Otevřít hlavní menu

Změny

Pro katolickou a pravoslavnou teologii má nepřerušenost apoštolské posloupnosti velký význam kvůli [[Ježíš Kristus|Kristovu]] zaslíbení, že církev „brány pekel nepřemohou“ ([[Bible]], [[Matoušovo evangelium]] 16,18) spolu s dalším příslibem, že bude s apoštoly až do konce věků. Pokud by apoštolská posloupnost byla přerušena, pak by to podle nich znamenalo, že [[Ježíš Kristus|Ježíš]] tento svůj slib nedodržel. Katolická církev i pravoslaví věří, že víra každé z nich je v souladu s vírou apoštolů (viz výše Irenej z Lyonu).
 
Katolíci uznávají platnost apoštolské posloupnosti pravoslavných a východních monofyzitských církví, východní církve však naopak platnost apoštolské posloupnosti u katolíků neuznávají. Papež [[Lev XIII.]] prohlásil ve své [[papežská bula|bule]] ''Apostolicae curae'', že [[římskokatolická církev]] věří, že svěcení u anglikánů nejsoujsou platnásporná, protože v obřadu svěcení došlo ke změně v době anglického krále [[Eduard VI.|Eduarda VI.]]
 
Krom zachování historického předání posloupnosti východní monofyzitské církve a pravoslavné církve ještě vyžadují, aby nositel církevního úřadu zachoval pravoslavnou víru, tj. v jejich chápání víru apoštolů. [[Arménská apoštolská církev]], jedna z východních monofyzitských církví, uznává katolická biskupská svěcení bez tohoto vymezení (a naopak katolická církev uznává biskupská svěcení této církve).
Anonymní uživatel