Šivádží: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m narovnání přesměrování
Řádek 3:
Byl synem maráthského náčelníka Šáhdžího z rodu Bhóslé a [[Rádžpúti|rádžputské]] princezny. Jeho otec byl vazalem muslimského sultanátu Ahmadnagar a po jeho zániku roku 1632 složil státu [[Bidžápur]]. Šivádží však muslimy nenáviděl, po svém nástupu na trůn roku 1664 vyhlásil válku Bidžápuru a později i [[Mughalská říše|Mughalské říši]]. Císař [[Aurangzéb]] jej dal proto roku 1666 uvěznit, Šivádží však z vězení uprchl a stal se ještě nesmiřitelnějším nepřítelem Mughalů. Jeho sídelním městem bylo [[Puné]], od roku 1664 vládl jako ''rádža'' (král), roku 1674 však přijal titul ''čhatrapati'' (císař), čímž se formálně postavil na roveň mughalskému panovníkovi. Rozšířil území Maráthů na úkor mughalské říše i sousedních hinduistických a muslimských státečků. Expandoval na jih a západ do oblasti [[Karnátaka|Karnatáky]] až po řeku Tungabhadru.
 
Šivádží byl vynikající stratég, v boji s Mughaly upřednostňoval [[Guerrilla|guerrilovou taktku]] v nepřehledném horském terénu, čímž si vysloužil nelichotivé přízvisko "horská krysa". Hlavní část jeho armády tvořila lehká jízda. Dokázal si vytvořit také kvalitní [[Válečné loďstvo|námořnictvo]], s nímž postupně ovládl téměř celé západní pobřeží Indie. Na moři bojovali Šivádžího vojáci nejen s Mughaly, ale také s [[Portugalci]].
 
Byl však i schopný politik a organizátor, Namísto dosavadního [[Lenní systém|lenního systému]] a dědičných dvorských úřadů zavedl školené úřednictvo a volenou státní radu, v jejímž čele stál ''péšva'' (první ministr).´Hodnostářům nebyla udělována léna, ale vyplácen plat jako obdoba žoldu.