Vláda Eduarda Taaffeho: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
m narovnání přesměrování
Řádek 16:
| url = http://www.libri.cz/databaze/dejiny/vlady1.html
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2013-03-23}}</ref> Sestavil ji [[Eduard Taaffe]] (dosavadní ministr vnitra v [[Vláda Karla von Stremayra|Stremayrově kabinetu]]) a brzy získal na [[říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] podporu [[Český klub na Říšské radě|Českého klubu]] ([[Národní strana (18601848)|staročechů]], [[Národní strana svobodomyslná|mladočechů]], [[Strana konzervativního velkostatku|konzervativní šlechty]] a [[Moravská národní strana (1861)|moravských českých liberálů]]), [[Polský klub|Polského klubu]] a [[Karl Hohenwart|Hohenwartovy]] [[Strana práva (Předlitavsko)|Strany práva]]. Toto uskupení získalo označení „železný kruh pravice“ a v opozici vůči němu stály německé [[ústavověrní|ústavověrné]] strany.<ref>{{Citace monografie |příjmení=Urban |jméno=Otto |odkaz na autora=Otto Urban |titul=Česká společnost 1848–1918 |vydání= |vydavatel=Svoboda |místo=Praha |rok=1982 |isbn= |strany=326–331 |jazyk=}}</ref>
 
Taaffeho úspěch (jeho kabinet se stal nejdéle úřadujícím kabinetem za celou dobu existence Předlitavska) spočíval v politice, kterou on sám nazýval jako ''„vládu nad stranami“'', ''„postupné prokousávání se od problému k problému“'' či ''„vytloukání klínu klínem“'', což znamenalo, že se dílčími ústupky snažil uspokojit co největší množství stran.<ref>Urban (1982), s. 335.</ref> Pokud Taaffe pro své představy nezískal podporu v říšské radě, snažil se je prosazovat administrativní cestou, stále však s ohledem na zachování [[konstitucionalismus|ústavnosti]].<ref>Urban (1982), s. 333, 341.</ref>