Virginie: Porovnání verzí

V roce [[1584]] zorganizoval [[Walter Raleigh]] první výpravu k břehům budoucí Virginie. Tato výprava dostala za úkol probádat pobřežní oblasti a nalézt vhodnou oblast k osídlení. Vůdci expedice Philip Amadas a Artur Barlowe vybrali jako nejpříhodnější místo úrodný [[ostrov Roanoke]] u [[Outer Banks]]. V září [[1584]] se výprava vrátila zpět do [[Anglie]] a přivezla s sebou také dva domorodce – [[Manteo|Mantea]] a Wanchese, kteří byli osobně představeni královně [[Alžběta I.|Alžbětě I.]] Královna se rozhodla propůjčit zemi za oceánem své jméno a země získala na počest panenské královny Alžběty jméno '''Virginia''', '''Panenská země'''. Organizátor průzkumné výpravy, [[Walter Raleigh]], byl povýšen do šlechtického stavu a na další, tentokrát již osídlovací výpravu, mu královna přislíbila zapůjčit jednu ze svých lodí – ''Tygra''. Walter Raleigh se okamžitě pustil do shánění financí na novou expedici a jejím velením pověřil sira [[Richard Grenvill|Richarda Grenvilla]]. Flotila lodí vyrazila na cestu roku [[1585]]. U břehů [[Amerika|Ameriky]] ale vlajková loď ''Tygr'' najela na písčinu, došlo k poškození trupu a zničení většiny zásob, nutných pro existenci budoucí kolonie, což byla skutečná katastrofa. S výpravou se vrátil zpět domů, do Ameriky, i místní domorodec [[Manteo]], který nyní sloužil Angličanům jako tlumočník a průvodce při kontaktech s místními obyvateli. Než byl ''Tygr'' po nehodě opraven, rozhodl se sir [[Richard Grenvill]] prozkoumat vodní úžinu [[Pamlico]], kde se pokusil s pomocí Mantea navázat přátelské vztahy s ostatními domorodci, což se ne vždy podařilo. Přesto bylo do lodního deníku ''Tygra'' zaznamenáno, že 29. 7. 1585 došlo k přátelské dohodě mezi domorodci a Angličany, kteří se s dovolením domorodců usadili na [[ostrov Roanoke|ostrově Roanoke]]. Osada vznikla dostatečně daleko od nejbližší indiánské vesnice a zároveň byla ukryta dunami Outer Banks před případným objevením nepřátelskými [[Španělsko|Španěly]] z moře. Role guvernéra první anglické kolonie v Americe se ujal [[Ralph Lane]]. Jelikož na ostrově nebylo dost kamení, byla první osada vybudována jako primitivně řešená pevnost s domy postavenými z hrubě stlučených dřevěných kůlů. Po vybudování pevnosti odpluly lodě okamžitě zpět do [[Anglie]] a osadníci zůstali odkázáni sami na sebe a především na pomoc domorodců. Většina osadníků se sama o sebe nedovedla postarat a plnou polovinu z nich tvořili vojáci. Zpočátku indiáni pomáhali dodávkami potravin a kolonisté se věnovali svým činnostem – např. malíř [[John White]] se snažil zachytit podobu domorodců na svých malbách, [[Praha|pražský]] žid Joachim Ganz se marně snažil najít vzácné nerosty a guvernér Lane propátrával se svými muži okolí. V dubnu [[1586]] však zemřel nejvěrnější domorodý podporovatel Angličanů Ensenor a nepřátelský náčelník [[Wingina]] se rozhodl anglickou osadu zničit. Dodávky potravin ustaly. Angličané na vývoj situace zareagovali tak, že přešli do protiútoku, domorodce porazili a náčelníka Winginu zabili. O týden později, 8. června 1586, připlula flotila pod vedením sira [[Francis Drake|Francise Drakea]]. Jednalo se o předem neplánovanou akci, ale vyhladovělým a ztýraným osadníkům přišlo toto připlutí vhod. Osadníci, kterým se podařilo všechny útrapy přežít, projevili přání vrátit se zpět do Anglie. S tímto závěrem souhlasil guvernér Lane a také sir Francis Drake. Osada byla narychlo opuštěna, a to v takovém spěchu, že na břehu byli zapomenuti tři osadníci (jejich další osud je neznámý) a rovněž se ztratily bedny se vším, co muži za předchozí rok nashromáždili – mapy, nákresy, vzorky plodin, vědecké poznámky, malby.

Jeden z osadníků z let 1585 - 15861585–1586, [[Thomas Harriot]], napsal po svém návratu do Anglie spis ''Krátká a pravdivá zpráva'' o Americe, který vyšel roku 1588. Harriot byl najat sirem [[Walter Raleigh|Walterem Raleighem]], aby napsal knihu, která měla přesvědčit kupce v Anglii k investicím do další výpravy do Ameriky. Harriot ve svém díle popsal hojnost zvěře a úrodnost půdy v daleké zemi za oceánem, a také se zmínil o pěstování a účincích [[tabák]]u, rostliny, která byla tehdy považována za léčivou. Osadníci si kouření [[tabák]]utabáku osvojili od domorodců a po návratu do Anglie s touto zálibou seznámili i ostatní obyvatele. Kouření tabáku se stalo velmi oblíbeným u královského dvora. Siru Raleighovi se znovu podařilo získat potřebné finance, a to ještě před vydáním této oslavné knihy, a tak a v roce [[1587]] vyrazila do Ameriky další výprava kolonistů, kterou vedl malíř první výpravy [[John White]]. Mezi kolonisty nebyli tentokrát jen samí muži, ale také sedmnáct žen – mimo jiné i těhotná dcera Johna Whitea. Při plavbě v pobřežních vodách Ameriky však došlo k vážným sporům mezi velitelem expedice Whitem a lodivodem Fernandezem, což skončilo tím, že kolonisté byli místo původního místa určení, úrodného a přívětivého [[Chesapeacký záliv|Chesapeackého zálivu]], za dramatických okolností opět vysazeni na Roanoke. Část flotily se zásobami potravin se během plavby ztratila a kolonie od samého počátku trpěla nedostatkem zásob. Přesto se osadníci ihned pustili do oprav původní opuštěné pevnosti a spojili se s domorodým přítelem Angličanů Manteou, kterého následně pokřtili a jmenovali ho pánem Roanoke (tento titul pro věrného Manteu vymohl u královny v Anglii osobně sir Raleigh). Situace osadníků byla natolik špatná, že se guvernér White rozhodl na naléhání kolonistů okamžitě odplout zpět do Anglie a dovézt nové zásoby. Ještě téhož roku, [[1587]], přistál v Anglii, ale další výprava zpět do Virginie byla zorganizována až roku [[1590]]. Tehdy už nalezl White na Roanoke jen opuštěnou osadu a po kolonistech nebylo ani památky. Beze stopy tak zmizela i jeho dcera Eleonora, její manžel a vnučka Virginie. White se vrátil zpět do Anglie a za oceán už se nikdy nevydal. Co se stalo s kolonisty a jeho rodinou se už také nikdy nedozvěděl. V následujících letech se vydalo do Virginie ještě několik expedic, které měly za úkol pátrat po ztracených kolonistech, ale těm už se nepodařilo najít ani ostrov Roanoke. Až roku [[1606]] vyplula z Anglie další výprava 104 kolonistů, která nakonec stála u zrodu první úspěšné a trvale osídlené anglické osady v Americe, známé jako [[Jamestown]].

Virginie byla první kolonií, do které byli dopravení afričtí otroci.