Trubka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Commons}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry, typos fixed: schematu → schématu (2), pro ní → pro ni za použití AWB |
||
Řádek 16:
| příbuzné nástroje = [[Piccolo trubka]], [[Křídlovka]], [[Kornet]]
}}
'''Trubka''' (pro českou [[etymologie|etymologii]] viz
== Popis nástroje ==
Základ trubky tvoří [[mosaz]]ná trubice ohnutá do tvaru připomínající spirálu. Její první část (směrem od nátrubku) je válcového tvaru (64
▲Základ trubky tvoří [[mosaz]]ná trubice ohnutá do tvaru připomínající spirálu. Její první část (směrem od nátrubku) je válcového tvaru (64 cm), druhá část je kónická (67,5 cm),<ref name="rfr1">ULRICH, M.: ''Encyklopedický atlas hudby''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000, s. 51</ref> trubice celkově neměří více než 132 cm.<ref>HOLZKNECHT, V., POŠ, V., NEDBAL, M. a kol.:''Kniha o hudbě''. Praha : Orbis, 1962, s. 208</ref> Zvuk vzniká foukáním vzduchu do nátrubku přes sevřené rty, které mají podobnou funkci jako plátek u dřevěných nástrojů – rozechvívají sloupec vzduchu v nástroji, čímž vzniká zvuková vlna šířící se dále do nástroje fungujícího jako rezonátor. Tón nástroje se mění primárně změnou nátisku (změnou napětí rtů a tlaku vzduchu) – takto lze na trubku zahrát řadu alikvotních tónů (viz sekce [[#Prstoklad|prstoklad]]).
Oddělitelnou, ale nezbytnou součástí trubky je [[nátrubek]], jehož tvar má veliký vliv na barvu tónu nástroje (stejně jako u ostatních žesťových nástrojů).
=== Princip a funkce ventilů ===
[[Soubor:Forgoszelep.png|100px|left|thumb|Otočný ventil]]
[[Soubor:
Hráč může měnit výšku tónu nátiskem, což ale umožňuje hraní pouze řady alikvotních tónů. Současné trubky jsou chromatické, čili umožňují hru všech dvanácti tónů ve chromatické stupnici. To je možné díky třem různě dlouhým přípojným trubicím naletovaným uprostřed ozvučné trubice; každá přípojná trubice má svůj ventil ovládaný klapkou. Při stisku klapky se otevře přípojka, vzduch začne proudit i přes přípojnou trubici, celková délka ozvučné trubice se tím prodlouží a tón nástroje se o určitý [[interval (hudba)|interval]] sníží. V současnosti se používají dva typy ventilových systémů, nástroje se kromě ventilů mírně liší i ve tvaru trubice.
Řádek 35 ⟶ 33:
=== Prstoklad ===
[[Soubor:Trumpet in c german.jpg|right|thumb|170px|Trubka s otočnými ventily]]
Hráč může měnit tón trubky nátiskem, čímž dokáže vyloudit z nástroje řadu alikvotních tónů (viz řada tónů „OPEN“ ve
Uváděný psaný tónový rozsah trubky končí na c³ (čili 8. harmonická frekvence), je však často rozšiřován zejména jazzovými hráči, kteří nátiskem dosahují až 16. harmonické frekvence.<ref>MODR, A.: ''Hudební nástroje''. Praha : Supraphon, 1982, s. 123</ref>
Řádek 45 ⟶ 42:
Aby bylo na trubku možné zahrát nejen [[alikvotní tón]]y, ale všech dvanáct tónů chromatické stupnice, jsou na trubce přiletované klapkami ovládané přídavné trubice, které prodlouží proud vzduchu a sníží tak tón nástroje o určitý [[interval (hudba)|interval]].
První klapka snižuje tón nástroje o [[sekunda (hudba)|velkou sekundu]] (2 [[půltón]]y), druhá o
Schéma nahoře zobrazuje všechny dosažitelné tóny na trubku. Tóny v závorkách jsou o něco nižší než by měly být v [[rovnoměrně temperované ladění|rovnoměrně temperovaném ladění]], zní falešně a hráči se jich snaží vyvarovat. Některé tóny jdou zahrát i více způsoby, například c² lze zahrát bez použití klapek (jako 4. harmonická frekvence) nebo jako 5. harmonická frekvence e² se stisknutou 2. a 3. klapkou (snížení tónu o 1+3=4 půltóny). Při současném stisku 1. a 2. klapky (2+1=3 půltóny) je intonace nástroje nepatrně vyšší, než při stisku samotné 3. klapky (3 půltóny).
== Typy trubek ==
[[Soubor:Baßtrompete.jpg|right|thumb|200px|Basová trubka]]
[[Soubor:Trumpet pocket.jpg|right|thumb|200px|Kapesní trubka]]
Řádek 56 ⟶ 52:
* '''[[Piccolo trubka]]''' je nejmenší z rodiny trubkových nástrojů, laděná nejčastěji in B a in A, méně časté jsou piccolo trubky in G, F a C. Oproti běžné trubce je délka její trubice poloviční, důsledkem čehož zní o [[oktáva (hudba)|oktávu]] výše. [[Nátrubek]] je menší než u standardní trubky, i technika hry se tedy poněkud liší. U piccolo trubek je často přítomná čtvrtá klapka, která snižuje tón nástroje o [[kvarta (hudba)|čistou kvartu]] a umožňuje tím pohodlnější hraní spodních tónů.
* '''[[Kapesní trubka]]''' je malá kompaktní trubka in B s menším roztrubem a vícenásobně zahnutou trubicí, aby se zmenšil objem nástroje při současném zachování délky trubice. Její tvar není standardizovaný a kvalita tónu se může s jednotlivými výrobci značně měnit. Tyto kapesní trubky však obecně mají horší kvalitu zvuku, intonaci a menší dynamický rozsah než tradiční trubky.
* '''[[Basová trubka]]''' má podobný tónový rozsah i podobný nátrubek jako [[pozoun]], používá se zejména v dechových orchestrech.
* '''[[Snižcová trubka]]''' vznikla v období renesance a byla prvním pokusem o plně chromatickou trubku. Hráč jednou rukou tiskne ke rtům nátrubek a druhou rukou posunuje celým nástrojem. Velkou nevýhodou je však nejistý nátisk, proto se tento typ trubek neprosadil.
* '''[[Barokní trubka]]''' má délku trubice asi 224
▲* '''[[Barokní trubka]]''' má délku trubice asi 224 cm, jejíž válcový průměr asi 1,2 cm. Nástroj je bez jakéhokoliv zařízení, které by umožnilo hraní jiných tónů, než je přirozená alikvotní řada.<ref name="rfr2" />
* '''[[Klapková trubka]]''' vznikla v 18. století, kdy se nástrojaři pokusili navrtat do žesťových nástrojů dírky jako u dřevěných nástrojů. Plech to ale nesnášel a akustická kvalita byla velmi nízká, nehledě na další potíže.<ref>HOLZKNECHT, V., POŠ, V., NEDBAL, M. a kol.:''Kniha o hudbě''. Praha : Orbis, 1962, s. 203</ref> Právě pro tento typ trubky ale zkomponovali své slavné koncerty [[Joseph Haydn]] a [[Johann Nepomuk Hummel]].
* '''[[Aida trubka]] (aidovka)''' byla zhotovená poprvé podle návrhů skladatele [[Giuseppe Verdi]]ho, který ji nechal zkonstruovat pro [[Triumfální pochod]] ve své opeře [[Aida]]. Aidovky jsou laděné in H a in As, 127 a 152
▲* '''[[Aida trubka]] (aidovka)''' byla zhotovená poprvé podle návrhů skladatele [[Giuseppe Verdi]]ho, který ji nechal zkonstruovat pro [[Triumfální pochod]] ve své opeře [[Aida]]. Aidovky jsou laděné in H a in As, 127 a 152 cm dlouhé<ref>MODR, A.: ''Hudební nástroje''. Praha : Supraphon, 1982, s. 125</ref> a opatřené pouze jedním ventilem, který základní ladění snižuje o celý tón (dnes jsou již také osazovány třemi ventily). Mají tvar úzké trubice, která se na konci kuželovitě rozšiřuje. Notový zápis níže (notovaný in C) je slavná fanfára z opery Aida, včetně prstokladů. Řádek pod ním znázorňuje všechny možné dosažitelné tóny pro tento nástroj (též notace in C), tóny v závorkách jsou příliš odlišné od [[rovnoměrně temperované ladění|rovnoměrně temperovaného ladění]] a nepoužívají se.
<div style="margin-left:1em">[[Soubor:Aida trumpet.png|700px]]</div>
Řádek 75 ⟶ 65:
== Historie ==
[[Soubor:Eheiii.jpg|400px|right|thumb|Barokní trubka]]
Trubka, podobně jako ostatní [[žesťový nástroj|žesťové nástroje]], má svůj původ v hraní na zvířecí rohy či duté zvířecí kosti. Primitivní trubky se objevily již ve [[starověk]]u, původně měly spíše jiné funkce než čistě hudebně-estetické: povzbuzovaly odvahu útočících vojsk či doprovázely slavnostní okamžiky jako příchod panovníka. Tyto trubky se již vyráběly uměle z [[měď|mědi]], [[stříbro|stříbra]] a též ze dřeva.<ref name="rfr3">MODR, A.: ''Hudební nástroje''. Praha : Supraphon, 1982, s. 120</ref> Příkladem starověkého předchůdce moderní trubky je [[římská tuba]].
Řádek 81 ⟶ 70:
Ve [[středověk]]u měla trubka důležitou úlohu při zahajování rytířských turnajů, oslavách vítězů apod. Od 17. století má své místo i v orchestrální hudbě, nejvýznamněji se uplatnila v dílech [[Johann Sebastian Bach|J. S. Bacha]] a [[Georg Friedrich Händel|G. F. Händela]]. Trubky měly původně rovnou trubici, která byla však kvůli své délce nepraktická; v 15. století měla trubka esovitě zahnutou trubici a od počátku 16. století má již smyčkový tvar.<ref>MODR, A.: ''Hudební nástroje''. Praha : Supraphon, 1982, s. 121</ref> V tomto období byly trubky nejčastěji laděny in D a zejména u vojska in Es. Hluboké trubky se nazývaly ''principali'', vyšší ''clarini''.<ref name="rfr1" /> Po této době slávy však nastává doba jistého úpadku, kdy trubka sloužila především k rytmickým akcentům a harmonickým výplním.<ref name="rfr3" />
Trubky a [[lesní roh]]y dlouho mohly používat jen své [[alikvotní tón]]y, později se jejich fundamentál dal snížit nástrčkem – tj. krátkou trubicí vsunovanou obvykle mezi [[nátrubek]] a trubici (tento typ se nazývá jako tzv. ''invenční trubka''). Tímto se však nástroj nezchromatizoval, jen mohl snížit své ladění o určitý interval. Snižcová trubka (viz sekce [[#Typy trubek|typy trubek]]) byla prvním pokusem o plně chromatickou trubku, který se ale neosvědčil. Ke konci 18. století byla trubka opatřena klapkovým zařízením (podobné jako mají [[dřevěný nástroj|dřevěné nástroje]]), oproti tradičním trubkám bez klapek však trpěla výrazně horší kvalitou tónu. Přesto však pro
Po jisté době stagnace trvající od dob baroka zažila trubka renesanci až po vynalezení ventilů na počátku 19. století, od této doby zaujímá důležité místo v každém orchestru a často se používá i jako sólový nástroj.
== Využití v hudbě ==
=== Sólová trubka ===
Řádek 108 ⟶ 96:
=== Využití v orchestru ===
Trubky byly v [[Barokní hudba|barokním]] orchestru zastoupeny ve dvou až ve čtyřech (pokud vůbec), v nejvyšších polohách pomáhaly dokreslovat emotivně vypjaté momenty skladeb. V [[klasicismus (hudba)|klasicistních]] a [[romantismus (hudba)|raně romantických]] orchestrech hrály trubky většinou pouze spolu s [[tympány]] a akcentovaly základní tón harmonie hrané orchestrem. Krátce po zavedení ventilového systému začala většina skladatelů uplatňovat trubky v orchestru i jako melodický nástroj. V současném komorním [[orchestr]]u jsou zastoupeny dvě trubky, v symfonickém i více a v různých laděních. Trubka se významně uplatňuje mimo jiné v těchto slavných kompozicích:
Řádek 133 ⟶ 120:
=== Komorní hudba ===
Trubka se v tradiční komorní hudbě neuplatňuje, zejména kvůli svému příliš hlasitému tónu ([[lesní roh]] se ale naopak prosadil – spolu s [[příčná flétna|příčnou flétnou]], [[hoboj]]em, [[klarinet]]em a [[fagot]]em je typickou součástí dechového kvintetu). Z renesanční a barokní hudby se však několik komorních skladeb dochovalo, původně však psané zejména pro příbuzný žesťový nástroj [[cink]].
Řádek 139 ⟶ 125:
=== Jazz ===
Již od počátků jazzu byla trubka vedle saxofonu jedním z nejdůležitějších melodických nástrojů. Svojí nezastupitelnou roli má jak v různých jazzových komorních souborech, tak i v [[big band]]ech.
Řádek 158 ⟶ 143:
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Trumpets}}
* {{Wikislovník|heslo=trubka}}
{{Portály|Hudba}}
| |||