Vypařování: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: kosmetické úpravy
m narovnání přesměrování
Řádek 1:
'''Vypařování''' je skupenská přeměna, při které se [[kapalina]] mění na [[plyn]] pouze z povrchu (ne z celého [[objem]]u jako při [[var]]u). Kapalina při vypařování odebírá [[teplo]] z okolí.
 
Podle [[kinetická teorie látek|kinetické teorie]] se z kapaliny vypařují ty [[molekula|molekuly]], jejichž [[energie]] je dostatečná k překonání [[kohezní síla|kohezních sil]], a jejichž [[molekulový pohyb|pohyb]] směřuje k [[volný povrch|volnému povrchu]] kapaliny, takže projdou povrchovou vrstvou a opustí kapalinu. Kapalinu tedy opouštějí molekuly s největší energií. Pokud je těchto molekul větší množství, vede to ke snížení [[střední energie]] zbývajících molekul kapaliny. To se při [[adiabatický děj|adiabatickém]] vypařování projeví snížením [[teplota|teploty]] kapaliny. Při [[termodynamická rovnováha|rovnováze]] mezi [[pára|párou]] a kapalinou se pára nazývá [[nasycenáSytá pára|nasycená]].
 
Množství tepla, které je při dané teplotě potřebné k přeměně jednoho kilogramu kapalné látky v [[plyn]]nou fázi, se nazývá [[skupenské teplo výparné|skupenské teplo výparné (vypařovací)]].
Řádek 22:
Na příkladu [[fázový diagram|diagramu]] <math>p-V</math> je vidět, že [[Fázový přechod|fázová přeměna]] kapaliny v páru je provázena změnou [[objem]]u. Objem kapaliny <math>V_1</math> před fázovou změnou (bod ''1'' na [[:Soubor:Fazovy diagram vyparovani.svg|obrázku]]) je tedy odlišný od objemu plynu <math>V_2</math> po fázové změně (bod ''2'' na [[:Soubor:Fazovy diagram vyparovani.svg|obrázku]]). Při vypařování se objem vždy zvětšuje, tzn. <math>V_2>V_1</math>. Při vypařování za stálého [[tlak]]u se [[teplota]] nemění. [[izobarický děj|Izobarické]] vypařování je tedy současně také [[izotermický děj|izotermické]].
 
Na [[:Soubor:Fazovy diagram vyparovani.svg|obrázku]] se čára ''a'' nazývá ''dolní mezní čára'', čára ''b'' je označována jako ''horní mezní čára''. Bod ''K'' se nazývá [[kritický bod]] a <math>p_k</math> je [[kritický tlak]]. Čára ''c'' označuje [[izotermický děj|izotermickou]] [[expanze|expanzi]] kapaliny, ''d'' vypařování kapaliny (děj [[izobarický děj|izobaricko]]-[[izotermický děj|izotermický]]), ''e'' je pak [[izotermický děj|izotermická]] [[expanze]] [[nasycenáSytá pára|nasycené páry]] ze stavu ''2'' na [[přehřátá pára|přehřátou páru]]. Čára ''f'' pro přehřátou kapalinu a čára ''g'' pro přechlazenou (podchlazenou) páru označují [[nestabilita|nestabilní]] (metastabilní) stavy. Oblast ''A'' je ''oblastí kapaliny'', ''B'' je ''oblastí přehřáté páry'' a ''C'' je ''oblastí sycení''.
 
Horní mezní čára je čarou nasycené páry, což představuje konec vypařování nebo naopak počátek [[Kapalnění|kondenzace]]. Dolní mezní čára je hranicí oblasti samostatné kapaliny, jde tedy o možný počátek vypařování nebo konec kondenzace. Mezi dolní a horní mezní čarou dochází k samotné fázové přeměně, během níž existuje současně kapalina i pára, tzn. jde o [[směs]] dvou [[fáze (termodynamika)|fází]]. Při postupu od bodu ''1'' k bodu ''2'' bude tato směs obsahovat stále více páry a méně kapaliny. Poměr [[hmotnost]]i páry ve směsi k celkové hmotnosti směsi se nazývá '''suchost'''.