Verze z 14. 7. 2013, 03:01 editovat G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 2. 2014, 12:15 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 389 editací m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry, typos fixed: 30 sekundové → 30sekundové za použití AWB Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{ Taxobox \| barva = pink \| jméno = Skorec vodní Řádek 26: == Popis == Je o něco menší než [[špaček obecný\|špaček]] (''Sturnus vulgaris''), dorůstá 18 cm, v rozpětí křídel měří 26–30 cm<ref name="dierschke">{{Citace monografie \|jméno=Dierschke Řádek 46 ⟶ 45: === Hlas === Zpěv je výrazný, krátký, střídá flétnové tóny s cvrčivými zvuky. Zpívá i v zimě. Při znepokojení se ozývá drsným pronikavým „criit“ a při vábení zase ostrým „zit zit“.<ref name="Dungel">{{Citace monografie ▼ \|příjmení = Dungel ▼ ▲Zpěv je výrazný, krátký, střídá flétnové tóny s cvrčivými zvuky. Zpívá i v zimě. Při znepokojení se ozývá drsným pronikavým „criit“ a při vábení zase ostrým „zit zit“.<ref name="Dungel">{{Citace monografie \|jméno=Jan ▼ ▲\|příjmení = Dungel \|příjmení2=Hudec ▼ ▲\|jméno=Jan \|jméno2=Karel ▼ ▲\|příjmení2=Hudec \|titul=Atlas ptáků České a Slovenské republiky ▼ ▲\|jméno2=Karel \|rok=2001 ▼ ▲\|titul=Atlas ptáků České a Slovenské republiky \|vydavatel=Academia ▼ ▲\|rok=2001 \|místo=Praha ▼ ▲\|vydavatel=Academia \|isbn=9788020009272 ▼ ▲\|místo=Praha }}</ref><ref name="Bezzel">{{Citace monografie ▼ ▲\|isbn=9788020009272 \|příjmení = Bezzel ▼ ▲}}</ref><ref name="Bezzel">{{Citace monografie \|jméno=Einhard ▼ ▲\|příjmení = Bezzel \|titul=Ptáci ▼ ▲\|jméno=Einhard \|rok=2003 ▼ ▲\|titul=Ptáci \|vydavatel=Rebo Productions CZ ▼ ▲\|rok=2003 \|místo=Dobřejovice ▼ ▲\|vydavatel=Rebo Productions CZ \|isbn=9788072342921 ▼ ▲\|místo=Dobřejovice ▲\|isbn=9788072342921 }}</ref> == Rozšíření == Vyskytuje se na rozsáhlém území [[Evropa\|Evropy]], v severozápadní [[Afrika\|Africe]] a [[jihozápadní Asie\|jihozápadní]] a [[střední Asie\|střední Asii]].<ref name="bird" /> V závislosti na jednotlivých oblastech je buď stálý nebo tažný, evropská zimoviště se nachází převážně na jihu [[Skandinávský poloostrov\|Skandinávského poloostrova]]. Evropská populace čítá 170 000–330 000 hnízdících párů,<ref>{{citace elektronické monografie \| vydavatel = The IUCN Red List of Threatened Species Řádek 75 ⟶ 72: \| datum přístupu = 2010-08-25}}</ref> v [[Česko\|České republice]], kde se zdržuje celoročně, pak hnízdí v počtu 1000 až 2000 párů a zimuje v počtu 1800–3600 jedinců.<ref name="Dungel" /> Populace je zde stabilizovaná,<ref name="cso">{{citace elektronické monografie \| vydavatel = Česká společnost ornitologická \| titul = PDF verze Brožury Pták roku 200p - skorec vodní \| url = http://www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2009.pdf \| datum přístupu = 2010-08-25}}</ref> u jeho populačního trendu byl však v posledních letech zaznamenán mírný pokles.<ref>{{citace elektronické monografie Řádek 86 ⟶ 83: == Chování == Je celoročně [[teritorium\|teritoriální]]. Náleží k několika málo pěvcům, kteří plavou a potápí se. Pod vodou k tomu využívá svých silných křídel, na jeden ponor zde pak vydrží průměrně 5–10 sekund,<ref name="creutz">Gerhard Creutz: ''Die Wasseramsel''. Ziemsen Verlag Wittenberg 1986; ISBN 3-7403-0008-6 (německy)</ref> ačkoli jsou známé i ponory ~~30 sekundové~~30sekundové.<ref name="hbv">Urs N. Glutz von Blotzheim (1985): ''Handbuch der Vögel Mitteleuropas''. Aula-Verlag, Wiesbaden. ISBN 3-89104-435-6, str. 958–1020 (německy)</ref> Při potopení má uzavřené nosní nozdry a oči chráněné průhledným třetím očním víčkem, známým jako mžurka.<ref name="bird" /> Létá jen nad vodou. Často sedává na balvanech, někdy usedá přímo do vody, často se brodí v mělčinách. Typické je pro něj podřepování, zejména těsně před odletem.<ref>{{Citace monografie▼ ▲Je celoročně [[teritorium\|teritoriální]]. Náleží k několika málo pěvcům, kteří plavou a potápí se. Pod vodou k tomu využívá svých silných křídel, na jeden ponor zde pak vydrží průměrně 5–10 sekund,<ref name="creutz">Gerhard Creutz: ''Die Wasseramsel''. Ziemsen Verlag Wittenberg 1986; ISBN 3-7403-0008-6 (německy)</ref> ačkoli jsou známé i ponory 30 sekundové.<ref name="hbv">Urs N. Glutz von Blotzheim (1985): ''Handbuch der Vögel Mitteleuropas''. Aula-Verlag, Wiesbaden. ISBN 3-89104-435-6, str. 958–1020 (německy)</ref> Při potopení má uzavřené nosní nozdry a oči chráněné průhledným třetím očním víčkem, známým jako mžurka.<ref name="bird" /> Létá jen nad vodou. Často sedává na balvanech, někdy usedá přímo do vody, často se brodí v mělčinách. Typické je pro něj podřepování, zejména těsně před odletem.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Balát \| jméno = František Řádek 100 ⟶ 96: === Potrava === Živí se zejména drobnými vodními živočichy, nejčastěji [[larva]]mi [[chrostíci\|chrostíků]], [[jepice\|jepic]], [[pošvatky\|pošvatek]], [[přísalkovití\|pšísalkovitých]] a [[muchničky\|muchniček]]. Dále se v jeho potravě objevují také larvy i dospělci [[komár]]ů a různí [[vodomilovití]], vzácněji též sladkovodní [[plži]], [[červi]], [[různonožci]] a [[stejnonožci]]. Občas požírá také malé [[ryby\|rybky]], především [[vranka obecná\|vranky obecné]], rybí potěr a [[pulec\|pulce]]. Příležitostně po kořisti pátrá i na souši, kde vyhledává [[brouci\|brouky]], [[mravenci\|mravence]], [[stonožka\|stonožky]] a [[pavouci\|pavouky]].<ref name="holzinger">Jochen Hölzinger: ''Die Vögel Baden-Württembergs. Singvögel 1.'' Ulmer, Stuttgart, 1999, ISBN 3-8001-3493-4, S. 244−264. (německy)</ref> Řádek 110 ⟶ 105: == Hrozby == Je ohrožován [[predátor]]y, jakými jsou zejména [[dravci\|draví ptáci]], [[kuna\|kuny]] či [[hryzec vodní\|hryzci]], ale i ničením a znečišťováním vodních toků, rušením na hnízdištích, povodněmi, které mohou zničit hnízda a obzvláště krutými [[zima]]mi, které vedou k nedostatku potravy.<ref>Hans-Günther Bauer & Peter Berthold: ''Die Brutvögel Mitteleuropas. Bestand und Gefährdung''. AULA-Verlag, Wiesbaden 1997, ISBN 3-89104-613-8, str. 322–323 (německy)</ref> == Taxonomie == Skorec vodní je jedním z 5 druhů [[čeleď\|čeledi]] [[skorcovití\|skorcovitých]] (Cinclidae), z nichž jsou 2 zastoupeni v [[Eurasie\|Eurasii]], 1 v [[Severní Amerika\|Severní Americe]] a zbylé 2 v [[Jižní Amerika\|Jižní Americe]].<ref>David Brewer, Barry Kent MacKay: ''Wrens, Dippers and Thrashers''. Yale University Press, New Haven/ London 2001, ISBN 0-300-09059-5, str. 19, 62–63 a 199−202. (anglicky)</ref> Řádek 125 ⟶ 118: * ''C. c. hibernicus'' {{malé\|Hartert, 1910}} – západní [[Skotsko]] a [[Irsko]]. * ''C. c. gularis'' {{malé\|(Latham, 1801)}} – Skotsko (s výjimkou jeho západní části), severní, střední a východní [[Anglie]], [[Wales]]. * ''C. c. cinclus'' {{malé\|(Linnaeus, 1758)}} – [[Skandinávie]], východně po severozápadní [[Rusko]], též ve střední a jihozápadní [[Francie\|Francii]], na severozápadě [[Pyrenejský poloostrov\|Pyrenejského poloostrova]], na [[Korsika\|Korsice]] a [[Sardinie\|Sardinii]]. * ''C. c. aquaticus'' {{malé\|Bechstein, 1796}} – [[střední Evropa\|střední]] a [[jižní Evropa\|jižní]], částečně i [[západní Evropa]] ([[Belgie]] a Francie jižně po Pyrenejský poloostrov, [[Itálie\|Itálii]], Sicílii a [[Řecko]]). * ''C. c. uralensis'' {{malé\|Serebrovski, 1927}} – [[Ural]]. Řádek 134 ⟶ 127: * ''C. c. rufiventris'' {{malé\|Tristram, 1884}} – [[Libanon]] a [[Sýrie]]. * ''C. c. leucogaster'' {{malé\|Bonaparte, 1850}} – žije v rozmezí od Ruska jižně po [[Afghánistán]], [[Pákistán]], [[Čína\|Čínu]] a [[Mongolsko]]. * ''C. c. cashmeriensis'' {{malé\|Gould, 1860}} – [[Himálaj\|Himaláje]]. * ''C. c. przewalskii'' {{malé\|Bianchi, 1900}} – severní [[Bhútán]] a střední Čína. == Odkazy == ~~{{sisterlinks~~ \| commons = Cinclus cinclus▼ ~~\| species = Cinclus cinclus}}~~ === Reference === <references /> === Externí odkazy === {{Commons\|Cinclus cinclus}}{{Commonscat\|Cinclus cinclus}} ▲ * {{Wikidruhy\| ~~commons~~ taxon= Cinclus cinclus}} {{Pták roku v České republice}}

Skorec vodní: Porovnání verzí