele pryč :*
Nakonec ale po lobbování různých regionálních zájmových skupin<ref>http://brnensky.denik.cz/z-regionu/krajske-usporadani-vadi-i-po-ctrnacti-letech-20140102.html</ref> zvítězil názor, že bude zavedeno krajské zřízení s omezenými pravomocemi. Variant územního členění státu bylo více, základní však byly tyto dvě:
# První varianta počítala s 9 většími kraji, které víceméně odpovídaly krajům po roce 1960, nově by byl zřízen jen [[Středomoravský kraj]]. Důvodem bylo vytvoření stavu, kdy by byly prakticky všechny kraje územně a především počtem svých obyvatel srovnatelné. Návrh takového ústavního zákona podala skupina poslanců v čele s Josefem Ježkem ([[Občanská demokratická aliance|ODA]]) v roce 1995,<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t191200.htm PČR, PS 1993–1996, tisk 1912/0]</ref> ten byl ale tehdy zamítnut.
# Druhá byla varianta se 14 drahými,<ref>http://brnensky.denik.cz/z-regionu/krajske-usporadani-vadi-i-po-ctrnacti-letech-20140102.html</ref> menšími a navzájem rozdílnými kraji, v podstatě kopírujícími kraje z let 1949–1960, která se také nakonec prosadila.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0842_00.htm Zásady ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků], [http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t1768_00.htm Pracovní návrh stálé komise Poslanecké sněmovny], [http://www.psp.cz/eknih/1993ps/vybory/upv/usneseni/uu0345.htm Usnesení právního výboru Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků], [http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t191200.htm Poslanecký návrh na vydání ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků v roce 1995], [http://www.psp.cz/eknih/1996ps/tisky/t020100.htm Poslanecký návrh na vydání ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků v roce 1997]</ref>
=== Kraje v současnosti ===
Vyšší územní samosprávné celky (zpočátku se užívala zkratka VÚSC) předpokládá článek 99 a následující [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]]. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., [[Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků|o vytvoření vyšších územních samosprávných celků]] a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.). Novelizuje Ústavu (čl. 99) a nazývá VÚSC kraji. Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948–1960, zřízené zákonem č. 280/1948 Sb. Jsou zároveň [[CZ-NUTS|české NUTS 3]]. Novelizujícími ústavními zákony č. 176/2001 Sb. a č. 135/2011 Sb. byly mimo jiné některé kraje přejmenovány.
Kraje definitivně vznikly [[1. leden|1. ledna]] [[2000]], [[samospráva|samosprávné]] kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne [[12. listopad]]u [[2000]], kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených [[Zastupitelstvo kraje|zastupitelstev]]. Zákon o krajích byl od doby svého přijetí novelizován už více než dvaceti zákony. [[Volby]] do krajských zastupitelstev se pak konají podle zákona č. 130/2000 Sb.
Dvakrát byly některé z krajů přejmenovány: poprvé byl k 31. květnu 2001 (dnem vyhlášení) novelizačním ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. přejmenován Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na kraj Vysočina, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, podruhé pak ústavním zákonem 135/2011 Sb. k 1. srpnu 2011 kraj Vysočina na Kraj Vysočina.
Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a 3 obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje.
Další změnu hranic krajů chystá ministerstvo obrany a vláda v souvislosti s redukcí vojenských újezdů. Převedení části historického území obce [[Valeč (okres Karlovy Vary)|Valeč]], nyní ležícího ve [[vojenský újezd Hradiště|vojenském újezdu Hradiště]], do Ústeckého kraje se však setkalo v dubnu 2012 se zásadním nesouhlasem této obce.<ref>[http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/kraj-strezi-hranice-neda-je-20120413.html Kraj střeží hranice. Nedá je], Karlovarský deník, 13. 4. 2012</ref> V srpnu 2012 byl zveřejněn záměr převést, v souladu s výsledky ankety uspořádané mezi místními obyvateli, z Karlovarského kraje na Ústecký území o 7 hektarech se 3 osadami ([[Bukovina (vojenský újezd Hradiště)|Bukovina]], [[Střelnice (vojenský újezd Hradiště)|Střelnice]] a [[Ořkov]]) a 20 obyvateli, které má spádově blíž k [[Podbořany|Podbořanům]]. Karlovarský kraj po počátečním nesouhlasu nakonec vyjádřil souhlas.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/192238-ustecky-kraj-se-zrejme-zvetsi-na-ukor-karlovarskeho/ Ústecký kraj se zřejmě zvětší na úkor Karlovarského], ČT24, 15. 8. 2012</ref>
Na hlavní město [[Praha|Prahu]] se ale zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., [[Zákon o hlavním městě Praze|o hlavním městě Praze]]. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému.
Osm krajských ředitelství [[Policie České republiky|policie]] se dne 1. 1. 2010 změnilo na 14, která odpovídají územně správnímu členění České republiky.<ref>Jmenování krajských ředitelů policie, URL: http://www.policie.cz/clanek/jmenovani-krajskych-reditelu-policie.aspx</ref> Pouze organizace [[Krajský soud|krajských soudů]] a krajských [[Státní zastupitelství|státních zastupitelství]] tak stále odpovídá dřívějšímu stavu, v nově ustavených krajských městech (vyjma [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a v případě státního zastupitelství i [[Pardubice|Pardubic]]) jsou ale jejich pobočky.
14 krajů je uvedeno v číslovaném pořadí podle zákona, za pomlčkou je uvedeno sídlo kraje (tzv. krajské město).
{|
|
# [[Praha|Hlavní město Praha]]<br />[[Soubor:2004 Praha.png|120px]]<br />
# [[Středočeský kraj]] – [[Praha]]<br />[[Soubor:2004 Stredocesky kraj.PNG|120px]]<br />
# [[Jihočeský kraj]] (do 30. 5. 2001 Budějovický kraj) – [[České Budějovice]]<br />[[Soubor:2004 Jihocesky kraj.PNG|120px]]<br />
# [[Plzeňský kraj]] – [[Plzeň]]<br />[[Soubor:2004 Plzensky kraj.png|120px]]<br />
# [[Karlovarský kraj]] – [[Karlovy Vary]]<br />[[Soubor:2004 Karlovarsky kraj.PNG|120px]]<br />
# [[Ústecký kraj]] – [[Ústí nad Labem]]<br />[[Soubor:2004 Ustecky kraj.PNG|120px]]<br />
# [[Liberecký kraj]] – [[Liberec]]<br />[[Soubor:2004 Liberecky kraj.PNG|120px]]<br />
|
:8. [[Královéhradecký kraj]] – [[Hradec Králové]]<br />[[Soubor:2004 Kralovehradecky kraj.PNG|120px]]<br />
:9. [[Pardubický kraj]] – [[Pardubice]]<br />[[Soubor:2004 Pardubicky kraj.PNG|120px]]<br />
:10. [[Kraj Vysočina]] (do 30. 5. 2001 Jihlavský kraj, poté do 1. 8. 2011 jen Vysočina) – [[Jihlava]]<br />[[Soubor:2004 Kraj Vysocina.PNG|120px]]<br />
:11. [[Jihomoravský kraj]] (do 30. 5. 2001 Brněnský kraj) – [[Brno]]<br />[[Soubor:2004 Jihomoravsky kraj.PNG|120px]]<br />
:12. [[Olomoucký kraj]] – [[Olomouc]]<br />[[Soubor:2004 Olomoucky kraj.PNG|120px]]<br />
:13. [[Moravskoslezský kraj]] (do 30. 5. 2001 Ostravský kraj) – [[Ostrava]]<br />[[Soubor:2004 Moravskoslezsky kraj.PNG|120px]]<br />
:14. [[Zlínský kraj]] – [[Zlín]]<br />[[Soubor:2004 Zlinsky kraj.PNG|120px]]<br />
|}
=== Symboly krajů ===
{{Podrobně|Symboly krajů České republiky}}
[[Soubor:CoA CZ regions.png|thumb|Přehled krajů České republiky a jejich znaky]]
<gallery>
Soubor:Praha CoA CZ.svg|[[Hlavní město Praha]]
Soubor:Central Bohemian Region CoA CZ.svg| [[Středočeský kraj]]
Soubor:South Bohemian Region CoA CZ.svg| [[Jihočeský kraj]]
Soubor:Plzen Region CoA CZ.svg| [[Plzeňský kraj]]
Soubor:Karlovy Vary Region CoA CZ.svg| [[Karlovarský kraj]]
Soubor:Usti nad Labem Region CoA CZ.svg| [[Ústecký kraj]]
Soubor:Liberec Region CoA CZ.svg| [[Liberecký kraj]]
Soubor:Hradec Kralove Region CoA CZ.svg| [[Královéhradecký kraj]]
Soubor:Pardubice Region CoA CZ.svg| [[Pardubický kraj]]
Soubor:CZE Kraj Wysoczyzna COA.svg| [[kraj Vysočina]]
Soubor:South Moravian Region CoA CZ.svg| [[Jihomoravský kraj]]
Soubor:Olomouc Region CoA CZ.svg| [[Olomoucký kraj]]
Soubor:Moravian-Silesian Region CoA CZ.svg| [[Moravskoslezský kraj]]
Soubor:Zlin Region CoA CZ.svg| [[Zlínský kraj]]
</gallery>
=== Skladebnost krajů ===
Samosprávné kraje jsou menší než územní kraje, avšak některé ze samosprávných krajů zasahují do dvou územních krajů.
* [[Středočeský kraj]] a [[Praha]] jsou v obou členěních totožné.
* Samosprávný [[Jihočeský kraj]] celý spadá do územního [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeského kraje]].
* [[Západočeský kraj]] je rozdělen na dva celé samosprávné kraje ([[Plzeňský kraj]] a [[Karlovarský kraj]]).
* [[Ústecký kraj]] celý spadá do [[Severočeský kraj|Severočeského kraje]]
* [[Královéhradecký kraj]] a [[Pardubický kraj]] celé spadají do [[Východočeský kraj|Východočeského kraje]]
* [[Jihomoravský kraj]] celý spadá do územního [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravského kraje]]
* [[Moravskoslezský kraj]] celý spadá do [[Severomoravský kraj|Severomoravského kraje]]
[[Skladebnost územního členění]] narušují:
* [[okres Semily]], který patří k [[Východočeský kraj|Východočeskému kraji]], ale samosprávně byl sdružen do [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]] se třemi okresy [[Severočeský kraj|Severočeského kraje]],
* [[Kraj Vysočina]], který je složen ze tří okresů [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravského kraje]] ([[okres Jihlava]], [[okres Žďár nad Sázavou]] a [[okres Třebíč]]), [[okres Havlíčkův Brod|okresu Havlíčkův Brod]] z [[Východočeský kraj|Východočeského kraje]] a [[okres Pelhřimov|okresu Pelhřimov]] z [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]],
* [[okres Vsetín]], který patří k [[Severomoravský kraj|Severomoravskému kraji]], ale samosprávně byl sdružen do [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]] se dvěma okresy územního [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravského kraje]],
* [[okres Prostějov]], který patří k [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravskému kraji]], ale samosprávně byl sdružen do [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]] se čtyřmi okresy [[Severomoravský kraj|Severomoravského kraje]].
=== Návrhy změn ===
Po podzimních [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012|krajských]] a doplňovacích [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012|senátních volbách 2012]] se ozývaly i hlasy volající po možném [[Budoucnost|budoucím]] snížení počtu krajů.<ref>http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Strany-Je-nutne-debatovat-o-poctu-a-racionalizaci-krajskeho-zrizeni-249918 Strany: Je nutné debatovat o počtu a racionalizaci krajského zřízení</ref><ref>http://www.novinky.cz/domaci/281495-pocet-kraju-by-se-mohl-v-budoucnu-snizit.html Počet krajů by se mohl v budoucnu snížit</ref><ref>http://www.denik.cz/z_domova/mene-kraju-v-cesku-v-budoucnu-mozna-ano-20121014.html Méně krajů v Česku? V budoucnu možná ano</ref> Jinou možností je úplné zrušení krajů, jak naznačil v rozhovoru pro Dvacet minut [[Radiožurnál]]u [[Martin Půta]]. ''„Když se podívám do [[Sasko|Saska]], tak to je velké jako polovina České republiky a žádný mezistupeň jako kraje tam neexistuje. Čeká nás debata, kolik samostatných stupňů ČR potřebuje. Náklady na výkon samosprávy jsou poměrně vysoké,“'' míní [[15. říjen|15. října]] [[2012]] kandidát na hejtmana Libereckého kraje.<ref>http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Koalice-s-Korytarem-a-ODS-je-na-Liberecku-stale-otevrena-veri-sef-Starostu-250044 Koalice s Korytářem a ODS je na Liberecku stále otevřená, věří šéf Starostů</ref><ref>http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2743645 čas 16:40, Dvacet minut Radiožurnálu - Rozhovor s lídrem [[Starostové pro Liberecký kraj|Starostů na Liberecku]] Martinem Půtou</ref>. Místopředseda strany [[Moravané (strana)|Moravané]], [[Magistr|Mgr.]] [[Ondřej Hýsek]], [[Ph.D.]], kritizoval dne [[4. leden|4. ledna]] [[2014]] kraje jako nefunkční a drahé<ref>http://www.ceskatelevize.cz/porady/10116287760-politicke-spektrum/ - čas 15:54</ref>
== Související články ==
| 